EU zahájila právní kroky proti Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny na čerpacích stanicích

Evropská komise (EK) zahájila právní kroky vůči Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny pohonných hmot pro vozidla se zahraniční poznávací značkou. Podle pátečního oznámení EK je opatření Maďarska v rozporu s pravidly vnitřního trhu, Komise proto zahájila vůči Maďarsku řízení o porušení povinností.

Nařízení v Maďarsku stanoví, že majitelé vozidel se zahraniční poznávací značkou nemohou využívat státní dotace. U čerpacích stanic tak tito občané jiných zemí EU platí vyšší ceny. Podle Komise platí majitelé vozů s maďarskou poznávací značkou za palivo o šedesát až sedmdesát procent méně. Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla slevu v souvislosti s vysokými cenami energií.

Komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla volného pohybu zboží a osob v rámci EU, včetně dopravních služeb. Zejména v současné situaci je podle EK důležité, aby vnitřní trh fungoval a zmírnil dopad války na Ukrajině na ekonomiku. Individuální opatření na vnitrostátní úrovni a diskriminační pravidla nejsou podle Komise řešením.

Pokud Budapešť v době řízení nerozptýlí obavy Komise, může unijní exekutiva podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Maďarsko se má vyjádřit do dvou měsíců.

Evropská komise v pátek také zažalovala Maďarsko kvůli zákonu, který podle ní diskriminuje sexuální menšiny. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil loni v červnu zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let. Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, tehdy označila šéfka Komise Ursula von der Leyenová za ostudný.

Na Soudní dvůr Evropské unie se EK obrátila také kvůli odebrání licence nezávislé maďarské rozhlasové stanici Klubrádió kritické k vládě. V obou případech jde o poslední možný krok v řízeních, která unijní exekutiva proti Budapešti kvůli obavám z porušování norem EU vede už déle než rok.

„Nestřelili jsme se do nohy, ale do plic“

Orbán oproti tomu v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth řekl, že lídři Evropské unie by měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. Maďarský politik, který je známý svými dobrými vztahy s Ruskem, prohlásil, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.

„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.

„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán, jehož kabinet se podobně jako vlády jinde v Evropě snaží vyrovnat s dopady strmého růstu cen energií a pohonných hmot. Ve středu Orbánova vláda zrušila mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou, což byl jeden z klíčových bodů jeho politiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...