Dluhy kvůli chybě úředníků. Imigranti se bojí chaosu kolem brexitu

Nahrávám video
Události: Případ Willow Simsové vystrašil imigranty v Británii
Zdroj: ČT24

Miliony občanů Evropské unie ve Spojeném království žijí v nejistotě způsobené nepřehledností dění kolem brexitu. Čeká je registrace nutná k setrvání v zemi. Mnozí z ní mají obavy, protože vládnou jen chabou angličtinou nebo si netykají s informačními technologiemi. Vystrašil je i případ Willow Simsové, která se do Británie dostala ve čtyřech letech z USA a chyba úředníků spojená s nepořádkem v imigračních papírech ji dostala do existenční nouze.

Na tři a půl milionu občanů Evropské unie žije na britských ostrovech. Pokud tam budou chtít zůstat i po brexitu, budou muset žádat přes mobilní aplikaci o povolení k pobytu. Aplikace má jen anglojazyčnou verzi, což podle organizací zaštiťující jejich práva může přinášet problémy.

„Lidé, kteří přijeli z Česka nebo z Polska, a jejichž angličtina není tak dobrá, budou mít problém. To se týká všech věkových skupin,“ upozorňuje Axel Antoni z organizace the3millions hájící občany EU. Dodává, že jednoduché to nebudou mít ani starší lidé, kteří si neosvojili komunikaci po internetu.

Obavy neskrývá ani česká psycholožka Karolína Nyitrayová, která v Anglii žije osm let. Vystudovala tam na univerzitě a pracuje na oddělení komunitní psychiatrie v Bristolu. „I spousta anglických občanů má velký problém žádat o různé dávky a komunikovat s úřady. Natož když vezmeme v úvahu někoho, kdo je třeba starší nebo už tady žije dlouho, a v podstatě nikdy se tím nemusel zabývat, protože měl evropské občanství,“ vysvětluje.

Experti očekávají, že novým britským imigračním sítem neprojdou přinejmenším desítky tisíc unijních obyvatel. Ti tak mají obavy z budoucnosti. Opačný pohled na celou věc mají zastánci odchodu Británie z Unie. Doufají, že se naplní slib z referenda a volný příliv lidí včetně levné pracovní síly zejména z východní Evropy skončí.

Ani 37 let v Londýně nestačí k jistotě

Cizince žijící v Británii vylekal v posledních dnech hlavně případ jednačtyřicetileté matky dvou dětí Willow Simsové. Ta sice není z EU, mnozí se však obávají podobných těžkostí, jaké potkaly ji.

Simsová žije v Británii od čtyř let, kdy tam přijela z USA. Když její americká matka zemřela, dostala se v pubertě do pěstounské péče. Měla trvalé povolení k pobytu, dokumenty, které to potvrzovaly, se však tehdy ztratily.

Nikdo nic neřešil a žena působila jako školní asistentka pro radnici v Lewishamu. Loni v dubnu na ni však přišla kontrola, která ji kvůli chybějícím dokladům označila za ilegální imigrantku a zbavila ji práva pracovat nebo nároku na zdravotní péči. Simsové hrozila i deportace.

Britští úředníci z ministerstva vnitra jí odmítli pomoct, přestože na to měla nárok. Přišly dluhy a závislost na potravinové bance. „Nejsem schopná své dceři zajistit stabilní prostředí. Bojí se o mě. Asi vidí, jak upadá moje duševní zdraví. Už to nezvládám,“ popsala nedávno svou situaci Simsová.

Její případ se dostal až na plénum britského parlamentu a ministr vnitra Sajid Javid se jí omluvil. Až potom se jí odpovědní úředníci začali věnovat a poskytovat jí náležitou asistenci. Javid slíbil, že zajistí opatření, aby se podobné chyby nestávaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...