Erdogan s Orbánem v Budapešti utuží vztahy. Maďarsko navzdory EU chválí vznik bezpečné zóny v Sýrii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan míří do Budapešti. Zúčastní se tam zasedání rady pro turecko-maďarskou spolupráci, které bude předsedat společně s premiérem Viktorem Orbánem. Projednají regionální i mezinárodní otázky. Očekává se i podpis některých dohod. Orbánova strana Fidesz propaguje myšlenku spřízněnosti Turků a Maďarů a snaží se s Ankarou vybudovat silnější ekonomické vztahy, připomíná server Hungary Today.

Erdogan se podle komuniké své kanceláře setká také se svým maďarským protějškem Jánosem Áderem a za účasti Erdogana a Orbána budou jednat maďarští a turečtí podnikatelé.

Turecký prezident v maďarské metropoli navštíví nákladně zrekonstruované mauzoleum osmanského básníka a společníka sultána Sulejmana I. Güla Baby, který zemřel během dobývání či krátce po dobytí Budína Turky v 16. století. V Maďarsku je známý jako Otec růží, protože podle legendy přinesl do země tyto květiny, patrně však jde jen o básnickou metaforu.

Budapešťské úřady také minulý měsíc podle maďarského tisku schválily otevření turecké soukromé základní a střední školy, kterou má zřídit a spravovat nadace blízká Erdoganovi. Škola má být určena nejen tureckým žákům, ale podle listu Hungary Today není jasné její financování ani role islámu ve výuce.

V Budapešti byla nedávno otevřena také první pobočka Turecké rady v Evropě. Za to Erdogan při říjnové schůzce v Baku poděkoval Orbánovi, stejně jako za maďarskou podporu Turecka na mezinárodní scéně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nedávno v souvislosti s tureckou intervencí v Sýrii zdůraznil, že prioritou je, aby se nedostaly statisíce nebo miliony uprchlíků k jižní hranici Maďarska. Tím nedávno pohrozil Erdogan v případě, že EU bude stále kritizovat tureckou vojenskou operaci proti kurdským milicím.

Szijjártó dále uvedl, že Budapešť bude „ráda spolupracovat s Ankarou“ na tom, aby se rodiny syrských uprchlíků mohly přemístit do takzvané bezpečnostní zóny v Sýrii.

Kvůli budování tohoto pásma Turci vyhnali z pohraničního pásma kurdské ozbrojence. Invaze však vyhnala z domovů rovněž tisíce kurdských civilistů a Ankara kvůli svému postupu čelí ostré kritice Bruselu. Postoj maďarské diplomacie je tak v rozporu s unijním postojem, který nepovažuje návrat uprchlíků do Sýrie za bezpečný a nehodlá takový program financovat.

Postupné sbližování

Hungary Today označil vztahy s Tureckem za součást „východního otevření“, zahájeného Orbánovou vládou před osmi lety. Orbánova strana Fidesz také propaguje myšlenku spřízněnosti Turků a Maďarů coby potomků Attilových Hunů, kteří na rozdíl od jiných turkických kmenů nezamířili do Anatolie, ale přestěhovali se na Západ.

Podle pozorovatelů se Orbánova vláda snaží využít tyto sentimenty k budování silnějších ekonomických vztahů s Tureckem.

Budapešť a Ankara mimo jiné sdílejí podobné názory v energetice, o čemž svědčí, že v obou zemích Rusové stavějí nové bloky jaderných elektráren. Navzdory velkým plánům je ale současná obchodní bilance spíše skromná, z maďarského pohledu je Turecko až ve druhé desítce obchodních partnerů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 4 hhodinami
Načítání...