Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí oznámil, že parlamentu oficiálně předá svou rezignaci. Reagoval tak na krvavé protesty, které si vyžádaly od začátku října stovky mrtvých. Jen během čtvrtka zemřely desítky lidí během střetů s bezpečnostními složkami, které používají ostrou munici. V pátek pak přišlo o život dalších 21 demonstrantů. Nebývalou vlnu násilí kritizoval vlivný irácký šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání.
Zatím není jasné, kdy přesně Mahdí odstoupí. Parlament bude řešit politickou krizi v zemi na mimořádném sezení v neděli. Sistání zákonodárce vyzval, aby zvážili svou další podporu Mahdího vládě.
Irácké bezpečnostní síly zabily od začátku protestů už skoro čtyři sta většinou mladých a neozbrojených demonstrantů. Zemřelo také více než deset příslušníků těchto sil, uvádí agentura Reuters.
Při střetech v jihoiráckém městě Násirija v pátek zahynuly více než dvě desítky lidí. Bezpečnostní síly je zabily, když se snažili dostat na policejní velitelství. V Nadžafu demonstranti ve středu podpálili íránský konzulát, což spusilo vlnu policejního násilí, při němž bylo zabito na šedesát lidí.
„Pro Írán je Irák významnou geopolitickou trofejí. Je to rozdělená země, která se dotýká Saúdská Arábie, Turecka, Sýrie, je to země mimořádně cenná. To se stalo Iráku prokletím v posledních měsících, kdy eskaluje spor ohledně Íránu, který se vlivu v Iráku jen tak nevzdá. Stejně jako se ho snadno nevzdají Saúdové nebo Američané,“ prohlásil blízkovýchodní zpravodaj David Borek.
Francouzské ministerstvo zahraničí použití nepřiměřené síly proti demonstrantům odsoudilo. „Francie uznává právo na pokojné manifestace a vyzývá všechny strany, aby se vyvarovaly násilí, jež ohrožuje demokracii, na kterou Iráčané aspirují,“ uvádí se v dokumentu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí vyzvala irácké politiky, aby splnili legitimní požadavky Iráčanů, zejména jejich volání po potrestání korupce. „Sdílíme s demonstranty jejich znepokojení. Vyzýváme iráckou vládu, aby realizovala změny, jež si lidé přejí, včetně těch, které se týkají nezaměstnanosti, korupce a volební reformy,“ sdělila mluvčí.
Účastníci protestů požadují výměnu vládnoucích politiků, kteří jsou podle nich zkorumpovaní a slouží cizím mocnostem, zatímco mnoho Iráčanů žije v bídě, nemá práci, přístup ke vzdělání ani zdravotnickým službám.
Jde o největší demonstrace od pádu režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003. Většina iráckých nepokojů se odehrává v Bagdádu a v regionech na jihu země obývaných převážně šíity, kde se soustředí i produkce ropy. Třeba v Basře se konají demonstrace dlouhodobě, problém tu představují zejména dodávky elektřiny a pitné vody.
Zklamání z technokratické Mahdího vlády
Současný premiér Mahdí je nyní oficiálně nezávislý, ovšem po dekády byl členem vlivné šíitské strany Nejvyšší islámské irácké shromáždění (SIIC) s těsnými vazbami na Teherán.
Jeho vládu, která vznikla po loňských volbách, tvoří většinou nezávislí, s výjimkou jednoho zástupce sunnitské Irácké islámské strany (IIP), dvou zástupců Kurdské demokratické strany (PDK) a jednoho zástupce šíitské strany duchovního Muktady Sadra.
Mahdího technokratická vláda loni slíbila boj s korupcí a řešení propasti mezi elitami a zbytkem obyvatelstva. Po více než roce působení kabinetu se ale ukázalo, že Mahdí, jehož vybraly dva hlavní konkurenční šíitské bloky jako kompromisní řešení, uzavírá dohody se stále stejnými elitami a jeho vláda není schopná větších změn, upozorňuje BBC.
