Itálie vypíše veřejné soutěže na pronájem pláží

Itálie po dlouholetém sporu s Evropskou unií (EU) vypíše nové veřejné soutěže na pronájem pláží. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla vláda v Římě. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost až za tři roky. Proti reformě začátkem srpna stávkovali provozovatelé byznysu s lehátky a slunečníky.

Podle nového nařízení zůstane většina stávajících koncesí v platnosti do 30. září 2027, přičemž nová výběrová řízení musí být zahájena v červnu téhož roku. Nové koncese budou platné nejméně pět let, nejdéle pak budou na dvacet let. Noví provozovatelé budou muset svým předchůdcům vyplatit kompenzace za převzatý inventář v souladu se směrnicí EU, kterou měla Itálie uvést do praxe již před osmnácti lety.

Italské pláže patří státu, ovšem více než polovina z nich je pronajata soukromým osobám – často na desítky let dopředu a za velice nízké ceny. Kritici tvrdí, že koncese jsou udělovány příliš levně – v průměru za 8200 eur (zhruba 205 tisíc korun) ročně, což provozovatelům umožňuje dosahovat obrovských výnosů. Ti se naopak obávají, že plážové podnikání v budoucnu od italských rodin převezmou zahraniční korporace.

Podle agentury Reuters jsou podniky, které pronajímají slunečníky a prodávají jídlo na 7500 kilometrech italského pobřeží, tradičně malé rodinné firmy, které si předávají licence z generace na generaci.

Provozovatelé, kteří přijdou o koncesi, ovšem budou mít nárok na odškodnění, které jim vyplatí nový držitel.

Miliardový byznys

Podle poradenské společnosti Nomisma generují v Itálii pláže příjmy ve výši přibližně 2,1 miliardy eur (zhruba 52,6 miliardy korun) ročně. Podle nejnovějších údajů italského Účetního dvora získávala vláda v letech 2016 až 2020 z provozních licencí v průměru 102 milionů eur ročně (kolem 2,5 miliardy korun).

„Spolupráce mezi Římem a Bruselem umožnila najít rovnováhu mezi potřebou otevřít trh s koncesemi a možností respektovat legitimní očekávání současných pronajímatelů,“ stojí v prohlášení vlády premiérky Giorgie Meloniové.

Schválené řešení přivítala v prohlášení pro agenturu ANSA i Evropská komise. Ta v roce 2023 zahájila s Itálií řízení kvůli neplnění unijní směrnice o službách.

To, že Itálie musí veřejné soutěže vyhlašovat, potvrdil naposledy v dubnu též italský nejvyšší správní soud. Ten také výrazně omezil možnosti prodloužení již udělených licencí. Ve svém rozhodnutí odmítl argument italské vlády, že pláže nejsou nedostatkovým statkem. Podle vlády je zpoplatněna jen třetina všech pláží, podle soudu však kabinet do celkové délky zahrnul i pobřeží, které nelze pro koupání využívat, čímž se údaj zkreslil.

V plážových klubech mnohdy zaplatí turisté za pronájem lehátka a slunečníku podle italských médií více než 30 eur denně (přibližně 750 korun). Proti nařízení protestovali i provozovatelé byznysů s plážovým vybavením, 9. srpna otevřeli o několik hodin později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem.
před 1 mminutou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána v bazilice svatého Petra naposledy loučila se zesnulým papežem Františkem, zřejmě více než v předchozích dnech. Služba přestala kolem 16:30 pouštět na náměstí svatého Petra nové věřící, jejich příchody však dříve výrazně zeslábly. Přes den lidé čekali na vstup do baziliky i dvě hodiny. S papežem se od středečního vystavení do pátečního poledne podle Vatikánu rozloučilo 150 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 20 mminutami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 1 hhodinou

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
před 1 hhodinou

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
před 3 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 5 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 7 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 10 hhodinami
Načítání...