Vznikne-li vícerychlostní EU, chceme být ti rychlejší, shodli se prezidenti Slovenska a Rakouska

Rakousko i Slovensko se chtějí zařadit do jádra Evropské unie, pokud se v EU prosadí projekt takzvané „vícerychlostní“ Evropy. Po společné schůzce to ve středu řekli prezidenti obou zemí Alexander Van der Bellen a Andrej Kiska. Rakouský prezident všaku uvedl, že není zavedení různých rychlostí v EU příliš nakloněn.

„Pokud by došlo k diferenciaci mezi jádrem a širším kruhem, což doufám nenastane, je zájmem Rakouska, aby patřilo k jádru,“ řekl Van der Bellen.

Dodal, že již v současnosti v EU existují rozdíly v evropské integraci a jako příklad uvedl zavedení jednotné měny eura v části členských států evropské osmadvacítky, což podle něj přináší problémy. „Když jdete vedle mě, tak můžeme spolu vést dialog, ale když jdete deset metrů napřed, tak je to téměř nemožné,“ řekl k myšlence vícerychlostní Evropy rakouský prezident, který na návštěvu Bratislavy přijel lodí. 

Kiska: Chceme patřit k jádru Unie

K jádru EU chce podle Kisky patřit také Slovensko. „My na Slovensku jasně stojíme za názorem, že chceme být v centru Evropské unie. Nejdůležitější je, aby všechny země řekly, co to znamená, když někdo chce být ve větším centru. Poté si musíme v klidu zvážit, co to komu přinese a jak to udělá naši Evropskou unii ještě lepší,“ řekl slovenský prezident. Uvedl také, že v rámci EU neexistuje neřešitelný problém, pokud Unie zůstane jednotná.

Van der Bellen také zmínil, že jeho země nepovažuje jadernou energii za technologii budoucnosti. Rakousko mělo v minulosti výhrady vůči provozu slovenských jaderných elektráren, rakouská protiatomová hnutí ale nebyla vůči Slovensku tak aktivní, jako v případě české jaderné elektrárny Temelín.

Kiska se kvůli uprchlíkům opřel do Ficovy vlády

Slovenský prezident na společné tiskové konferenci s rakouským kolegou označil za nutné, aby Slovensko projevilo solidaritu se zeměmi, které přímo čelí migrační krizi. „EU musí stát na hodnotách a jednou z těchto hodnot je i solidarita. Nemůžeme si na jedné straně říkat o pomoc Evropské unii, abychom se ekonomicky dostali na úroveň Rakouska, a na druhé straně, když nás někdo ze zemí Evropské unie žádá o pomoc a solidaritu, tak se tvářili odmítavě a hledali náhradní řešení,“ řekl Kiska.

Nepřímo tak opět kritizoval vládu premiéra Roberta Fica za její postoj v migrační krizi. Slovensko odmítlo přijmout uprchlíky na základě povinných kvót a rozhodnutí většiny členských států EU ohledně kvót na přerozdělování uprchlíků napadlo u unijního soudu. Fico dříve opakovaně řekl, že země by samy měly rozhodovat o svém příspěvku k řešení migrace.