Bagdád – Desítky lidí dnes zemřely při bojích mezi armádou a islamisty v Iráku. Nejméně 47 životů si podle Reuters vyžádaly exploze v šiítských čtvrtích Bagdádu. BBC zase zmiňuje minimálně 30 obětí střetů v severněji položeném městě Mosulu. Podle svědků šlo hlavně o zajatce sunnitských ozbrojenců, kteří nepřežili bombardování vojenskými letouny. Armáda incident nepotvrdila. Také Kurdové na severu Iráku zahájili ofenzivu proti bojovníkům z Islámského státu (IS), kteří ovládají několik měst v oblasti.
Násilností v Bagdádu přibývá zejména od doby, kdy v červnu radikální sunnitští islamisté z organizace Islámský stát ovládli severní oblasti Iráku a také část západní provincie Anbár. Armáda se sice snaží, aby bojovníkům zabránila přiblížit se k Bagdádu, v metropoli ale přibývá bombových útoků, zejména v šíitských čtvrtích.
K zahájení kurdské ofenzivy došlo v oblasti asi 40 kilometrů jihozápadně od Irbílu, který je metropolí iráckého Kurdistánu. Proti islamistickým ozbrojencům se podle agentury AFP postavili jak Kurdové, tak zástupci Sýrie a Turecka. Vysoce postavený kurdský představitel Džabbár Javár uvedl, že kurdské bezpečnostní složky kvůli bojům s radikály obnovily spolupráci s ústřední iráckou armádou. Irácký premiér Núrí Málikí již v pondělí iráckému letectvu přikázal, aby Kurdy podpořilo.
„Změnili jsme taktiku. Místo toho, abychom zaujímali obranné postavení, začali jsme útočit. Nyní bojujeme s Islámským státem v Machmúru,“ uvedl Javár, který má na starosti činnost pešmergů.
Při ranních náletech iráckého letectva zahynulo v Mosulu asi 60 islamistů. Jejich terčem se stala budova věznice, kterou radikálové využívají jako náboženský soud a rovněž jako vězení. Asi 300 zadržovaných lidí bylo při náletech osvobozeno, uvedla státní televize s odvoláním na nejmenované zdroje z iráckých zpravodajských služeb. Mosul je největším městem iráckého severu a do rukou radikálů padl již v červnu
Ozbrojenci z hnutí Islámský stát dobyli v sobotu města Sindžár a Zumár. Tuto oblast obývají především příslušníci kurdské náboženské menšiny jezídů, kterým islamisté dali ultimátum, aby buď přestoupili na islám, platili náboženskou daň, opustili své domovy, nebo je čeká smrt. Podle Javára uprchlo kvůli bojům na 50 tisíc lidí, kteří se nyní skrývají v horách a hrozí jim smrt vyhladověním, jestliže se k nim do 24 hodin nedostane pomoc. „Mnoho z nich již zemřelo,“ dodal kurdský představitel bez dalších podrobností.
Kdo jsou jezídové?
Tvrdí o sobě, že vyznávají nejstarší náboženství světa, v okolí iráckého Mosulu žili nejméně stovky let. Teď je odsud vyhánějí extremisté z organizace Islámský stát. Muži, kteří jsou ještě krutější než al-Káida. „Islamisté zavraždili tisíce jezídů. Čtyřicet tisíc našich lidí uprchlo z domovů. Naše město Sindžár padlo do rukou islamistů, kteří fyzicky ničí jejich svatyně,“ prohlásil mluvčí komunity jezídů.
Islamisté jsou na své řádění hrdí. Dokonce se před světem pochlubili snímky se zavražděnými obětmi. Ty se pak skrze internet dostaly do rukou pozůstalých. „Sindžár potřebuje humanitární pomoc. Za jediný den tam hlady zemřelo na 25 dětí,“ podotkl uprchlík Hasan.
Tajemné učení jezídů dráždí muslimy už staletí. V tomto náboženství se mísí islám nejen s křesťanstvím, ale i hinduismem a starými perskými kulty. Jezídové se modlí směrem ke slunci. Věří v reinkarnaci duší. Kromě Boha uctívají i pavího anděla, který vdechl život prvnímu člověku – Adamovi.
Islámský stát (IS) postupuje severem Iráku směrem k Bagdádu od června. Pešmergové jeho bojovníky zastavili hned v červnu s úspěchem před Kirkúkem. O víkendu ale IS zaznamenal první větší vojenské vítězství nad těmito kurdskými jednotkami, když se zmocnil tří měst, dostal se až k mosulské přehradě a získal další ropné pole.
Rozvědka navíc varuje, že islamisté s využitím tajných tunelů vystavěných ještě za Saddáma Husajna budují stanoviště už i kolem hlavního města. „Informovali jsme vládu, že je nutná vojenská operace, která zastaví jejich pronikání na jih od Bagdádu,“ podotkl Falah Radhí, předseda bezpečnostní rady z provincie Hilla (více zde).
Irácký parlament by si měl nejpozději do pátku zvolit nového premiéra. Již třetí mandát by rád získal dosavadní předseda vlády premiér Núrí Málikí, nebude to mít ale snadné. S jeho volbou nesouhlasí sunnité, Kurdové ani někteří zástupci šíitů. Současný šéf vlády, který je u moci od roku 2006, je jimi obviňován, že svým chováním přispěl ke zvýšení etnického napětí v zemi a že rozhoduje ve prospěch většinových šíitů na úkor menšinových sunnitů. Nová vláda bude mít za úkol hlavně postavit se právě sunnitským islamistům.
