Dva týdny do hokejového šampionátu. Slovensko neví, jestli pustí na mistrovství hymny ani jaké budou mít Slováci dresy

Nahrávám video
Události: Slovensko neví, jestli pustí na mistrovství hymny a jaké budou mít Slováci dresy
Zdroj: ČT24

V pátek 10. května začne na Slovensku mistrovství světa v ledním hokeji. Přípravy ale komplikuje novela zákona o státních symbolech. Pokud by začala platit, musel by slovenský národní tým na poslední chvíli změnit podobu dresů. Do normy se navíc dostal paragraf omezující hraní hymny cizích států.

Místo trojvrší tři hokejky. Když slovenský hokejový svaz v září loňského roku představil nové dresy národního týmu, netušil, jaké pozdvižení vyvolá. „Tři hokejky místo trojvrší symbolizují naši zemi, vítězství. Je to pozitivní a moderní logo,“ uvedl loni bývalý reprezentant v hokeji Marián Hossa.

Slovenské národní straně (SNS) se ale podoba dresů nelíbila a navrhla novelu zákona, podle které by měli reprezentanti nosit znak jen v oficiální variantě. Do novely se ale dostal i zákaz hrát hymnu cizího státu na veřejných akcích, pokud není přítomná delegace této země. 

„Vůbec není pravda, že zakazuje jinému národu zpívání hymny. Ale říkáme, že v památné státní dny se má výlučně zpívat slovenská hymna. Za přítomnosti jiné státní delegace i hymna jiného státu,“ uvedl předseda SNS Andrej Danko. Podle něj novela omezuje hraní cizí hymny jen o státních svátcích.

Kiska normu nepodpořil, poslancům ji vrátil v celku

Novela má začít platit od poloviny května, tedy v době hokejového šampionátu. Není proto jasné, v jakých dresech slovenská reprezentace nastoupí. A nejistota panuje i okolo toho, zda mohou na zápasech zaznít hymny zúčastněných zemí.

Vláda proto požádala o pomoc prezidenta Andreje Kisku. Doufala, že prezident sporný paragraf o hymně vetuje, jenže prezident vrátil Národní radě předlohu celou. „V době výroby sportovních dresů nebylo objektivně možné předpokládat schválení předmětné právní úpravy. V zájmu právní jistoty měl proto zákonodárce zvolit pozdější datum účinnosti,“ vysvětlila prezidentova kancelář začátkem dubna.

Poslanci tak budou den před začátkem šampionátu hlasovat o normě jako o celku. Pokud novelu schválí, tak včetně ustanovení o hymně – pokud ji zamítnou, padne regulace státního znaku.

Regulace o hymnách vadí maďarské menšině

Regulace upravující, kdy má či nemá znít zahraniční hymna, navíc pobouřila maďarskou menšinu.  Pro novelu hlasovala i část poslanců vládního Mostu-Híd, který Maďary zastupuje. Šéf strany Béla Bugár se omluvil, zároveň ale pohrozil odchodem z koalice. „Nikdo nebude moci být potrestaný za to, že zpívá hymnu cizího státu,“ zdůraznil.

Nejhlasitěji se ale proti úpravě ozvali fanoušci fotbalového týmu Dunajská Streda, kteří hymnu jižního souseda zpívají na zápasech. Změna vadí i Maďarsku. „Vždy mluvíme o Evropě národů, ale to neznamená, že mají být proti jinému národu podnikány jakékoliv kroky,“ zkritizoval slovenský zákon šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...