Hongkongský parlament ve čtvrtek schválil změnu volebního zákona, která zajistí, že tomuto poloautonomnímu čínskému území budou vládnout téměř výhradně politici věrní Pekingu. Zatímco podle dosavadních pravidel polovinu ze sedmdesáti místních poslanců volili přímo občané, tu druhou naopak jmenovaly zájmové skupiny tradičně nakloněné Číně. Nyní bude počet křesel navýšen na devadesát, z nichž voliči budou vybírat jen dvacet a propekingská uskupení třicet.
Zbývajících čtyřicet zastupitelů vybere volební výbor, jenž dosud nominoval kandidáty při volbách nejvyššího představitele Hongkongu. Počet členů výboru, kteří jsou většinou věrni komunistické vládě v Pekingu, se zvýší z dvanácti set na 1500. Změny se týkají zejména parlamentních voleb, ty nadcházející jsou plánovány na 19. prosinec.
Podle nového volebního zákona bude dále zřízen nový orgán, který bude potenciální kandidáty na poslance prověřovat a vyloučí z voleb ty „nepatriotické“. Pokud se objeví u některého z uchazečů pochybnosti týkající se jeho minulosti, začne se jím zabývat národní bezpečnostní úřad.
Změnu normy schválil již v březnu na svém plenárním zasedání čínský parlament a nyní poměrem čtyřiceti hlasů ku dvěma prošla i jeho hongkongským protějškem. V něm nyní sedí téměř výhradně propekingští zákonodárci. Opoziční poslanci totiž minulý rok rezignovali na své funkce kvůli vyloučení čtyř svých kolegů. Ti podle úřadů ohrožovali národní bezpečnost.
Policie zakázala vzpomínkovou akci na Tchien-an-menský masakr
Policie rovněž druhým rokem po sobě zakázala shromáždění, kterým si hongkongští občané připomínají krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou z roku 1989. Stejně jako loni byl zákaz zdůvodněn opatřeními proti šíření koronaviru. Ve středu vzpomínkovou akci zakázalo také Macao.
Organizátoři akce navzdory zákazu očekávají, že si událost i letos připomene mnoho lidí, i když možná podobně jako loni spíše v menších skupinkách. Na internetu se objevily výzvy, aby lidé na památku obětí zapálili svíčky.
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně po celé zemi pozatýkaly více než 1600 lidí. O demonstracích se dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v asijské zemi i nadále tabuizováno.
Koronavirus se v Hongkongu nešíří, tvrdí aktivisté
Zatímco pevninská Čína jakékoli připomínky zásahu bezpečnostních sil ze 4. června 1989 proti demonstrantům znemožňuje, v Hongkongu a na Tchaj-wanu se pravidelně konají. Loni byla hongkongská připomínka poprvé zakázána, i tak se ale na vigilii ve Victoria parku sešly tisíce lidí. Kvůli účasti na shromáždění byl minulý měsíc předvolán před soud přední prodemokratický aktivista Joshua Wong a další.
Aktivisté upozorňují, že v Hongkongu se koronavirus již prakticky nešíří. Fungují totiž školy, pláže, bary i salony krásy. Úředníci se vrátili do kanceláří a restaurace či nákupní střediska jsou zase plná lidí. Hongkongská vláda ale stále nezrušila zákaz shromažďování více než čtyř osob ve venkovních prostorách, což je podle kritiků součástí vládní snahy zabránit opakování masových prodemokratických demonstrací z roku 2019.
