Izrael zpřísňuje karanténu. Země je podle tamního premiéra „na okraji propasti“

3 minuty
Události: Koronavirus v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izraelská vláda ve čtvrtek po mnohahodinovém jednání schválila zostření podmínek celostátní karantény, která v zemi platí od 18. září. Zpřísněná opatření začnou platit od pátku. Premiér Benjamin Netanjahu varoval, že kvůli strmému nárůstu počtu nakažených koronavirem je země „na okraji propasti“. Dva dny po sobě měl Izrael téměř sedm tisíc nových nakažených.

Stát, který má asi devět milionů obyvatel, ve středu zaznamenal rekordních 6861 nových případů koronavirové infekce. Nemocnice se blíží k naplnění svých kapacit a rychle přibývá mrtvých s covidem-19, podle tamních úřadů je jich celkem 1335.

List The Jerusalem Post na svých internetových stránkách napsal, že nová karanténní opatření budou zřejmě ještě přísnější než na jaře, kdy se život v zemi kvůli koronaviru nuceně zastavil poprvé. Uzávěra postihne Izraelce v době významných svátků, jom kippuru –⁠ dne smíření –⁠ a sedmidenního sukotu –⁠ svátku stánků, který letos skončí 9. října.

V pátek odpoledne se v zemi zavřou téměř všechny obchody s výjimkou těch, kde se prodává nezbytné zboží. Restaurace budou moci zajišťovat službu jenom donáškou. V synagogách se lidé budou moci modlit jen v desetičlenných skupinách, a to jenom do pondělka, pak se synagogy zavřou úplně.

Uzávěra potrvá také po celý svátek sukot, který začne příští pátek. Netanjahu řekl, že právě svátky jsou důvodem, proč se vláda ke zpřísnění rozhodla. Většina lidí v této době nechodí do práce a ekonomické ztráty budou menší. „Je lepší to udělat teď, o svátcích a za nižších ztrát, než potom, kdy by byl ekonomický dopad těžší,“ řekl premiér.

Od domova jen na kilometr

Lidé se nebudou smět vzdalovat od bydliště na víc než kilometr, na silnicích a u vjezdů do měst budou policisté, aby zabránili lidem cestovat. Zastaví se téměř veškerá veřejná doprava, ze škol zůstanou v provozu jenom ty, které poskytují speciální výuku, venkovní shromáždění se mohou konat s účastí do 20 lidí.

Opatření má ve čtvrtek schválit parlament, vláda ještě jedná o možnosti uzavřít mezinárodní Ben Gurionovo letiště pro odlety.

11 minut
Studio ČT24: David Borek k celostátní karanténě v Izraeli
Zdroj: ČT24

„Ještě více se má omezit ekonomika i pohyb lidí. Společenský život se tak během podzimních náboženských svátků takřka zcela zastaví, podobně jako na jaře. Lidé budou stále více tlačeni k pohybu v rámci pouze jednoho kilometru od svého bydliště. Více lidí již nebude ani chodit do práce. Tohle je ještě o stupeň blíže k tomu, co by se dalo označit jako zákaz vycházení a radikální omezení společenského života,“ vysvětlil dění v Izraeli blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Už od minulého pátku platí, že se lidé nesmí zdržovat v jiné domácnosti, než kde mají trvalé bydliště. Ten minulý a ten nynější pátek tedy znamenají, že budou de iure zakázany mezilidské vazby. Víme ale, že během uplynulých sedmi dnů, po zavedení karantény, se situace přesto začala dále zhoršovat,“ dodal Borek. 

„Izraelský zdravotnický systém už trochu začíná praskat ve švech. Izrael ale přesto v porovnání s ostatními zeměmi ze situace vychází celkem dobře vzhledem k poměru nakažení/zemřelí. Evidentně zdravotnický systém je velice kvalitní,“ uzavřel zpravodaj.

Demonstrace po dvaceti lidech

Vláda také rozhodla o podmínkách, za jakých budou moci Izraelci pořádat protesty. Už několik víkendů se lidé shromažďují v Jeruzalémě u Netanjahuovy rezidence a požadují jeho odstoupení. Ministerstva se shodla, že na místo bude moci přijít až dva tisíce lidí, avšak stejně jako v případě demonstrací jinde v Izraeli budou rozděleni do skupin po dvaceti a budou mezi sebou muset udržet dvoumetrový odstup. Účastníci musejí mít bydliště do jednoho kilometru od centra Jeruzaléma.

Jerusalem Post uvádí, že se zpřísněním stávajících opatření nesouhlasil zejména ministr financí Jisrael Kac. Byl jediný z ministrů, kdo hlasoval proti. Odchodem z vládního jednání dal najevo svůj nesouhlas i ministr po vědu Jizhar Šaj, protože podle něj opatření nejsou v souladu s názorem odborníků. Protestoval rovněž guvernér izraelské banky Amir Jaron, podle nějž uzávěra způsobí velké ekonomické ztráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Těžební firma BHP je zodpovědná za největší ekologickou havárii v Brazílii, rozhodl soud

Britsko-australský těžební gigant BHP je zodpovědný za největší ekologickou havárii v Brazílii, stěžovatelé proto mohou po firmě žádat odškodné. V pátek o tom rozhodl soud v Londýně. Při protržení přehrady v roce 2015 zahynulo na jihovýchodě Brazílie devatenáct lidí a právníci poškozených už dříve škody vyčíslili až na 36 miliard liber (985 miliard korun).
12:03Aktualizovánopřed 18 mminutami

Čína protestuje proti americkému prodeji dílů pro stíhačky Tchaj-wanu

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).
před 41 mminutami

Resort spravedlnosti USA žaluje Kalifornii kvůli překreslování volebních obvodů

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.
před 50 mminutami

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
před 1 hhodinou

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
před 1 hhodinou

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 2 hhodinami

Lidé v Súdánu se zmítají v koloběhu násilí, říká expertka z Lékařů bez hranic

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
před 5 hhodinami

Ruský noční útok na Ukrajinu si vyžádal čtyři oběti

Údery ruské invazní armády na Kyjev zabily čtyři lidi, dalších 29 jich zranily, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Agentura Reuters napsala, že ruský černomořský přístav Novorossijsk po útoku ukrajinského dronu zastavil vývoz ropy.
05:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...