Jako „ohavný“ teroristický čin odsoudil Zelenskyj ruský útok na nákupní středisko. Má už 20 obětí

4 minuty
Události: Počet obětí ruského úderu na ukrajinský Kremenčuk vzrostl na 20
Zdroj: ČT24

Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na dvacet. Podle ukrajinských médií to v úterý uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Dalších šest desítek lidí je podle ukrajinských úřadů zraněných a přes čtyři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek, poznamenala agentura AP. Rusko popírá, že by jeho armáda cílila na civilisty.

Třiačtyřicetiletá Ludmyla Mychajlecová v objektu nakupovala s manželem, když ji výbuch vymrštil do vzduchu. „Letěla jsem hlavou napřed a střepiny mi zasáhly tělo. Celé místo se hroutilo,“ popsala v nemocnici agentuře Reuters.

Útok už dříve odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. Zelenskyj v první reakci řekl, že v nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin.

Na žádost Kyjeva se v úterý útokem na nákupní centrum v Kremenčuku bude zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN.

Ruská verze

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov zveřejnil ruskou verzi. Prohlásil, že jejich letectvo „podniklo úder vysoce přesnými zbraněmi na hangáry se zbraněmi a municí poskytnutými Spojenými státy a evropskými zeměmi“ v oblasti podniku na výrobu silničních strojů v Kremenčuku. „Detonace uskladněné munice pro západní zbraně vyvolala požár v nefunkčním obchodním centru nacházejícím se poblíž podniku,“ cituje Konašenkova TASS. Kyjev zatím na vyjádření Moskvy nereagoval.

První ruský komentář podle agentury AP předtím poskytl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který na Twitteru napsal, že jde o „ukrajinskou provokaci“. Moskva už dříve opakovaně popírala, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty, přestože ruské útoky zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy, poznamenala AP.

„Nerozlišující útoky na nevinné civilisty představují válečný zločin. Ruský prezident Vladimir Putin a ti, kteří jsou zodpovědní, budou pohnáni k odpovědnosti,“ uvedli v úterý podle serveru The Guardian šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 ve společném prohlášení, v němž zároveň vyjádřili Ukrajině podporu a slíbili pokračovat ve finanční, humanitární i vojenské pomoci.

Podle analytika Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK je za útokem snaha ukázat ruskou sílu a zastrašit Ukrajince, spíše než že by šlo o vzkaz lídrům G7, i přes to, že se útok odehrál v době jejich summitu. 

10 minut
Studio 6: Analytik Karel Svoboda k válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Další útoky ruských sil

Tvrzení o ukrajinské „provokaci“ Moskva použila i v případě obvinění z masakrů a zvěrstev, jimž čelí ruští vojáci, kteří na začátku invaze okupovali město Buča v Kyjevské oblasti. Buču zmiňuje nyní i Poljanskij, který v případě Kremenčuku bez podrobností hovoří o „nápadných nesrovnalostech“.

Šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim mezitím podle ruskojazyčného webu BBC informoval o ruských raketových úderech na Mykolajiv a nedalekou obec Očakiv, které podle něj invazní síly podnikly v noci na úterý. V Očakivu zemřeli tři lidé včetně šestileté dívky, sdělil. Další lidé jsou zraněni. 

Rusové během úterý také dále útočí na Lysyčansk, který je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.

Pokud Rusové při svém postupu ovládnou Lysyčansk, ovládnou také stoprocentně Luhanskou oblast, vysvětluje Karel Svoboda. „Otázka je, jestli to způsobí nějakou zásadní změnu ve válce. V současné době ruská armáda postupuje byť ne zrovna raketovým tempem, ale systematicky. Zdá se, že má zatím dostatek zdrojů, i když nasazuje různé rezervisty nebo lidi, kteří neprošli ani základní vojenskou službu, případně používají starší vojenskou techniku,“ myslí si analytik. 

Podle zprávy britského ministerstva obrany jsou ale ruské síly z útoků stále vyčerpanější a jejich snížená bojová efektivita zřejmě není v dlouhodobém horizontu udržitelná. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...