Demonstranti pronikli ke katalánskému parlamentu, volba Puigdemonta odložena

Několik stovek příznivců katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v Barceloně prorazilo policejní zátarasy kolem parku, v němž je katalánský parlament. Demonstranti dorazili až k budově parlamentu a požadovali, aby byl Puigdemont uveden do úřadu premiéra. Na úterý totiž bylo původně plánované jednání parlamentu, kde měl být volen nový premiér Katalánska. Předseda parlamentu ho ale na poslední chvíli odložil na neurčito kvůli verdiktu ústavního soudu.

„Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament,“ křičeli někteří demonstranti, když dorazili k budově parlamentu. Tu hlídá katalánská i španělská policie. „Parlament patří lidu,“ volají také demonstranti, z nichž někteří nesou Puigdemontovy fotografie. Katalánský deník El Nacional nicméně uvedl, že lidé se chovají pokojně. 

Když několik stovek lidí proniklo do parku Ciutadella, kde se parlament nachází, policie znovu obnovila zátarasy a uzavřela všechny vchody do parku.

Manifestaci svolaly dvě hlavní separatistické organizace. Začala krátce před plánovaným zasedáním katalánského parlamentu, které mělo projednávat kandidaturu Puigdemonta na předsedu katalánské vlády. Předseda parlamentu Roger Torrent ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) ale jednání odložil, protože uvedení Puigdemonta do úřadu by bylo sporné a Madrid by ho neuznal.

Torrent: Puigdemont se může stát premiérem i na dálku

Puigdemont zůstává podle Torrenta jediným kandidátem a separatisté disponující většinou křesel se pro něj rozhodli hlasovat navzdory negativnímu stanovisku ústavního soudu. Ten koncem minulého týdne rozhodl, že Puigdemont by se mohl stát premiérem jen v případě, že osobně složí přísahu. Vyloučil tím legálnost jeho zvolení a uvedení do úřadu na dálku prostřednictvím videokonference, o kterém část separatistů stále uvažuje. Puigdemont se totiž ukrývá v Bruselu. 

Odklad měl soudu umožnit prostudovat připomínky k tomuto výroku, které předložila Puigdemontova koalice. Soudci ale v úterý odvolání zamítli s tím, že verdikt nenarušuje autonomii katalánského parlamentu, jak tvrdí separatisté. Jejich většina chce o premiérovi hlasovat co nejdříve, zatím však není jasné, kdy a za jakých podmínek se hlasování o premiérovi uskuteční.

„Nejsou zde podmínky, které by zaručovaly efektivní volbu, ani záruky plného a svobodného výkonu politických práv kandidáta,“ řekl Torrent po oznámení úterního rozhodnutí soudu. Člen ERC předtím uvedl, že ani soud, ani vláda v Madridu nemohou rozhodovat o tom, kdo bude zvolen katalánským premiérem. Dodal, že Puigdemont má legitimitu vzešlou z voleb a může se stát premiérem bez ohledu na to, že nebude osobně přítomen.

Puigdemont a čtveřice exministrů podle médií stále pobývají v Belgii v obavách, že je zatkne španělská policie. Soud na ně vydal zatykač kvůli obvinění ze vzpoury za jejich podíl na vyhlášení nezávislosti.

  • Předběžné opatření ústavního soudu vytvořilo právní vakuum, domnívá se profesor ústavního práva Francesc Pau. Podle něj má Puigdemont právo stát se premiérem, pokud se osobně dostaví, aniž by musel předtím žádat nejvyšší soud, který ho vyšetřuje kvůli obvinění ze vzpoury. To stanovil v předběžném opatření v sobotu ústavní soud. Pau také připomněl, že v katalánském parlamentu podle pravidel nesmí být nikdo zatčen bez souhlasu předsedy tohoto zákonodárného sboru.

Puigdemont: Jsem jediným kandidátem

Také sám Puigdemont se označil za jediného možného kandidáta na předsedu katalánské vlády. Na videu, které zveřejnil na sociálních sítích, také kritizoval španělskou vládu za to, že podle něj obchází zákony. Španělský soudní systém podle Puigdemonta „poslouchá vládu, která obchází zákon a pozastavuje nejzákladnější práva“.

Tím měl na mysli zřejmě politická práva svá i uvězněných exministrů a aktivistů, kteří byli zvoleni v prosincových volbách poslanci. Politici, kteří jsou ve vazbě, smějí svůj hlas delegovat na jiného poslance. Puigdemontovi ale delegování hlasu povoleno nebylo a také o účast na jednání parlamentu by měl podle ústavního soudu žádat nejvyšší soud, protože je na něj vydán zatykač.

Odklad způsobil rozkol mezi separatisty

Torrentovo rozhodnutí vneslo spory do zatím jednotného postupu stran prosazujících nezávislost Katalánska. Puigdemontova koalice Společně pro Katalánsko (JXCat), stejně jako radikálně levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP), trvají na tom, že se hlasování mělo odehrát bezodkladně.

Torrentův krok tak podpořili pouze zástupci ERC včetně uvězněného lídra a někdejšího vicepremiéra Oriola Junquerase, který ocenil jeho rozvážnost. Pozitivně se na adresu odkladu volby vyjádřila centrální vláda v Madridu, podle jejíhož prohlášení dal Torrent najevo „respekt k zákonnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...