Kyjev - Den před referendem na Krymu Rusko i Ukrajina vyčkávají. Šéf Kremlu Vladimir Putin chce o dalších krocích rozhodnout až po hlasování; Spojené státy a většina evropských zemí už daly najevo, že výsledky referenda neuznají. Nejistá je situace na východě Ukrajiny, kde při nepokojích zemřeli už tři lidé. Premiér Arsenij Jaceňuk mezitím oznámil, že země podepíše politickou část asociační dohody s Evropskou unií 21. března. Brusel nicméně trvá na tom, že o termínu ještě není rozhodnuto.
Do referenda zbývá den, východ Ukrajiny hlásí další mrtvé
Do sporného referenda na Krymu zbývá jediný den (zdroj: ČT24)
Na Krymu probíhají poslední přípravy na sporný plebiscit. Lidé se budou rozhodovat, jestli chtějí žít nadále na Ukrajině, nebo už na ruském Krymu. „Jsme kompletně připraveni. Máme voličské seznamy i s potvrzenými údaji,“ uvedl člen krymské komise Jevgenij Nikolajev.
Krymská vláda láká i mezinárodní pozorovatele - z Ruska přijedou poslanci, z míst na západ od Ukrajiny pak lidé, kteří se tam vydají na vlastní pěst. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se na poloostrově stupňuje agresivita proti těm obyvatelům, kteří s konáním referenda nesouhlasí.
O rezoluci, která by referendum odmítla jako nezákonné, má hlasovat Rada bezpečnosti OSN. Rusko ji ale bude vetovat. Bez viditelného výsledku skončila i jednání ruského a amerického ministra zahraničí. „Vyjasnili jsme si, že pokud Rusko nezmění svůj přístup, bude to mít následky. Není to jen planá hrozba,“ konstatoval šéf americké diplomacie John Kerry.
„Spojené státy podporují dočasnou ukrajinskou vládu. Jasná je i naše pozice ohledně referenda, které odporuje ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu, a je tedy nelegitimní. Ani my ani mezinárodní společenství neuznáme jeho výsledky,“ prohlásil ministr zahraničí USA John Kerry.
"Projednávali jsme i referendum na Krymu. Pana ministra (Kerryho) jsem ujistil, že Rusko bude respektovat vůli krymského lidu," uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Co se týče podpisu asociační dohody, Evropská unie pouze zopakovala, že o termínu není rozhodnuto. Věcí se mají na pondělním jednání zabývat ministři zahraničí EU. Existují totiž sporné právní názory na možnost podepsat jen část už dojednaného textu. Na cíli osmadvacítky stvrdit politickou část smlouvy před 25. květnem, kdy se na Ukrajině mají konat prezidentské volby, se však nic nemění.
Politickou částí asociační dohody jsou míněna její preambule a první dvě kapitoly. Ty se týkají obecných principů spolupráce mezi EU a Ukrajinou a také politického dialogu, reforem či sbližování a spolupráce v zahraniční a bezpečnostní politice. Podpis ekonomické části dohody má následovat později.
Střílelo se v Charkově a Doněcku
Na východě země se o víkendu očekávají další nepokoje. V Charkově zemřeli v noci na dnešek v přestřelce mezi ukrajinskou krajní pravicí a proruskými aktivisty dva lidé, několik dalších bylo zraněno. Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova se střílelo z obou stran a zbraně byly posléze zabaveny u členů obou skupin. Policie zadržela celkem tři desítky osob, jak radikálů, tak jejich protivníků. Jeden člověk zemřel při srážkách v Doněcku.
Proukrajinské protesty v Charkově
Moskva v reakci na charkovský incident vyzvala ukrajinskou vládu, aby postavila nacionalistické skupiny mimo zákon. „Banderovské skupiny na Ukrajině by měly být postaveny mimo zákon kvůli podněcování nenávisti mezi národy,“ napsal na Twitteru zmocněnec ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.
„Nikdo nezbavil Ukrajinu jejích závazků, pokud jde o boj proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Tyto závazky se musejí plnit,“ zdůraznil dále Dolgov. Nové ukrajinské vedení naproti tomu obviňuje právě Rusy z toho, že v zemi záměrně provokují krvavé střety. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov se dokonce nechal slyšet, že násilí na východě Ukrajiny mají na svědomí „agenti Kremlu“.
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
- VÝCHOD UKRAJINY A KRYM: Tři mrtví při nepokojích, do referenda zbývají hodiny
- RUSKO: Tisíce lidí demonstrují na podporu Ukrajiny i Putina
- KYJEV: Centrální parlament odebral pravomoci krymskému parlamentu
- PRAHA: Ukrajinci protestují proti invazi na Krym, Bursík a spol. sepsali otevřený dopis
- ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
Rusko ale popírá, že by se chystalo na vpád do východní části země. „Ruská federace nemá a nemůže mít žádné plány na invazi do jihovýchodních částí Ukrajiny. Vycházíme z toho, že práva Rusů, stejně jako práva Maďarů, Bulharů i Ukrajinců, musí být zajištěna a chráněna,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ukrajinští představitelé ale i tak nabádají obyvatele převážně ruskojazyčných průmyslových měst na východě země, aby nereagovali na provokace. Obávají se, že Rusko by jich mohlo zneužít ke zdůvodnění vojenské intervence. U hranic totiž zůstávají posílené ruské jednotky a námořnictvo cvičí ve Středozemním moři i v Arktidě.