Demokraté narazili v Senátu na obstrukce republikánů, volební reformu neprosadili

Prezident Joe Biden a jeho demokraté utrpěli dvojitou legislativní porážku, když se v Senátu snažili zabránit obstrukcím, aby mohli schválit volební reformu. Ta měla zvýšit ochranu volebního práva před listopadovými volbami, jež rozhodnou o rozložení sil v Kongresu v příštím roce. Biden po hlasování vyjádřil hluboké zklamání, ale dodal, že se nenechá odradit.

To, že rozsáhlá sada volebních opatření v Senátu ztroskotá, bylo už několik dní prakticky jisté, přesto média výsledek označují jako bolestivou ránu pro prezidenta Bidena a demokratické lídry v Kongresu, kteří v posledních dnech na prosazení změn silně tlačili.

Senátní republikáni ve dvojitém hlasování pokusy demokratů posunout legislativu o volebních právech blíže ke schválení zablokovali. Použili k tomu obstrukční taktiku zvanou filibuster, podle níž je pro ukončení rozpravy a přikročení k hlasování potřeba ve stočlenné komoře alespoň šedesát hlasů.

Senát je aktuálně rozdělen v poměru padesát na padesát, přičemž demokraté v praxi disponují většinou jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Zklamání pro Bidena

Když se ve středu podle očekávání nesešlo šedesát hlasů pro ukončení debaty, předložil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer návrh na jednorázovou úpravu pravidel. Plán spočíval v návratu k takzvaným „řečnickým obstrukcím“, kdy musí oponenti jistého návrhu mluvit v jednacím sále, aby bránili hlasování. Aktuálně stačí senátorovi k zablokování legislativního procesu pouze dát najevo, že s daným návrhem nesouhlasí. Tyto „tiché“ obstrukce umožňují Senátu projednávat jinou agendu, zatímco některé návrhy nepostupují.

Pro změnu jednacích pravidel stačí prostá většina hlasů, ani v tomto případě ale vedení demokratů neuspělo, když jeho návrh nepodpořila dvojice centristů Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová. Viceprezidentka Harrisová krátce předsedala Senátu a v případě potřeby byla schopna zlomit nerozhodný výsledek, ale odešla před konečným hlasováním. Změna pravidel nakonec neprošla poměrem 52 ku 48.

Skončil tak emotivní jednací den, který trval přes deset hodin a přinesl řadu výpadů demokratů i republikánů proti druhé straně. „V sázce není nic menšího než budoucnost naší demokracie,“ uvedl například demokrat Gary Peters. „Senát bude dnes večer zachráněn,“ řekl zase lídr republikánů Mitch McConnell v odkaze na očekávaný výsledek hlasování o změně pravidel. Manchin a Synemaová odmítli uvolnit cestu pro schválení volební reformy, přestože tvrdí, že ji podporují.

„Jsem hluboce zklamaný,“ uvedl po hlasování prezident Biden s tím, že se Senát nepostavil za americkou demokracii. Šéf Bílého domu vzápětí dodal, že se nenechá odradit a prozkoumá veškeré možnosti a nástroje na obranu demokracie.

Romneyho kompromisní návrh

Návrh volební reformy je reakcí na to, že republikáni v poslední době přijali s odkazem na zvýšení bezpečnosti voleb v řadě států nová pravidla, jež v praxi omezují možnosti, jak odevzdat volební lístek. Podle odborníků jsou tyto zákony navrženy tak, aby potlačovaly volební práva zejména mezi voliči z řad Afroameričanů, Hispánců a chudých.

Demokraty předkládaný návrh zákona by z volebního dne udělal státní svátek, garantoval by možnost hlasovat v předstihu a korespondenčně a umožnil by ministerstvu spravedlnosti zasahovat ve státech, kde historicky docházelo k potlačování volebního práva některých skupin obyvatel. Návrh volební reformy prošel loni demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů.

Vzhledem ke zmařené iniciativě senátních demokratů se pozornost podle agentury Reuters nyní obrací k rodícímu se mezistranickému úsilí prosadit mnohem omezenější úpravy. Republikánský senátor Mitt Romney řekl novinářům, že se v pátek sejde skupina republikánských a demokratických senátorů, aby prodiskutovali, jak budou postupovat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 45 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...