Hodina Země udeřila. Po celém světě zhasnou města i pamětihodnosti

V sobotu se koná celosvětová kampaň Hodina Země, která upozorňuje na potřebu ochrany klimatu. Její účastníci od 20:30 doma na hodinu zhasnou světla, vypnou spotřebiče a mohou si dát také vlastní ekologický závazek. Kampaně se zúčastní i některé firmy nebo obce, které vypnou část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Česku akci koordinuje Ekologický institut Veronica.

Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. To odráží i podoba nabízených závazků. Jednotlivci si mohou například předsevzít, že omezí spotřebu masa, cesty autem, produkci odpadu, nebo budou šetřit vodou.

Zájemci v rámci kampaně také mohou zjistit, kolik kilogramů CO2 při plnění závazků společně ušetří. Organizátoři uvádějí i tipy pro obce ohledně zapojení do ambicióznějších cílů v oblasti ekologie a adaptace sídel na změnu klimatu.

K účasti na Hodině Země se lze přihlásit přes web. Zatím je registrováno kolem šesti set jednotlivců, sedmdesáti firem a 130 obcí. Praha například vypne osvětlení významných památek a dominant. Světla zhasnou třeba na Karlově mostě, v Národním divadle, Staroměstské radnici, Petřínské rozhledně či památníku na Vítkově. Vedení Prahy do akce „zapojí“ téměř padesát míst ve městě.

Brno zhasne Špilberk, Olomouc zase Sloup Nejsvětější Trojice

V Brně během soboty zhasnou Špilberk, Novou radnici a Obelisk v Denisových sadech. V Olomouci vypnou osvětlení radnice a Sloupu Nejsvětější Trojice. V Písku bude to samé platit o všech památkách ve městě. 

Hodina Země je akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Její první ročník se konal v roce 2007 v australském Sydney. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery a do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí.

Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010. Loni se podle Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica zapojilo 124 obcí, 62 firem a organizací, pět památek a svou účast nakonec deklarovalo 3500 jednotlivců.

V Oceánii zhasla světla

Mnozí lidé a města v Oceánii si již připomněli letošní Hodinu Země. Světový fond na ochranu přírody vyzval obyvatele Nového Zélandu k široké účasti. Například v největším tamním městě Aucklandu se zahalila do tmy telekomunikační věž Sky Tower. V metropoli Wellingtonu zase zhasla světla v budově parlamentu.

Zapojení do mezinárodní události ohlásila také Austrálie, Malajsie nebo Filipíny. Účast přislíbil i singapurský park Gardens by the Bay, kde se často pořádají působivé světelné show. 

Vláda Nového Zélandu vyhlásila na začátku prosince stav klimatické nouze. Premiérka Jacinda Ardernová hodlá z ochrany klimatu učinit ještě větší prioritu svého politického působení a do roku 2025 plánuje dosáhnout ve veřejných službách takzvané klimatické neutrality.

Hodina Země v Indonésii (ilustrační foto)
Zdroj: ČTK/AP/Tatan Syuflana

Od roku 2013 se akce účastní také moskevský Kreml a i letos venkovní osvětlení sídla ruského prezidenta na hodinu potemnělo. Podle WWF v sobotu zhasly významné budovy celkem ve třiceti městech po celém Rusku. Jako první ve Vladivostoku na tichomořském pobřeží, který je od Moskvy vzdálen osm hodin letu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...