Izrael „legalizoval krádeže“ pozemků, reagovali Palestinci na kontroverzní zákon

Nahrávám video
Izrael zpětně legalizoval osady
Zdroj: ČT24

Izraelský parlament odsouhlasil zákon, kterým zpětně legalizuje dosud nezákonné byty postavené na soukromých palestinských pozemcích na okupovaném Západním břehu Jordánu. Celkem se jedná o 4 tisíce usedlostí. Podle mezinárodního práva jsou přitom nezákonné všechny židovské osady na Západním břehu i ve Východním Jeruzalémě.

Jde o osady, které byly postaveny na divoko, tedy na místech, kde se vědělo, že jsou soukromí palestinští vlastníci, nicméně byly vystavěny s menší či větší státní pomocí.
Jakub Szántó

Izraelský Knesset schválil příslušný zákon poměrem 60:52 hlasům. Právní předpis de facto vyvlastňuje soukromou půdu patřící Palestincům bez ohledu na jejich názor. Poslední slovo bude mít až nejvyšší soud. Izraelský generální prokurátor už prohlásil, že zákon považuje za neústavní a nebude ho hájit.

„Nezvedejte ruce pro tenhle šílený zákon. Hrozí, že zničí izraelskou demokracii a mezinárodní postavení. Ohrožuje velitele izraelských obranných sil i vůdce našeho státu. Je také v naprostém rozporu s názorem generálního prokurátora,“ upozorňoval před hlasováním opoziční lídr Isaac Herzog. 

Návrh vzbudil znepokojení i ve světě - kritizovala jej třeba britská premiérka Theresa Mayová, Turecko i Jordánsko, znepokojení nad ním vyjádřilo české ministerstvo zahraničí.

Samotní Palestinci přijetí normy odsoudili. Podle nich osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.

Organizace pro osvobození Palestiny označila zákon za „legalizaci krádeže“ pozemků, která „zhatila všechny šance na politické řešení“. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o „útoku na palestinský národ“.

Norma je nezákonná z hlediska mezinárodního práva i izraelského práva. Je to porušení vlastnického práva, je to porušení zákazu diskriminace.
Yael Ronenová
expertka na mezinárodní právo

Zákon počítá s tím, že osadníci budou využívat palestinské pozemky, i když je nebudou moci vlastnit. Původní palestinští majitelé pozemků podle textu normy dostanou odškodné buď ve formě peněz, nebo ve formě půdy bez ohledu na to, zda své parcely postoupili dobrovolně, či ne.

V osadách žije asi půl milionu Židů, celkem 95 osad dosud bylo nelegálních i z pohledu izraelského práva. Nedávno vešla v patrnost veřejnosti evakuace Amony, v níž žily desítky rodin a někteří obyvatelé ji odmítali opustit. Při střetech byla řada lidí zraněna.

Izrael už dřív oznámil, že nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu Jordánu. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Izrael pokračuje v kontroverzní výstavbě navzdory rezoluci, kterou v prosinci schválila Rada bezpečnosti OSN. Dokument označuje osadnickou politiku za porušování mezinárodního práva. USA, jež na půdě OSN dosud Izrael vždy podporovaly, v tomto případě nepoužily právo veta. 

Premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za „ostudnou“ a oznámil, že židovský stát se jí řídit nebude. K výstavbě zatím zaujal smírné stanovisko Trump. I Bílý dům ale před pár dny uvedl, že nové osady k vyřešení konfliktu pravděpodobně nepomáhají.

V izraelské koalici se bojuje o voliče

Premiér Netanjahu se snažil do poslední chvíle hlasování o novém kontroverzním zákoně odložit na dobu po své schůzce s Trumpem, která je plánovaná na 15. únor. Koaliční partneři ze sionistické strany Židovský domov ale tlačili na jeho urychlené přijetí.

Podle agentury Reuters se snaží Netanjahuově straně Likud přebrat voliče, kterým se nelíbilo násilné vyklizení Amony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
Právě teď

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 7 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 38 mminutami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 7 hhodinami
Načítání...