Představitelé 25 zemí Evropské unie potvrdili stálé posílení spolupráce v obraně. V rámci projektu PESCO hodlají země kooperovat v řadě konkrétních projektů, dosud je jich známo sedmnáct. Zavazují se také k vyšším obranným výdajům. Zapojené země mají sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se vhodně doplňovaly.
Evropské státy sladí a posílí společnou obranu, rodí se „vojenský Schengen“
„Je to praktické vyjádření naší vůle budovat evropskou obranu,“ řekl při krátkém ceremoniálu novinářům předseda Evropské rady Donald Tusk. „Je to dobrá zpráva pro naše spojence a špatná zpráva pro naše nepřátele,“ dodal.
Premiéři a prezidenti bloku o obraně a bezpečnosti diskutovali také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. „Po mnoho let byly nejsilnějším argumentem proti PESCO obavy, že by spolupráce vedla k oslabení NATO. Ale je to přesně naopak – silná evropská obrana NATO samozřejmě posiluje,“ věří Stoltenberg.
Kyberbezpečnost, operace na moři a hladký přesun vojáků po kontinentu
EU a Severoatlantická aliance totiž v posledních měsících zesilují vzájemnou spolupráci v řadě konkrétních oblastí, od řešení kybernetických útoků po pomoc s námořními operacemi souvisejícími s migrační krizí ve Středozemním moři. Nově kladou obě organizace důraz na „vojenskou mobilitu“, tedy hladký a snadný pohyb vojáků a techniky po Evropě.
Právě projekt v rámci PESCO zaměřený na tuto problematiku, diplomaty přezdívaný „vojenský Schengen“, je jedním z trojice, do které se už nyní rozhodla zapojit Česká republika. Dalšími jsou rozvoj možností ve vojenském zdravotnictví a založení školicího střediska pro evropské výcvikové mise.
S možností stálé spolupráce několika členských států Unie v oblasti obrany a bezpečnosti a obranné politiky počítá už Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí z roku 2009. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil.
Vedle Británie se zatím nezapojilo Dánsko a Malta
Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly. Změna přišla až s rozhodnutím Británie Unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.
Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě – Irsko a Portugalsko – se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří Unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.
Závěry setkání také žádají rychlý vznik Evropského obranného fondu tak, aby mohl první projekty financovat už v roce 2019.