Demokraté narazili v Senátu na obstrukce republikánů, volební reformu neprosadili

Prezident Joe Biden a jeho demokraté utrpěli dvojitou legislativní porážku, když se v Senátu snažili zabránit obstrukcím, aby mohli schválit volební reformu. Ta měla zvýšit ochranu volebního práva před listopadovými volbami, jež rozhodnou o rozložení sil v Kongresu v příštím roce. Biden po hlasování vyjádřil hluboké zklamání, ale dodal, že se nenechá odradit.

To, že rozsáhlá sada volebních opatření v Senátu ztroskotá, bylo už několik dní prakticky jisté, přesto média výsledek označují jako bolestivou ránu pro prezidenta Bidena a demokratické lídry v Kongresu, kteří v posledních dnech na prosazení změn silně tlačili.

Senátní republikáni ve dvojitém hlasování pokusy demokratů posunout legislativu o volebních právech blíže ke schválení zablokovali. Použili k tomu obstrukční taktiku zvanou filibuster, podle níž je pro ukončení rozpravy a přikročení k hlasování potřeba ve stočlenné komoře alespoň šedesát hlasů.

Senát je aktuálně rozdělen v poměru padesát na padesát, přičemž demokraté v praxi disponují většinou jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Zklamání pro Bidena

Když se ve středu podle očekávání nesešlo šedesát hlasů pro ukončení debaty, předložil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer návrh na jednorázovou úpravu pravidel. Plán spočíval v návratu k takzvaným „řečnickým obstrukcím“, kdy musí oponenti jistého návrhu mluvit v jednacím sále, aby bránili hlasování. Aktuálně stačí senátorovi k zablokování legislativního procesu pouze dát najevo, že s daným návrhem nesouhlasí. Tyto „tiché“ obstrukce umožňují Senátu projednávat jinou agendu, zatímco některé návrhy nepostupují.

Pro změnu jednacích pravidel stačí prostá většina hlasů, ani v tomto případě ale vedení demokratů neuspělo, když jeho návrh nepodpořila dvojice centristů Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová. Viceprezidentka Harrisová krátce předsedala Senátu a v případě potřeby byla schopna zlomit nerozhodný výsledek, ale odešla před konečným hlasováním. Změna pravidel nakonec neprošla poměrem 52 ku 48.

Skončil tak emotivní jednací den, který trval přes deset hodin a přinesl řadu výpadů demokratů i republikánů proti druhé straně. „V sázce není nic menšího než budoucnost naší demokracie,“ uvedl například demokrat Gary Peters. „Senát bude dnes večer zachráněn,“ řekl zase lídr republikánů Mitch McConnell v odkaze na očekávaný výsledek hlasování o změně pravidel. Manchin a Synemaová odmítli uvolnit cestu pro schválení volební reformy, přestože tvrdí, že ji podporují.

„Jsem hluboce zklamaný,“ uvedl po hlasování prezident Biden s tím, že se Senát nepostavil za americkou demokracii. Šéf Bílého domu vzápětí dodal, že se nenechá odradit a prozkoumá veškeré možnosti a nástroje na obranu demokracie.

Romneyho kompromisní návrh

Návrh volební reformy je reakcí na to, že republikáni v poslední době přijali s odkazem na zvýšení bezpečnosti voleb v řadě států nová pravidla, jež v praxi omezují možnosti, jak odevzdat volební lístek. Podle odborníků jsou tyto zákony navrženy tak, aby potlačovaly volební práva zejména mezi voliči z řad Afroameričanů, Hispánců a chudých.

Demokraty předkládaný návrh zákona by z volebního dne udělal státní svátek, garantoval by možnost hlasovat v předstihu a korespondenčně a umožnil by ministerstvu spravedlnosti zasahovat ve státech, kde historicky docházelo k potlačování volebního práva některých skupin obyvatel. Návrh volební reformy prošel loni demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů.

Vzhledem ke zmařené iniciativě senátních demokratů se pozornost podle agentury Reuters nyní obrací k rodícímu se mezistranickému úsilí prosadit mnohem omezenější úpravy. Republikánský senátor Mitt Romney řekl novinářům, že se v pátek sejde skupina republikánských a demokratických senátorů, aby prodiskutovali, jak budou postupovat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 mminutami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 5 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 7 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 12 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 hhodinami
Načítání...