Teherán - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se chce po skončení prezidentského mandátu v roce 2013 o čtyři roky později vrátit do funkce. Protože ale podle íránské ústavy nemůže potřetí za sebou kandidovat na post hlavy státu, pokusí se zřejmě do úřadu přivést svého důvěrníka a v roce 2017 jej podle vzoru „Putin-Medvěděv“ vystřídá. Íránským státním médiím to řekl tamní poslanec Mohammad Dehghán.
Ruský prezident Vladimir Putin si po druhém funkčním období v úřadu hlavy státu vyměnil funkci s tehdejším premiérem Dmitrijem Medvěděvem, neboť ruská ústava neumožňuje prezidentovi vykonávat mandát třikrát za sebou. Putin pak letos znovu úspěšně kandidoval na prezidenta.
Spekulace o budoucím působení nynějšího íránského prezidenta rozpoutal sám Ahmadínežád. Na otázku týkající se plánu na jeho poslední rok v prezidentském úřadě v televizním rozhovoru podle DPA odpověděl: „Odkud víte, že to bude poslední rok?“
Ahmadínežád se prezidentské funkce ujal 3. srpna 2005. Podruhé byl inaugurován 5. srpna 2009 po sporných volbách, které několik kandidátů v čele s opozičním předákem Mírem Hosejnem Músávím označilo za zmanipulované. V zemi poté propukly protesty.
Rusko znovu varuje Izrael před útokem na Írán
Rusko dnes západní státy a Izrael znovu upozornilo, že údajně nejsou důkazy o tom, že by Írán vyvíjel jadernou zbraň. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval Izrael a další státy před útokem na Írán, který by pro Blízký východ znamenal „doslova pohromu“ a ovlivnil by dění v širokém regionu.
„Stejně jako dřív nemáme žádné důkazy, že by Írán zneužíval jaderný program,“ zdůraznil Rjabkov. „Zaznamenali jsme jen to, že inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii oficiálně potvrdili, že jaderný materiál v Íránu není využíván k vojenským účelům.“
O případném útoku Izraele nebo západních spojenců na Írán Rjabkov uvedl, že „by naprosto zbořil stabilitu v oblasti, což by mělo důsledky i mnohem dále než v regionu Blízkého východu“.
USA, Izrael a další západní země podezírají Írán, že se pod pláštíkem civilního programu snaží vyvinout vlastní jadernou zbraň. Teherán to však popírá a tvrdí, že energii z atomu bude využívat pouze k mírovým účelům.
