Demonstranti pronikli ke katalánskému parlamentu, volba Puigdemonta odložena

Několik stovek příznivců katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v Barceloně prorazilo policejní zátarasy kolem parku, v němž je katalánský parlament. Demonstranti dorazili až k budově parlamentu a požadovali, aby byl Puigdemont uveden do úřadu premiéra. Na úterý totiž bylo původně plánované jednání parlamentu, kde měl být volen nový premiér Katalánska. Předseda parlamentu ho ale na poslední chvíli odložil na neurčito kvůli verdiktu ústavního soudu.

„Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament,“ křičeli někteří demonstranti, když dorazili k budově parlamentu. Tu hlídá katalánská i španělská policie. „Parlament patří lidu,“ volají také demonstranti, z nichž někteří nesou Puigdemontovy fotografie. Katalánský deník El Nacional nicméně uvedl, že lidé se chovají pokojně. 

Když několik stovek lidí proniklo do parku Ciutadella, kde se parlament nachází, policie znovu obnovila zátarasy a uzavřela všechny vchody do parku.

Manifestaci svolaly dvě hlavní separatistické organizace. Začala krátce před plánovaným zasedáním katalánského parlamentu, které mělo projednávat kandidaturu Puigdemonta na předsedu katalánské vlády. Předseda parlamentu Roger Torrent ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) ale jednání odložil, protože uvedení Puigdemonta do úřadu by bylo sporné a Madrid by ho neuznal.

Torrent: Puigdemont se může stát premiérem i na dálku

Puigdemont zůstává podle Torrenta jediným kandidátem a separatisté disponující většinou křesel se pro něj rozhodli hlasovat navzdory negativnímu stanovisku ústavního soudu. Ten koncem minulého týdne rozhodl, že Puigdemont by se mohl stát premiérem jen v případě, že osobně složí přísahu. Vyloučil tím legálnost jeho zvolení a uvedení do úřadu na dálku prostřednictvím videokonference, o kterém část separatistů stále uvažuje. Puigdemont se totiž ukrývá v Bruselu. 

Odklad měl soudu umožnit prostudovat připomínky k tomuto výroku, které předložila Puigdemontova koalice. Soudci ale v úterý odvolání zamítli s tím, že verdikt nenarušuje autonomii katalánského parlamentu, jak tvrdí separatisté. Jejich většina chce o premiérovi hlasovat co nejdříve, zatím však není jasné, kdy a za jakých podmínek se hlasování o premiérovi uskuteční.

„Nejsou zde podmínky, které by zaručovaly efektivní volbu, ani záruky plného a svobodného výkonu politických práv kandidáta,“ řekl Torrent po oznámení úterního rozhodnutí soudu. Člen ERC předtím uvedl, že ani soud, ani vláda v Madridu nemohou rozhodovat o tom, kdo bude zvolen katalánským premiérem. Dodal, že Puigdemont má legitimitu vzešlou z voleb a může se stát premiérem bez ohledu na to, že nebude osobně přítomen.

Puigdemont a čtveřice exministrů podle médií stále pobývají v Belgii v obavách, že je zatkne španělská policie. Soud na ně vydal zatykač kvůli obvinění ze vzpoury za jejich podíl na vyhlášení nezávislosti.

  • Předběžné opatření ústavního soudu vytvořilo právní vakuum, domnívá se profesor ústavního práva Francesc Pau. Podle něj má Puigdemont právo stát se premiérem, pokud se osobně dostaví, aniž by musel předtím žádat nejvyšší soud, který ho vyšetřuje kvůli obvinění ze vzpoury. To stanovil v předběžném opatření v sobotu ústavní soud. Pau také připomněl, že v katalánském parlamentu podle pravidel nesmí být nikdo zatčen bez souhlasu předsedy tohoto zákonodárného sboru.

Puigdemont: Jsem jediným kandidátem

Také sám Puigdemont se označil za jediného možného kandidáta na předsedu katalánské vlády. Na videu, které zveřejnil na sociálních sítích, také kritizoval španělskou vládu za to, že podle něj obchází zákony. Španělský soudní systém podle Puigdemonta „poslouchá vládu, která obchází zákon a pozastavuje nejzákladnější práva“.

Tím měl na mysli zřejmě politická práva svá i uvězněných exministrů a aktivistů, kteří byli zvoleni v prosincových volbách poslanci. Politici, kteří jsou ve vazbě, smějí svůj hlas delegovat na jiného poslance. Puigdemontovi ale delegování hlasu povoleno nebylo a také o účast na jednání parlamentu by měl podle ústavního soudu žádat nejvyšší soud, protože je na něj vydán zatykač.

Odklad způsobil rozkol mezi separatisty

Torrentovo rozhodnutí vneslo spory do zatím jednotného postupu stran prosazujících nezávislost Katalánska. Puigdemontova koalice Společně pro Katalánsko (JXCat), stejně jako radikálně levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP), trvají na tom, že se hlasování mělo odehrát bezodkladně.

Torrentův krok tak podpořili pouze zástupci ERC včetně uvězněného lídra a někdejšího vicepremiéra Oriola Junquerase, který ocenil jeho rozvážnost. Pozitivně se na adresu odkladu volby vyjádřila centrální vláda v Madridu, podle jejíhož prohlášení dal Torrent najevo „respekt k zákonnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...