Do Barcelony dorazil povečeřet španělský král. Jdi domů, vzkázali mu Katalánci

V centru Barcelony se sešli katalánští separatisté, aby protestovali proti španělskému králi a jeho postoji ke katalánským snahám o nezávislost. Král Filip VI. zamířil do katalánské metropole na slavnostní večeři pro účastníky veletrhu mobilních technologií Mobile World Congress. Oblast kontrolují policisté, kteří hlídají, aby se separatisté nestřetli s příznivci jednoty Španělska, kteří přišli krále přivítat.

Stovky králových kritiků se shromáždily na náměstí Urquinaona nedaleko Paláce katalánské hudby, kde se galavečeře konala. Zpívali katalánskou hymnu a nesli transparenty s nápisy „Jsme republika“ či „Svobodu pro politické vězně“. Za ně označují několik politiků, kteří jsou od podzimu ve vazbě kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Madrid hlasování označil za neústavní a snažil se mu zabránit soudně i silou.

Právě kvůli zásahu španělské policie při loňském říjnovém referendu krále oficiálně nepřivítala barcelonská starostka Ada Colauová ani předseda katalánského parlamentu Roger Torrent či další katalánští reprezentanti. Králi vyčítají, že tvrdý zásah španělské policie vůči lidem, kteří chtěli v referendu hlasovat, neodsoudil.

Torrent i Colauová se nicméně zúčastnili galavečeře pro účastníky veletrhu, protože mají zájem, aby slavný a prestižní veletrh Mobile World Congress nadále hostila katalánská metropole. Na slavnostním večeru byli kromě krále přítomni mnozí podnikatelé, diplomaté nebo prezident Světové banky Jim Yong King.

Král mluvil katalánsky, o krizi ale ne

Král dorazil doprovázen místopředsedkyní španělské vlády Sorayou Sáenzovou. Podle deníku El Periódico na jejich příchod demonstranti reagovali pískotem a tlučením na hrnce, které se ozývalo i z okolních budov.

Na večeři měl král projev, v němž mimo jiné ocenil spolupráci centrální vlády, katalánské vlády a barcelonské radnice při organizování veletrhu, který je ve městě pořádán už od roku 2006 a který by se tam měl konat až do roku 2023. Král přednesl projev anglicky, španělsky i katalánsky, aniž by se zmínil o katalánské krizi.

Filip VI. zavítal do Barcelony od říjnového referenda poprvé. Naposledy byl v katalánské metropoli loni v srpnu na manifestaci proti terorismu po útocích v Katalánsku, při nichž v Barceloně a Cambrils krátce předtím teroristé zabili 16 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 46 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...