Izrael „legalizoval krádeže“ pozemků, reagovali Palestinci na kontroverzní zákon

Nahrávám video
Izrael zpětně legalizoval osady
Zdroj: ČT24

Izraelský parlament odsouhlasil zákon, kterým zpětně legalizuje dosud nezákonné byty postavené na soukromých palestinských pozemcích na okupovaném Západním břehu Jordánu. Celkem se jedná o 4 tisíce usedlostí. Podle mezinárodního práva jsou přitom nezákonné všechny židovské osady na Západním břehu i ve Východním Jeruzalémě.

Jde o osady, které byly postaveny na divoko, tedy na místech, kde se vědělo, že jsou soukromí palestinští vlastníci, nicméně byly vystavěny s menší či větší státní pomocí.
Jakub Szántó

Izraelský Knesset schválil příslušný zákon poměrem 60:52 hlasům. Právní předpis de facto vyvlastňuje soukromou půdu patřící Palestincům bez ohledu na jejich názor. Poslední slovo bude mít až nejvyšší soud. Izraelský generální prokurátor už prohlásil, že zákon považuje za neústavní a nebude ho hájit.

„Nezvedejte ruce pro tenhle šílený zákon. Hrozí, že zničí izraelskou demokracii a mezinárodní postavení. Ohrožuje velitele izraelských obranných sil i vůdce našeho státu. Je také v naprostém rozporu s názorem generálního prokurátora,“ upozorňoval před hlasováním opoziční lídr Isaac Herzog. 

Návrh vzbudil znepokojení i ve světě - kritizovala jej třeba britská premiérka Theresa Mayová, Turecko i Jordánsko, znepokojení nad ním vyjádřilo české ministerstvo zahraničí.

Samotní Palestinci přijetí normy odsoudili. Podle nich osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.

Organizace pro osvobození Palestiny označila zákon za „legalizaci krádeže“ pozemků, která „zhatila všechny šance na politické řešení“. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o „útoku na palestinský národ“.

Norma je nezákonná z hlediska mezinárodního práva i izraelského práva. Je to porušení vlastnického práva, je to porušení zákazu diskriminace.
Yael Ronenová
expertka na mezinárodní právo

Zákon počítá s tím, že osadníci budou využívat palestinské pozemky, i když je nebudou moci vlastnit. Původní palestinští majitelé pozemků podle textu normy dostanou odškodné buď ve formě peněz, nebo ve formě půdy bez ohledu na to, zda své parcely postoupili dobrovolně, či ne.

V osadách žije asi půl milionu Židů, celkem 95 osad dosud bylo nelegálních i z pohledu izraelského práva. Nedávno vešla v patrnost veřejnosti evakuace Amony, v níž žily desítky rodin a někteří obyvatelé ji odmítali opustit. Při střetech byla řada lidí zraněna.

Izrael už dřív oznámil, že nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu Jordánu. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Izrael pokračuje v kontroverzní výstavbě navzdory rezoluci, kterou v prosinci schválila Rada bezpečnosti OSN. Dokument označuje osadnickou politiku za porušování mezinárodního práva. USA, jež na půdě OSN dosud Izrael vždy podporovaly, v tomto případě nepoužily právo veta. 

Premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za „ostudnou“ a oznámil, že židovský stát se jí řídit nebude. K výstavbě zatím zaujal smírné stanovisko Trump. I Bílý dům ale před pár dny uvedl, že nové osady k vyřešení konfliktu pravděpodobně nepomáhají.

V izraelské koalici se bojuje o voliče

Premiér Netanjahu se snažil do poslední chvíle hlasování o novém kontroverzním zákoně odložit na dobu po své schůzce s Trumpem, která je plánovaná na 15. únor. Koaliční partneři ze sionistické strany Židovský domov ale tlačili na jeho urychlené přijetí.

Podle agentury Reuters se snaží Netanjahuově straně Likud přebrat voliče, kterým se nelíbilo násilné vyklizení Amony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...