Na slovenské politické scéně probíhá ostrá diskuse o budoucí pozici země v Evropské unii. Premiér Robert Fico chce, aby se země co nejvíc přiblížila jádru integrace a vyspělým zemím. Část opozice ho kritizuje, protože podle ní není jasné, jaké povinnosti z toho vyplynou. Směřování do centra Unie si ale podle průzkumů přeje i sedmdesát procent Slováků.
„Toho dobrého z členství v EU je 97 procent proti třem procentům. Nemůžeme teď ty tři procenta, za která vždy musíte zaplatit nějakou daň, dávat dopředu,“ tvrdí premiér Fico.
Daň v podobě migračních kvót Bratislava dlouho odmítala, přesto své povinnosti částečně plnila. Vyhnula se tím řízení Evropské komise, které kvůli odmítání běženců postihlo trojici jejích partnerů z Visegrádu.
Od Česka, Maďarska a Polska se Bratislava liší i tím, že už od roku 2009 Slováci platí společnou evropskou měnou. I to jim může při zařazování nejvyšší unijní rychlosti pomoci.
Nejsilnější opoziční strana ale premiérovi vyčítá, že se chce přiblížit zemím, které trápí migrace a terorismus. Tyto problémy by se podle nich mohly snadno přelít i na Slovensko.
„Považuji to za velmi nebezpečné pro naši zemi, když premiér dokola opakuje: být v první lize, tam musíme být, to nás spasí… Nejen, že neřekne, ale nemá ani představu, co by to mohlo znamenat,“ upozorňuje předseda strany SaS Richard Sulík.
Názor šéfa vlády ale podle průzkumu sdílí většina Slováků. Do jádra EU jich chtějí skoro tři čtvrtiny. Proti se vyslovilo jen 12 procent, zbytek na věc nemá názor. Jasněji o směřování sedmadvacítky bude po podzimních volbách v Německu. Očekává se, že se naplno nastartuje integrační motor na ose Berlín-Paříž.
Slovensko při tom nejspíš nebude chybět. Vláda Roberta Fica je stabilní a v čele země ji podle všeho čekají ještě nejméně tři roky.
