V Izraeli se tento týden konaly komunální volby, které přinesly napínavý souboj o post starosty Jeruzaléma a také měření sil před hlasováním v parlamentních volbách. V příštím roce se bude volit nový Kneset a dominantní postava izraelské politiky Benjamin Netanjahu se nejspíš pokusí počtvrté získat premiérský post.
Podobně jako v Česku také v izraelských komunálních volbách vedly nestranické osobnosti populární ve svém okresu. Dokonce ani v Jeruzalémě do druhého kola nepostoupil kandidát vládního Likudu, ale dva nezávislí kandidáti bez jasné stranické vazby. „V komunálních volbách jsou tady spojenectví a animozity odlišné od celostátních voleb,“ uvedl politolog IDC Herzliya Chajim Wezimann.
Ovšem některé trendy jsou ryze izraelské. Jeruzalém má skoro čtyřicetiprocentní palestinskou menšinu, která volby většinou bojkotuje, přesto jeden arabský politik do boje o hlasy nastoupil. Byl jím Ramadán Dabaš, který neúspěšně kandidoval na starostu Jeruzaléma.
„Někteří lidé mi vyčítají, že to je prý normalizace okupace a ‚izraelizace‘, ale jde jen o to, abychom si zajistili kvalitnější komunální služby a běžný život,“ vysvětlil Dabaš.
Netanjahu chce být počtvrté premiérem
Komunální volby byly i zkouškou na volby parlamentní, ve kterých se už brzy rozhodne o směřování Izraele a o tom, kdo sestaví vládu. Volby určí, zda Benjamin Netanjahu bude už počtvrté premiérem. Navzdory vyšetřování, kterému čelí on i jeho manželka, v průzkumech vede. Poprvé se předsedou vlády stal už v roce 1996.
„Netanjahuova mistrnost tkví v tom, že se dokáže prezentovat jako někdo, kdo bojuje za lidi proti systému, ačkoliv on sám je součástí systému už minimálně dvacet let,“ řekl politolog Weizmann.
S tím souhlasí i šéfredaktor deníku The Times of Israel David Horovitz. „Izraelská politika se posunula blíž k Netanjahuově pozici na politickém spektru a sám Netanjahu se naučil, jak hrát domácí koaliční politiku,“ míní.
Likud má nového rivala – středolevý blok Ješ atid
Hlavním rivalem Netanjahuova Likudu už není levicová Strana práce, ale středový blok Ješ atid vedený bývalým novinářem Ja'irem Lapidem. V otázce Palestinců je blok mírně vstřícnější než Likud. Ovšem pokud jde o zahraniční politiku, například co se týče Íránu, není mezi Lapidem a Netanjahuem velký rozdíl. Tématem domácí politiky jsou povinné odvody ultraortodoxních židů do armády.
„Oni říkají, že místo službě v armádě studují Bibli. Ale je nesmysl, aby jeden milion lidí studoval Bibli, možná sto tisíc, dvě stě tisíc, ale ne milion. Zbytek by měl vstát a jít pracovat,“ postěžoval si obyvatel Jeruzaléma David Cohen. Volby se musí konat nejpozději v listopadu 2019, ale pravděpodobný je předčasný termín už na jaře příštího roku.
