Federální soud nařídil Texasu pozastavit platnost protipotratového zákona, stát se odvolal

Federální soudce Robert Pitman ve středu nařídil americkému státu Texas pozastavit platnost přísného zákona zakazujícího většinu potratů, který vešel v platnost v září. Ve 113 stran dlouhém odůvodnění verdiktu soudce uvedl, že republikánští zákonodárci v Texasu sestrojili bezprecedentní schéma, které pacientům upírá jejich ústavní právo na potrat. Stát Texas se proti rozhodnutí odvolal.

V Texasu začal prvního září platit zákon, který zakazuje provádět všechny potraty od okamžiku, kdy lze zachytit srdeční tep embrya. To ve většině případů znamená zhruba od šestého týdne těhotenství. Velká část žen v takto rané fázi těhotenství ještě ani neví, že je těhotná. Výjimku nemají ani případy incestu a znásilnění.

Podobně zaměřené zákony v posledních letech přijala řada republikány ovládaných států, zrušily je však soudy s odkazem na rozhodnutí nejvyššího soudu v případu Roeová versus Wade z roku 1973, které de facto povolilo potraty v celých USA.

Zákon se soustředí na osoby pomáhající s potratem

Texaský zákon nicméně přistupuje k zákazu interrupcí novým způsobem, jehož ústavnost americké soudy dosud neposuzovaly. Zakazuje vymáhat zákaz státním úřadům, namísto toho však dává možnost všem soukromým osobám v USA podat žalobu na kohokoliv, kdo při provádění potratu napomáhal, ať už na lékaře, zdravotní sestry, nebo i řidiče, který ženu dovezl do potratové kliniky. Zákon přitom žalujícím dává možnost žádat o náhrady soudních výloh a k tomu odškodnění ve výši nejméně deset tisíc dolarů (220 tisíc korun).

Zákon vstoupil v platnost i přes stížnosti organizací hájících práva na umělé přerušení těhotenství, které žádaly o zablokování normy nejvyšší soud. Ten však jejich žádost svým velmi kontroverzním rozhodnutím odmítl. Nezabýval se nicméně tím, zda je samotný zákon a jeho nezvyklý mechanismus fungování v souladu s ústavou.

Rozhodnutí soudu situaci příliš nezmění

Americké ministerstvo spravedlnosti pak v polovině září požádalo federální soud, aby dočasně zablokoval možnost vymáhat tento texaský zákon o ukončení těhotenství. Ministerstvo již dříve sporný zákon napadlo soudně, právní bitva však může trvat měsíce. Federální vláda proto požádala, aby soud do té doby zákon dočasně zneplatnil, což byl výrazně rychlejší proces.

Verdikt federálního soudu sice platnost zákona pozastavil, lékaři ale tyto zákroky nejspíš nezačnou ihned znovu provádět. Obávají se totiž, že bez trvalejší právní ochrany jim za provedení interrupce stále hrozí postih. Pokud by odvolací soud zablokování zákona zrušil, mohli by lékaři a další osoby čelit žalobám i za zákroky, které provedli v době, kdy byl zákon ještě dočasně zneplatněn, poznamenává list The New York Times.

Rozhodnutí soudce Pitmana přivítal ministr spravedlnosti Merrick Garland, podle nějž se jedná o „vítězství pro ženy v Texasu a vládu práva“. „Hlavní zodpovědností ministerstva spravedlnosti je bránit ústavu. Budeme nadále bránit ústavou daná práva proti všem, kteří se je snaží podrývat,“ dodal. Proti zákonu se několikrát postavil také americký prezident Joe Biden a opakovaně proti němu demonstrovaly tisíce žen na různých místech Spojených států.

Padne precedent?

O texaský zákon se v příštích týdnech povedou bitvy u federálních i státních soudů. List The New York Times přitom poznamenává, že pokud by normu některý z odvolacích soudů prohlásil za ústavní, nemusela by se kauza ani dostat k nejvyššímu soudu, jenž by v takovém případě mohl odmítnout se kauzou zabývat.

Takový vývoj by zřejmě vedl k přijímání podobných zákonů v dalších konzervativně laděných státech USA. Poskytl by totiž odpůrcům potratů způsob, jak potraty zakázat bez nutnosti napadat rozhodnutí Roeová versus Wade, o jehož zvrácení konzervativci usilují už několik desetiletí.

Tento význačný precedent přitom ještě letos čeká další test, nejvyšší soud začne v prosinci projednávat spor ohledně potratového zákona ve státu Mississippi, jehož cílem je právě zrušení rozhodnutí Roeová versus Wade. Podobné pokusy byly v minulosti neúspěšné, v soudu však za posledních několik let přibyli tři konzervativně ladění soudci a podle expertů je tak nyní výsledek sporu těžko předvídatelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 43 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...