Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně lidí od islámské revoluce v roce 1979. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí přiznal, že hlasovat přišlo jen 42,57 procenta oprávněných voličů. Řada hlavně mladých Íránců se rozhodla hlasování bojkotovat, protože viní vedení země včetně reformistů ze špatné ekonomické situace a řady přešlapů. Rada dohlížitelů věrná vůdci Alímu Chámeneímu navíc vyřadila z voleb tisíce umírněných kandidátů. Podle očekávání tak uspěli konzervativci.
Nízká účast by podle agentury AP mohla signalizovat širokou nespokojenost Íránců s duchovními vládci a se systémem, v jehož čele stojí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí v neděli ráno obvinil nepřátelskou „propagandu“, že se snažila odradit lidi od hlasování šířením strachu z koronaviru.
Teherán o nemoci poprvé informoval ve středu, tedy krátce před volbami. Některé zprávy ale hovořily o tom, že se úřady snažily informaci tajit, aby neodradily voliče. Mnozí Íránci poukázali na to, že mezi zprávou o prvních nakažených a informací o prvních dvou mrtvých v Komu uběhly jenom čtyři hodiny. Úřady přitom o nakažených musely vědět mnohem dříve.
Zklamání z politiků
Výrazně menší zájem občanů zapojit se do voleb se přitom očekával nehledě na koronavirus, a to hlavně kvůli tíživé ekonomické situaci běžných Íránců způsobené zejména americkými sankcemi.
Vláda na situaci na podzim reagovala mimo jiné zdražováním pohonných hmot, což vedlo k protestům se stovkami obětí. Mnoho lidí také popudila prvotní lež ohledně lednového sestřelení civilního letadla, za nímž stály íránské ozbrojené síly a režim to první dny zamlčel.
Velká část íránské populace teď cítí značnou frustraci z režimu a z politiků napříč politickým spektrem, uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že Íránci nevěří v současné době nikomu.
„Parlament musí zastavit tuhle mizérii. Dnes jsem za léky dal čtyřikrát víc než před týdnem. Proč bych měl vůbec volit? Půjdu jen proto, abych ochránil zemi,“ prohlásil třeba manažer taxislužby Mohsín Kamalzádí.
Řadu Íránců zjevně odradil i omezený výběr kandidátů. Při předběžném vyřazovacím procesu bylo vyloučeno více než sedm tisíc uchazečů, přičemž většinou šlo o reformisty. Kritici tvrdí, že si vedení země chce zajistit loajální parlament. Mezi vyřazenými bylo i 90 stávajících poslanců 290členného parlamentu, kteří chtěli usilovat o znovuzvolení.
Triumf konzervativců v Teheránu
Průběžné výsledky nyní ukazují, že většinu získali stoupenci tvrdé linie spojení s revolučními gardami a věrní nejvyššímu duchovnímu vůdci. V hlavním městě Teheránu například získali všech 30 poslaneckých mandátů. Volily necelé dva miliony lidí, přičemž volební právo jich má celkem čtyřikrát více.
„Do parlamentu se zřejmě dostali převážně příznivci konzervativců. To rozložení politických sil je ale ve skutečnosti složitější. Tohle je tuším jedenáctý parlament od islámské revoluce a většinou měli převahu reformisté. Kandidátky nejsou úplně stranické, volí se jednotlivé osobnosti, které nemusejí být přímo spojené s revolučními gardami,“ podotkl arabista a islamolog Petr Pelikán.
„Jednoznačné vítězství konzervativců se tak nemusí vykládat jen jako nesouhlas s vládou, ale jako nesouhlas právě s reformisty, kteří měli dosud v parlamentu převahu,“ upozornil Pelikán. Právě reformisté prezidenta Hasana Rouháního propagovali jadernou dohodu velmocí s Íránem, kterou předloni vypověděly Spojené státy. Poté navíc Washington zavedl nejtvrdší protiíránské sankce v historii.
Státní agentura IRNA napsala, že sčítání hlasů, která probíhá ručně, už skončilo ve 201 z 208 volebních obvodů.
Íránské ministerstvo před volbami uvedlo, že v deseti posledních volbách pokaždé hlasovalo přes padesát procent voličů, upozornila agentura AFP. Při posledních volbách v roce 2016 se jich dostavilo 62 procent a o čtyři roky dříve dokonce 66 procent.
