Do Barcelony dorazil povečeřet španělský král. Jdi domů, vzkázali mu Katalánci

V centru Barcelony se sešli katalánští separatisté, aby protestovali proti španělskému králi a jeho postoji ke katalánským snahám o nezávislost. Král Filip VI. zamířil do katalánské metropole na slavnostní večeři pro účastníky veletrhu mobilních technologií Mobile World Congress. Oblast kontrolují policisté, kteří hlídají, aby se separatisté nestřetli s příznivci jednoty Španělska, kteří přišli krále přivítat.

Stovky králových kritiků se shromáždily na náměstí Urquinaona nedaleko Paláce katalánské hudby, kde se galavečeře konala. Zpívali katalánskou hymnu a nesli transparenty s nápisy „Jsme republika“ či „Svobodu pro politické vězně“. Za ně označují několik politiků, kteří jsou od podzimu ve vazbě kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Madrid hlasování označil za neústavní a snažil se mu zabránit soudně i silou.

Právě kvůli zásahu španělské policie při loňském říjnovém referendu krále oficiálně nepřivítala barcelonská starostka Ada Colauová ani předseda katalánského parlamentu Roger Torrent či další katalánští reprezentanti. Králi vyčítají, že tvrdý zásah španělské policie vůči lidem, kteří chtěli v referendu hlasovat, neodsoudil.

Torrent i Colauová se nicméně zúčastnili galavečeře pro účastníky veletrhu, protože mají zájem, aby slavný a prestižní veletrh Mobile World Congress nadále hostila katalánská metropole. Na slavnostním večeru byli kromě krále přítomni mnozí podnikatelé, diplomaté nebo prezident Světové banky Jim Yong King.

Král mluvil katalánsky, o krizi ale ne

Král dorazil doprovázen místopředsedkyní španělské vlády Sorayou Sáenzovou. Podle deníku El Periódico na jejich příchod demonstranti reagovali pískotem a tlučením na hrnce, které se ozývalo i z okolních budov.

Na večeři měl král projev, v němž mimo jiné ocenil spolupráci centrální vlády, katalánské vlády a barcelonské radnice při organizování veletrhu, který je ve městě pořádán už od roku 2006 a který by se tam měl konat až do roku 2023. Král přednesl projev anglicky, španělsky i katalánsky, aniž by se zmínil o katalánské krizi.

Filip VI. zavítal do Barcelony od říjnového referenda poprvé. Naposledy byl v katalánské metropoli loni v srpnu na manifestaci proti terorismu po útocích v Katalánsku, při nichž v Barceloně a Cambrils krátce předtím teroristé zabili 16 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších osm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 1 hhodinou

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 5 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 12 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 13 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 13 hhodinami
Načítání...