Dluhy kvůli chybě úředníků. Imigranti se bojí chaosu kolem brexitu

Nahrávám video
Události: Případ Willow Simsové vystrašil imigranty v Británii
Zdroj: ČT24

Miliony občanů Evropské unie ve Spojeném království žijí v nejistotě způsobené nepřehledností dění kolem brexitu. Čeká je registrace nutná k setrvání v zemi. Mnozí z ní mají obavy, protože vládnou jen chabou angličtinou nebo si netykají s informačními technologiemi. Vystrašil je i případ Willow Simsové, která se do Británie dostala ve čtyřech letech z USA a chyba úředníků spojená s nepořádkem v imigračních papírech ji dostala do existenční nouze.

Na tři a půl milionu občanů Evropské unie žije na britských ostrovech. Pokud tam budou chtít zůstat i po brexitu, budou muset žádat přes mobilní aplikaci o povolení k pobytu. Aplikace má jen anglojazyčnou verzi, což podle organizací zaštiťující jejich práva může přinášet problémy.

„Lidé, kteří přijeli z Česka nebo z Polska, a jejichž angličtina není tak dobrá, budou mít problém. To se týká všech věkových skupin,“ upozorňuje Axel Antoni z organizace the3millions hájící občany EU. Dodává, že jednoduché to nebudou mít ani starší lidé, kteří si neosvojili komunikaci po internetu.

Obavy neskrývá ani česká psycholožka Karolína Nyitrayová, která v Anglii žije osm let. Vystudovala tam na univerzitě a pracuje na oddělení komunitní psychiatrie v Bristolu. „I spousta anglických občanů má velký problém žádat o různé dávky a komunikovat s úřady. Natož když vezmeme v úvahu někoho, kdo je třeba starší nebo už tady žije dlouho, a v podstatě nikdy se tím nemusel zabývat, protože měl evropské občanství,“ vysvětluje.

Experti očekávají, že novým britským imigračním sítem neprojdou přinejmenším desítky tisíc unijních obyvatel. Ti tak mají obavy z budoucnosti. Opačný pohled na celou věc mají zastánci odchodu Británie z Unie. Doufají, že se naplní slib z referenda a volný příliv lidí včetně levné pracovní síly zejména z východní Evropy skončí.

Ani 37 let v Londýně nestačí k jistotě

Cizince žijící v Británii vylekal v posledních dnech hlavně případ jednačtyřicetileté matky dvou dětí Willow Simsové. Ta sice není z EU, mnozí se však obávají podobných těžkostí, jaké potkaly ji.

Simsová žije v Británii od čtyř let, kdy tam přijela z USA. Když její americká matka zemřela, dostala se v pubertě do pěstounské péče. Měla trvalé povolení k pobytu, dokumenty, které to potvrzovaly, se však tehdy ztratily.

Nikdo nic neřešil a žena působila jako školní asistentka pro radnici v Lewishamu. Loni v dubnu na ni však přišla kontrola, která ji kvůli chybějícím dokladům označila za ilegální imigrantku a zbavila ji práva pracovat nebo nároku na zdravotní péči. Simsové hrozila i deportace.

Britští úředníci z ministerstva vnitra jí odmítli pomoct, přestože na to měla nárok. Přišly dluhy a závislost na potravinové bance. „Nejsem schopná své dceři zajistit stabilní prostředí. Bojí se o mě. Asi vidí, jak upadá moje duševní zdraví. Už to nezvládám,“ popsala nedávno svou situaci Simsová.

Její případ se dostal až na plénum britského parlamentu a ministr vnitra Sajid Javid se jí omluvil. Až potom se jí odpovědní úředníci začali věnovat a poskytovat jí náležitou asistenci. Javid slíbil, že zajistí opatření, aby se podobné chyby nestávaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...