Do Německa bude od čtvrtka z Česka možné cestovat jen s testem. Rakousko uzavře 45 hraničních přechodů

Německo bude od čtvrtka požadovat negativní koronavirový test při příjezdu z vysoce rizikových oblastí, kterou je i Česká republika, a také z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. České ministerstvo zahraničí po jednání s německou stranou potvrdilo, že pro české pendlery zůstanou stejné podmínky jako dosud a čtvrteční zpřísnění se jich zatím týkat nebude. Rakousko zase podle ministerstva od čtvrtka uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem, například v Českých Velenicích či Čížově u Znojma.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.

Uzavření přechodů vstoupí podle ministerstva v platnost o půlnoci ze středy na čtvrtek. Cílem je zajistit „zachování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti“. Uzavření menších přechodů už minulý týden avizoval ministr vnitra Karl Nehammer.

Na hranici s Českem se opatření týká 42 přechodů. Otevřeno zůstává sedmnáct velkých přechodů včetně těch v Slavonicích, Mikulově, Hatích či Dolním Dvořišti.

Rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober navíc varoval, že se na Slovensku šíří mutace koronaviru, která se poprvé prokázala na konci minulého roku v jižní Anglii. Počty nakažených tímto virem jsou podle Anschobera na Slovensku „alarmující“.

V Rakousku dosud bylo podle Anschobera odhaleno 70 případů podezření na tuto koronavirovou mutaci. Podezřelé případy se objevily v jednom vídeňském domově pro seniory, mezi účastníky kurzu pro instruktory lyžování v Tyrolsku a také v Burgenlandu. Vzhledem k mimořádné nakažlivosti viru ministr nyní očekává „nejobtížnější fázi pandemie“.

Německo zpřísňuje podmínky

Německo bude požadovat negativní test při příjezdu z vysoce rizikových oblastí a z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. Za vysoce rizikovou oblast považuje Německo regiony s více než 200 novými případy na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Nadále platí při cestách z rizikových oblastí plošná povinná karanténa, kterou lze ukončit po pěti dnech dalším negativním testem.

Pokud je země hodnocena jako „riziková“, a nikoliv „vysoce riziková“ (tedy když se počet nových případů na 100 tisíc obyvatel během sedmi dní pohybuje v rozmezí 50 až 199), postačí test vyhotovený do 48 hodin po příjezdu do Německa. Při příjezdu do Německa je ale nehledě na vstupní test povinná karanténa, ze které platí výjimky pro pendlery, či pro tranzit.

V případě hodnocení státu či zahraniční oblasti jako vysoce rizikové výjimka pro pendlery automaticky zaručena není. Nařízení v takovémto případě osvobozuje od přísnějšího režimu pouze tranzit, řidiče kamionů, autobusů či strojvedoucí s piloty a lodní posádky. Výjimku mohou ještě v odůvodněných případech udělit německé úřady podle zákona o potírání infekčních chorob.

České ministerstvo zahraničí po jednání s německou stranou potvrdilo, že pro české pendlery zůstanou stejné podmínky jako dosud a čtvrteční zpřísnění se jich zatím týkat nebude. Česká diplomacie očekává, že podmínky pro Čechy jezdící k západním sousedům pravidelně do práce budou vyjasněny v nejbližší době.

Český velvyslanec Tomáš Kafka k tomu řekl, že Německo stále hodnotí Českou republiku jako rizikovou a ne jako vysoce rizikovou. „To je aktuální stav věci,“ řekl. Podle něj je podstatné, že nedochází k žádnému automatickému zařazení Česka mezi vysoce rizikové oblasti.

„To však neznamená, že k tomu dojít nemůže. Na české straně bereme argumenty německých partnerů velmi vážně,“ uvedl Kafka. „Byli jsme ubezpečeni, že vzhledem k závažnosti celé záležitosti povedeme o dalším vývoji společná jednání. Je to v zájmu celého regionu,“ dodal velvyslanec.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn považuje nové zpřísnění podmínek za nezbytné: „Zahraniční cesty do rizikových oblastí nejsou kvůli pandemii vhodné. Kdo se jich ale ani tak nehodlá vzdát, musí se pro příště při návratu nechat otestovat.“ Dodal, že mutace viru jsou dalším nebezpečím, jehož rozšíření v Německu je třeba co nejvíce zabránit.

Vedle povinnosti nechat se otestovat musí lidé při cestách z rizikových oblastí vyplnit příjezdový formulář. Pokud do Německa vstupují ze zemí mimo unijního schengenského prostoru bez vnitřních hranic, musí mít při příjezdu potvrzení o tom, že formulář vyplnili.

Schválené vládní opatření rovněž požaduje po mobilních operátorech, aby počínaje 1. březnem zákazníky po přihlášení do německých sítí informovali v textové zprávě o aktuální epidemické situace v zemi a o platných karanténních předpisech. 

Die Welt varuje před nebezpečím z Česka

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky, která patří k nejpostiženějším na světě. Ve středečním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to na svém webu píše deník Die Welt. Podle listu musí najít premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko hranic ležícího Durynska více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

Zatímco v říjnu podle Die Welt ještě koronavirus v Sasku tak silný nebyl, v Česku už pandemie zuřila naplno s hodnotami 600 či 700 nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. „To je hodnota, kterou Německo hlásí jen z několika míst. Je to ztráta kontroly, která do dneška nemá v Evropě obdoby,“ píše list o dění v Česku. „I tak přijíždí přes hranice pravidelně devět tisíc Čechů, aby na saské straně pracovali. V Bad Schandau jsou všude – v hotelech, restauracích, obchodech,“ připomíná tehdejší situaci.

„O tři měsíce později bojuje Sasko s incidencí 304 (nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní), zatímco v celém Německu je to 155, a zemská vláda v Drážďanech to ještě ve vší vážnosti svým obyvatelům vydává za úspěch,“ podivuje se Die Welt. Poukazuje při tom na to, že obzvláště postižené jsou v Německu ty bavorské a saské okresy, které hraničí s Českem. Nákaza se navíc rychle šíří v Durynsku, které leží nedaleko hranic s Českem, a také v Braniborsku a Sasku-Anhaltsku.

„Dostat tento vývoj pod kontrolu s pomocí lockdownů a podobných opatření je ale obtížné, protože je neustále vyživován přes otevřenou hranici s Českem. Tam mezitím vypukla třetí vlna s incidencí 829, která je druhá nejvyšší na světě,“ píše Die Welt. Deník rovněž uvádí, že ačkoli hotely a restaurace provoz zastavily, je stále větší poptávka po zahraničních pracovnících do míst, kde nákaza představuje obzvláště velké riziko. „Do pečovatelských domovů a do nemocnic,“ uvádí list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 4 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 4 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 7 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Teherán informoval o útoku na jaderné zařízení, Izrael se k němu nehlásí

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Jeruzalém však později odmítl, že by byl do úderu zapojen. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, uvedla íránská agentura. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael také podle AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...