Djokovičův test na koronavirus mohl být zmanipulovaný, píše Spiegel

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být zmanipulovaný, upozornil web německého magazínu Der Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější. Soud tenistovi obnovil vízum, o jeho dalším setrvání v Austrálii ale rozhoduje tamní ministr pro migraci.

„Digitální data naznačují, že výsledky testu nejsou vůbec ze 16. prosince. Na digitálních výsledcích je časová známka ze 14:21 srbského času z 26. prosince,“ píše německý web. Takovéto časové známky přitom běžně testovací systémy vytvářejí automaticky jen pár minut poté, co jsou známy výsledky testu. Druhou možností je vytvoření časové známky v momentě, kdy si výsledky daná osoba stáhne ze serveru.

První možnosti v případě Djokovičova testu nahrává to, že test má v srbské databázi číslo 7371999, tedy o zhruba 50 tisíc vyšší než druhý test z 22. prosince, kterým světová tenisová jednička prokazovala, že už se vyléčila a je negativní. Jelikož mají v srbské databázi dřívější testy nižší čísla, naznačuje to podle Spiegelu, že Djokovičův pozitivní test přišel až po tom negativním z 22. prosince – podle všeho právě 26. prosince.

Dalším podezřelým faktem, na který reportéři narazili, je to, že se jim při naskenování QR kódu údajně pozitivního testu ukázalo, že jeho výsledek byl negativní. To bylo v pondělí ve 13:19 SEČ. Když test prověřili ve 14:33 SEČ znovu, ukázal se jim už výsledek jako pozitivní.

V případě negativního testu by Djokovič, který není proti covidu-19 očkován, vůbec nemohl do Austrálie přicestovat. Do země se dostal díky výjimce pro tenisty, kteří nemoc v posledních šesti měsících prodělali. Na otázky Spiegelu týkající se nejasností kolem jeho koronavirového testu zatím ani Djokovič ani srbští činitelé neodpověděli.

4 minuty
Události ČT – Djokovič nemá start na turnaji jistý
Zdroj: ČT24

O setrvání Djokoviče v zemi rozhodne ministr

Pozitivní test měl Djokovič podle svých právníků 16. prosince, poté se však účastnil několika veřejných akcí. Po příletu do Melbourne mu úřady vízum kvůli zpochybnění schválené výjimky zamítly, po čtyřech dnech v detenčním hotelu tenista v pondělí zvrátil rozhodnutí u soudu.

Soud ale řešil procesní věci a o Djokovičově setrvání v Austrálii i jeho účasti v turnaji rozhodne australský ministr pro imigraci Alex Hawke, který může nařídit tenistovo vyhoštění. 

Právníci srbského tenisty australským úřadům předložili další, podle nich zásadní dokumenty, které by měly prvnímu tenistovi světového žebříčku zajistit vízum pro setrvání v Austrálii i jeho účast v turnaji. Prozkoumání těchto podkladů si vyžádá delší dobu, což ovlivní časový rámec přijetí rozhodnutí, uvedl mluvčí ministra Hawka. Rozhodnout by měl nejdříve ve čtvrtek, tenisový grandslam začne v pondělí.

Veřejné akce po pozitivním testu a chyby v příjezdovém formuláři

Vlastní prohlášení k celé kauze vydal i sám Djokovič. Mimo jiné vysvětloval, proč se po pozitivním testu účastnil několika veřejných akcí. „Následující den jsem v tenisové akademii v Bělehradě předával dětem ocenění. Před tím jsem si udělal antigenní test a ten byl negativní,“ uvedl Djokovič. „Neměl jsem příznaky, cítil jsem se dobře a o pozitivním PCR testu jsem se dozvěděl až posléze.“

Djokovič také 18. prosince poskytl rozhovor francouzskému deníku L'Équipe. Devítinásobný šampion Australian Open přiznal, že v tu dobu už o pozitivním výsledku věděl. „Nechtěl jsem je zklamat, byl to závazek,“ vysvětlil Djokovič, proč rozhovor nezrušil. „S výjimkou focení jsem po celou dobu měl roušku a dodržoval jsem bezpečný odstup,“ zdůraznil.

„Když jsem pak byl doma v izolaci, došlo mi, že to byla chyba. Měl jsem rozhovor odložit,“ řekl Djokovič, který také čelí obvinění, že v příjezdovém formuláři vyplnil mylné informace o předchozích cestách.

V dokumentech bylo uvedeno, že dva týdny před příjezdem do Austrálie nikam necestoval. Djokovič však v tomto období odjel z Bělehradu trénovat do španělské Marbelly. Djokovič tvrdí, že nešlo o úmysl. „Byla to obyčejná chyba, nebylo to schválně. Můj agent zaškrtnul špatné políčko a už se za to omluvil. Kvůli pandemii žijeme v náročné době a takové chyby se mohou stát,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chceme vidět pokrok, řekl Rubio před možnou schůzkou Ukrajiny a Ruska

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio. USA podle něj chtějí vidět pokrok.
06:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
08:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí 54 mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Stanice al-Džazíra s odkazem na palestinské zdravotníky uvedla, že v celém Pásmu Gazy bylo přes noc zabito 74 lidí.
před 8 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
07:00Aktualizovánopřed 36 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 14 hhodinami
Načítání...