Mosul – Ředitel největší irácké přehrady poblíž Mosulu popřel, že by ji ovládli sunnitští radikálové z Islámského státu (IS). Kurdové je prý zahnali. Jinak ale IS posiluje. Radikálové o víkendu ovládli další města a ropné pole na severu země. A rozvědka varuje, že islamisté pronikají už i na jih od Bagdádu. V boji proti IS má Kurdům pomoci irácké letectvo. OSN varuje, že je v ohrožení přes 200 tisíc civilistů, převážně náboženských menšin, které IS pronásleduje. Lidé před islamisty prchli do hor.
Radikálové z IS se prý blíží k Bagdádu, jezídská menšina uprchla do hor
V neděli se objevily v médiích zprávy o tom, že se kurdští bojovníci známí jako pešmergové stáhli a Mosulskou přehradu na řece Tigris ovládli islamisté. Kurdský velitel ale CNN sdělil, že pešmergové udrželi své pozice až do chvíle, kdy na místo dorazily posily. „Lidé tu mají obavy, že když radikálové převezmou kontrolu nad přehradami, zneužijí je k tomu, aby způsobili sucho nebo naopak záplavy, což by zasáhlo zdejší komunity,“ konstatoval zpravodaj BBC Jiyar Gol.
Nenápadné pronikání směrem k Bagdádu
Bojovníci IS postupují severem Iráku směrem k Bagdádu. Pešmergové je zastavili hned v červnu před Kirkúkem. O víkendu ale IS zaznamenal první větší vojenské vítězství nad těmito kurdskými jednotkami, když se zmocnil tří měst a získal další ropné pole.
Rozvědka navíc varuje, že islamisté s využitím tajných tunelů vystavěných ještě za Saddáma Husajna budují stanoviště už i kolem hlavního města. „Informovali jsme vládu, že je nutná vojenská operace, která zastaví jejich pronikání na jih od Bagdádu,“ podotkl Falah Radhí, předseda bezpečnostní rady z provincie Hilla.
GALERIE
zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN// AA / TT
Ofenzíva na obzoru. Kurdové jsou jednotní
Kurdové prý nyní chystají protiofenzívu, v níž ztracené území vybojují zpět. Chtějí prý také dobýt Mosul, což je největší město iráckého severu a do rukou IS padlo v červnu. „Budeme na ně útočit, a dokud je zcela nezničíme, budeme nelítostní. Dali jsme jim dostatečnou šanci a vybojujeme zpět i Mosul. Myslím si, že do 48 až 72 hodin bude po všem,“ sdělil kurdský velitel agentuře Reuters.
K boji proti islamistům vyzvali Kurdy i rebelové ze Strany kurdských pracujících (PKK), kteří třicet let bojovali za autonomii na Turecku, od loňského března s nimi ale turecký režim udržuje příměří. „Všichni Kurdové na severu, východě, jihu a západě musí povstat proti útokům na Kurdy v Sindžáru (v severním Iráku),“ uvedla ve svém prohlášení PKK.
GALERIE
videogallery_462308
Ozbrojencům z Islámského státu se prý mají postavit „bok po boku všechny kurdské politické síly“. „Když jsou napadeni Kurdové, musí útočníkům ukázat, že od toho okamžiku proti nim stojí všichni Kurdové,“ dodala Strana kurdských pracujících.
Pomoci má i zahraniční výzbroj. Spojené státy plánují Iráku prodat 5 tisíc raketových střel Hellfire. Z Ruska zase vláda koupila stíhačky.
IS: 20 tisíc bojovníků a spousta peněz z načerno prodané ropy
Radikálové z IS už mají s podporou sunnitských kmenů odhadem 20 tisíc bojovníků. Prosluli hromadnými veřejnými popravami. V posledních měsících získali rozlehlá území v severním a západním Iráku. Obsazené území nazývají chalífátem, upevňují tam svou moc a zavádějí přísná pravidla. Jejich cílem je vytvoření islámského státu, který se bude sahat od Sýrie až po Irák.
Peníze islamistům tečou třeba z obsazených rafinerií. Na černém trhu podle odhadů denně prodají ropu za 3 miliony dolarů.
Sunnitští radikálové
Radikálové pronásledují v první řadě náboženské menšiny
Organizace spojených národů (OSN) varovala, že se ocitlo přibližně 200 tisíc civilistů „v zoufalé situaci“ poté, co oblasti kolem Sindžáru a Tal Afaru ovládli islamisté. Nejhůř je na tom prý náboženská menšina jezídů. Mnozí lidé prý před islamisty prchli do hor, kde se nyní ukrývají. islamisté totiž dali jezídům ultimátum, aby buď přestoupili na islám, platili náboženskou daň, opustili své domovy nebo je čeká smrt. Během násilností v této části Iráku přišlo o život nejméně 40 dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF).
Kdo jsou jezídové?
Tvrdí o sobě, že vyznávají nejstarší náboženství světa, v okolí iráckého Mosulu žili nejméně stovky let. Teď je odsud vyhánějí extremisté z organizace Islámský stát. Muži, kteří jsou ještě krutější než al-Káida. „Islamisté zavraždili tisíce jezídů. Čtyřicet tisíc našich lidí uprchlo z domovů. Naše město Sindžár padlo do rukou islamistů, kteří fyzicky ničí jejich svatyně,“ prohlásil mluvčí komunity jezídů.
Islamisté jsou na své řádění hrdí. Dokonce se před světem pochlubili snímky se zavražděnými obětmi. Ty se pak skrze internet dostali do rukou pozůstalých. „Sindžár potřebuje humanitární pomoc. Za jediný den tam hlady zemřelo na 25 dětí,“ podotkl uprchlík Hasan.
Tajemné učení jezídů dráždí muslimy už staletí. V tomto náboženství se mísí islám nejen s křesťanstvím, ale i hinduismem a starými perskými kulty. Jezídové se modlí směrem ke slunci. Věří v reinkarnaci duší. Kromě Boha uctívají i pavího anděla, který vdechl život prvnímu člověku – Adamovi.
OSN nedávno uvedla, že od červnové ofenzívy islamistů bylo vyhnáno ze svých domovů na 500 tisíc obyvatel Iráku.
„Útoky, které se odehrály za posledních 48 hodin podél hranic iráckého Kurdistánu a jež se soustředily na města a vesnice obývaná zranitelnými menšinami, znovu dokládají, že tato teroristická organizace je obrovskou hrozbou pro všechny Iráčany, celý region a mezinárodní společenství,“ konstatovala mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová.
Volba nového iráckého premiéra. Zachrání situaci?
Před necelými dvěma týdny si poslanci zvolili nového prezidenta, stal se jím Kurd Fuám Masúm. Dalším krokem má být sestavení nové vlády. Šíita Núrí Málikí by chtěl opět stanout v jejím čele, s čímž ale nesouhlasí sunnité, Kurdové ani někteří zástupci šíitů. Současný šéf vlády, který je u moci od roku 2006, je jimi obviňován, že svým chováním přispěl ke zvýšení etnického napětí v zemi, a že rozhoduje ve prospěch většinových šíitů na úkor menšinových sunnitů. Nová vláda bude mít za úkol postavit se sunnitským islamistům.
Přehled situace na Blízkém východě podle britského deníku Guardian
Irák
Blahobyt země s 33 miliony obyvatel je dán politikou šíitského premiéra Núrího Málikího vůči menšinovým sunnitům. Ti po invazi v roce 2003 ztratili někdejší vliv a na tom staví povstalecký Islámský stát (IS), ovládající sever země. Jde o krutou skupinu, jejíž činnost probudila k životu šíitské milice svázané s Íránem. Američtí vojáci jsou zase v Bagdádu, byť jenom jako poradci. Kurdové svým zásahem proti IS posílili svou pozici a rozpad Iráku na kurdskou, sunnitskou a šíitskou část je pravděpodobný. Irák podporuje syrského prezidenta Bašára Asada, jeho protivníkem je Saúdská Arábie.
Írán
Tento soused s 81 miliony obyvatel má v Iráku nyní větší slovo než USA. Obranu proti IS koordinoval velitel speciálních oddílů íránských revolučních gard Kásem Sulejmání. Naděje na změny v Íránu vyvolané nástupem prezidenta Hasana Rouháního maří stále pevná ruka duchovního vůdce Alího Chameneího. Írán investuje do spojenectví s libanonským Hizballáhem, který pomáhá Asadovi a stojí na první linii v konfliktu s Izraelem. Podporuje Málikího, Asada i palestinský Hamas, je nepřítelem IS, Izraele a Saúdské Arábie. Hlavní téma – jaderný program.
Sýrie
Prezident této země s 22 miliony obyvatel Bašár Asad se nechal v červnu zvolit na třetí mandát a v konfliktu s oponenty, který trvá čtvrtým rokem, má stále navrch. Armáda ovládá Damašek a hlavní koridory na západ země obývaný alávity. Konflikt má na kontě 150 tisíc mrtvých, miliony uprchlíků a zničenou ekonomiku. IS působí na severu země a strach z ní chladí nadšení Západu pomáhat opozici, čímž se Asad jeví jako opora v boji proti extremismu. Stát se ale rozpadá, bývalý emisar OSN vidí v Sýrii budoucí Somálsko. Za Sýrií stojí Írán, Hizballáh a Málikí, proti ní státy Perského zálivu a Izrael. Ke sledování je vadnoucí západní podpora opozici a obnova Asadovy pověsti.
Libanon
Hluboce rozdělená země s 5,9 miliony obyvatel trpí syrskou válkou. Přijala milion jejích uprchlíků a tradiční domácí rozkol umocňuje účast Hizballáhu v syrských bojích. Vyhraněn je proti Izraeli.
Jordánsko
Země s 7,9 milionu obyvatel je stabilním spojencem Západu, který navzdory omezeným prostředkům dokázal pomoci palestinským i iráckým uprchlíkům a nově přijal 600 tisíc Syřanů. Umožnil CIA na svém území cvičit syrskou opozici a zásobovat ji zbraněmi ze Saúdské Arábie. Země s nejlepší rozvědkou v arabském světě dodržuje mírovou smlouvu s Izraelem, ke spojencům řadí Saúdskou Arábii a Egypt; je proti Asadovi a IS.
Turecko
Země s 81 miliony obyvatel si nepřeje rozpad Iráku. Postup IS ji znepokojuje stejně jako ambice iráckých Kurdů, protože jsou inspirací pro turecké Kurdy. Turecko má energetické zájmy na severu Iráku a patří k oporám syrských rebelů. Podobně jako Katar se ale zaměřuje na ty z nich, kteří se hlásí k Muslimskému bratrstvu. Stojí také za palestinským Hamasem a ke svým odpůrcům řadí Asada a (egyptského prezidenta) Sísího. Sleduje vývoj ambicí Kurdů.
Izrael
Země se 7,8 milionu obyvatel při své poslední válce proti Hamasu v Pásmu Gazy pozabíjela více Palestinců než při jakékoli předchozí operaci. Vláda podporuje židovské osady, je proti vytvoření nezávislé Palestiny a arabské nepokoje používá jako argument proti mírové dohodě s Palestinci. Má mírové smlouvy s Egyptem a Jordánskem, avšak přichází o podporu na Západě, hlavně v Evropě. Ke spojencům řadí Sísího, irácké Kurdy, Saúdskou Arábii, Jordánsko, je proti Íránu, Hamasu, Hizballáhu a IS.
Palestina
Termín pro Pásmo Gazy s 1,8 milionu obyvatel a pro Západní břeh Jordánu s 2,7 milionu obyvatel. Současný konflikt v Pásmu Gazy je ukázkou neudržitelnosti situace Palestinců. Naději na mírovou smlouvu s Izraelem maří rozkol vedení ze Západního břehu s Hamasem v Gaze. Za Palestinci vedenými Mahmúdem Abbásem stojí arabské státy, za Hamasem Turecko a Katar.
Saúdská Arábie
Země s 27,3 milionu obyvatel financovala povstalce v Sýrii a Iráku. Duchovní i podnikatelé podporovali IS, ale vláda se nyní snaží tuto podporu omezit na jednotky, které se nehlásí k džihádu. Občany vracející se z Iráku čeká pokuta, Rijád se bojí importu extremismu i toho, že USA ve své nové orientaci na Asii na Saúdskou Arábii pozapomenou. Rijád podporuje syrské povstalce, Sísího i Bahrajn, je proti Asadovi, Málikímu, Íránu, Hamasu a Muslimskému bratrstvu. Citlivé je nástupnictví.
Bahrajn
Zemi s 1,3 milionu obyvatel vede sunnitský klan těšící se podpoře Západu. Prosazuje sice reformy, ale zároveň potlačuje šíitskou většinu. Zlomový stát mezi světem šíitů a sunnitů. Katar: 2,1 milionu obyvatel. Pohádkově bohatý, prosazuje vlastní zahraniční politiku nezávislou na Saúdské Arábii. Podporuje Muslimské bratrstvo a Hamas, je proti Sísímu.
Jemen
26 milionů obyvatel. Nejchudší v arabském světě, v boji proti Al-Káidě mu pomáhají USA, nezvládá odpadlické kmeny na severu.
Egypt
86.9 milionu obyvatel. Nový prezident Abal Fattáh Sísí a armáda svrhli Muslimské bratrstvo za cenu krve demonstrantů a při zatčení tisíců lidí. Zdůrazňuje boj proti extremistům na Sinaji. Chce si udržet finanční podporu USA, má ji i ze Saúdské Arábie a SAE. Ke sledování je to, jak bude Sísí řešit ekonomické problémy.
Libye
6,2 milionu obyvatel. Zemi hrozí občanská válka a zhroucení institucí. Vláda nedokáže zvládnout milice, jež vybojovaly revoluci v roce 2011. Obyvatelstvo sužuje násilí, nedostatek elektřiny, benzinu i vody, většina zemí evakuovala své diplomaty.
Tunisko
10,9 milionu obyvatel. Po revoluci nedokázalo vybudovat stabilní politický systém, situaci komplikuje dění v sousední Libyi a taky v Egyptě.