Evropská unie by měla systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Vyplývá to z nové strategie vztahů s Ruskem, kterou představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sedmadvacítka podle ní zároveň chce usilovat o spolupráci v oblastech společného zájmu, té však v současnosti brání aktivní politika Moskvy mířící opačným směrem. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je zásadní, aby byly členské země v přístupu k Rusku jednotné.
Borrellův úřad návrh vypracoval na žádost lídrů členských zemí, kteří se současnou agresivní politikou Ruska zabývali na květnovém summitu. Ve středu zveřejněnou strategii proberou šéfové států a vlád sedmadvacítky na své další schůzce příští týden.
„Za současných okolností se zdá být obnovené partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem, které by umožnilo bližší spolupráci, vzdálenou vyhlídkou,“ prohlásil Borrell. Dokladem toho jsou podle něj ruské akce, které se snaží ovlivňovat a destabilizovat jak unijní státy, tak partnerské země, jako jsou Ukrajina či Gruzie.
Země evropského bloku by podle návrhu strategie měly mimo jiné posílit svou kybernetickou bezpečnost a společnou obrannou kapacitu, stejně jako schopnost čelit hybridním hrozbám. Pracovat by měly také na rozvoji možností strategické komunikace.
Pětice principů
Unie by se i nadále ve vztahu k Rusku měla řídit pěticí dosavadních principů. Je mezi nimi snaha přimět Moskvu k plnému dodržování mírových dohod z Minsku, posílení vztahů s Ukrajinou a dalšími východními partnery, posílení vlastní odolnosti, podpora ruské občanské společnosti a snaha přesvědčit Rusko ke spolupráci v oblastech oboustranného zájmu. Těmi jsou podle Borrella pandemie covidu-19, klimatické změny či vztahy s Íránem, Afghánistánem a dalšími asijskými zeměmi.
Podle von der Leyenové budou i nadále patřit vztahy s Ruskem mezi zásadní strategické výzvy pro evropské společenství. „V reakci (na ruské aktivity) musí EU i nadále postupovat jednotně a konzistentně a bránit přitom naše společné hodnoty a zájmy,“ uvedla šéfka unijní exekutivy.
Právě na nejednotě však v minulosti ztroskotaly některé pokusy o ráznější přístup vůči Rusku. Například pobaltskými zeměmi či Polskem navrhované zrušení dostavby plynovodu Nord Stream 2 blokuje Německo, které na ní má ekonomický zájem. Tvrdší sankce vůči ruským představitelům zase v minulosti odmítlo Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
