Djokovičův test na koronavirus mohl být zmanipulovaný, píše Spiegel

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být zmanipulovaný, upozornil web německého magazínu Der Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější. Soud tenistovi obnovil vízum, o jeho dalším setrvání v Austrálii ale rozhoduje tamní ministr pro migraci.

„Digitální data naznačují, že výsledky testu nejsou vůbec ze 16. prosince. Na digitálních výsledcích je časová známka ze 14:21 srbského času z 26. prosince,“ píše německý web. Takovéto časové známky přitom běžně testovací systémy vytvářejí automaticky jen pár minut poté, co jsou známy výsledky testu. Druhou možností je vytvoření časové známky v momentě, kdy si výsledky daná osoba stáhne ze serveru.

První možnosti v případě Djokovičova testu nahrává to, že test má v srbské databázi číslo 7371999, tedy o zhruba 50 tisíc vyšší než druhý test z 22. prosince, kterým světová tenisová jednička prokazovala, že už se vyléčila a je negativní. Jelikož mají v srbské databázi dřívější testy nižší čísla, naznačuje to podle Spiegelu, že Djokovičův pozitivní test přišel až po tom negativním z 22. prosince – podle všeho právě 26. prosince.

Dalším podezřelým faktem, na který reportéři narazili, je to, že se jim při naskenování QR kódu údajně pozitivního testu ukázalo, že jeho výsledek byl negativní. To bylo v pondělí ve 13:19 SEČ. Když test prověřili ve 14:33 SEČ znovu, ukázal se jim už výsledek jako pozitivní.

V případě negativního testu by Djokovič, který není proti covidu-19 očkován, vůbec nemohl do Austrálie přicestovat. Do země se dostal díky výjimce pro tenisty, kteří nemoc v posledních šesti měsících prodělali. Na otázky Spiegelu týkající se nejasností kolem jeho koronavirového testu zatím ani Djokovič ani srbští činitelé neodpověděli.

Nahrávám video

O setrvání Djokoviče v zemi rozhodne ministr

Pozitivní test měl Djokovič podle svých právníků 16. prosince, poté se však účastnil několika veřejných akcí. Po příletu do Melbourne mu úřady vízum kvůli zpochybnění schválené výjimky zamítly, po čtyřech dnech v detenčním hotelu tenista v pondělí zvrátil rozhodnutí u soudu.

Soud ale řešil procesní věci a o Djokovičově setrvání v Austrálii i jeho účasti v turnaji rozhodne australský ministr pro imigraci Alex Hawke, který může nařídit tenistovo vyhoštění. 

Právníci srbského tenisty australským úřadům předložili další, podle nich zásadní dokumenty, které by měly prvnímu tenistovi světového žebříčku zajistit vízum pro setrvání v Austrálii i jeho účast v turnaji. Prozkoumání těchto podkladů si vyžádá delší dobu, což ovlivní časový rámec přijetí rozhodnutí, uvedl mluvčí ministra Hawka. Rozhodnout by měl nejdříve ve čtvrtek, tenisový grandslam začne v pondělí.

Veřejné akce po pozitivním testu a chyby v příjezdovém formuláři

Vlastní prohlášení k celé kauze vydal i sám Djokovič. Mimo jiné vysvětloval, proč se po pozitivním testu účastnil několika veřejných akcí. „Následující den jsem v tenisové akademii v Bělehradě předával dětem ocenění. Před tím jsem si udělal antigenní test a ten byl negativní,“ uvedl Djokovič. „Neměl jsem příznaky, cítil jsem se dobře a o pozitivním PCR testu jsem se dozvěděl až posléze.“

Djokovič také 18. prosince poskytl rozhovor francouzskému deníku L'Équipe. Devítinásobný šampion Australian Open přiznal, že v tu dobu už o pozitivním výsledku věděl. „Nechtěl jsem je zklamat, byl to závazek,“ vysvětlil Djokovič, proč rozhovor nezrušil. „S výjimkou focení jsem po celou dobu měl roušku a dodržoval jsem bezpečný odstup,“ zdůraznil.

„Když jsem pak byl doma v izolaci, došlo mi, že to byla chyba. Měl jsem rozhovor odložit,“ řekl Djokovič, který také čelí obvinění, že v příjezdovém formuláři vyplnil mylné informace o předchozích cestách.

V dokumentech bylo uvedeno, že dva týdny před příjezdem do Austrálie nikam necestoval. Djokovič však v tomto období odjel z Bělehradu trénovat do španělské Marbelly. Djokovič tvrdí, že nešlo o úmysl. „Byla to obyčejná chyba, nebylo to schválně. Můj agent zaškrtnul špatné políčko a už se za to omluvil. Kvůli pandemii žijeme v náročné době a takové chyby se mohou stát,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 mminutami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 19 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 57 mminutami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 1 hhodinou

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 4 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 4 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.