Demokraté narazili v Senátu na obstrukce republikánů, volební reformu neprosadili

Prezident Joe Biden a jeho demokraté utrpěli dvojitou legislativní porážku, když se v Senátu snažili zabránit obstrukcím, aby mohli schválit volební reformu. Ta měla zvýšit ochranu volebního práva před listopadovými volbami, jež rozhodnou o rozložení sil v Kongresu v příštím roce. Biden po hlasování vyjádřil hluboké zklamání, ale dodal, že se nenechá odradit.

To, že rozsáhlá sada volebních opatření v Senátu ztroskotá, bylo už několik dní prakticky jisté, přesto média výsledek označují jako bolestivou ránu pro prezidenta Bidena a demokratické lídry v Kongresu, kteří v posledních dnech na prosazení změn silně tlačili.

Senátní republikáni ve dvojitém hlasování pokusy demokratů posunout legislativu o volebních právech blíže ke schválení zablokovali. Použili k tomu obstrukční taktiku zvanou filibuster, podle níž je pro ukončení rozpravy a přikročení k hlasování potřeba ve stočlenné komoře alespoň šedesát hlasů.

Senát je aktuálně rozdělen v poměru padesát na padesát, přičemž demokraté v praxi disponují většinou jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Zklamání pro Bidena

Když se ve středu podle očekávání nesešlo šedesát hlasů pro ukončení debaty, předložil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer návrh na jednorázovou úpravu pravidel. Plán spočíval v návratu k takzvaným „řečnickým obstrukcím“, kdy musí oponenti jistého návrhu mluvit v jednacím sále, aby bránili hlasování. Aktuálně stačí senátorovi k zablokování legislativního procesu pouze dát najevo, že s daným návrhem nesouhlasí. Tyto „tiché“ obstrukce umožňují Senátu projednávat jinou agendu, zatímco některé návrhy nepostupují.

Pro změnu jednacích pravidel stačí prostá většina hlasů, ani v tomto případě ale vedení demokratů neuspělo, když jeho návrh nepodpořila dvojice centristů Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová. Viceprezidentka Harrisová krátce předsedala Senátu a v případě potřeby byla schopna zlomit nerozhodný výsledek, ale odešla před konečným hlasováním. Změna pravidel nakonec neprošla poměrem 52 ku 48.

Skončil tak emotivní jednací den, který trval přes deset hodin a přinesl řadu výpadů demokratů i republikánů proti druhé straně. „V sázce není nic menšího než budoucnost naší demokracie,“ uvedl například demokrat Gary Peters. „Senát bude dnes večer zachráněn,“ řekl zase lídr republikánů Mitch McConnell v odkaze na očekávaný výsledek hlasování o změně pravidel. Manchin a Synemaová odmítli uvolnit cestu pro schválení volební reformy, přestože tvrdí, že ji podporují.

„Jsem hluboce zklamaný,“ uvedl po hlasování prezident Biden s tím, že se Senát nepostavil za americkou demokracii. Šéf Bílého domu vzápětí dodal, že se nenechá odradit a prozkoumá veškeré možnosti a nástroje na obranu demokracie.

Romneyho kompromisní návrh

Návrh volební reformy je reakcí na to, že republikáni v poslední době přijali s odkazem na zvýšení bezpečnosti voleb v řadě států nová pravidla, jež v praxi omezují možnosti, jak odevzdat volební lístek. Podle odborníků jsou tyto zákony navrženy tak, aby potlačovaly volební práva zejména mezi voliči z řad Afroameričanů, Hispánců a chudých.

Demokraty předkládaný návrh zákona by z volebního dne udělal státní svátek, garantoval by možnost hlasovat v předstihu a korespondenčně a umožnil by ministerstvu spravedlnosti zasahovat ve státech, kde historicky docházelo k potlačování volebního práva některých skupin obyvatel. Návrh volební reformy prošel loni demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů.

Vzhledem ke zmařené iniciativě senátních demokratů se pozornost podle agentury Reuters nyní obrací k rodícímu se mezistranickému úsilí prosadit mnohem omezenější úpravy. Republikánský senátor Mitt Romney řekl novinářům, že se v pátek sejde skupina republikánských a demokratických senátorů, aby prodiskutovali, jak budou postupovat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentské volby v Portugalsku podle odhadů jasně vyhrál středolevicový Seguro

Středolevicový politik António José Seguro se stal jasným vítězem nedělního druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku. Informovala o tom po skončení hlasování agentura Reuters s tím, že podle průzkumů mezi voliči ve volebních místnostech by mohl získat okolo 70 procent hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura.
05:14Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
před 40 mminutami

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 1 hhodinou

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 1 hhodinou

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 11 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 13 hhodinami
Načítání...