Dánská firma porušila sankce proti Sýrii. Režimu dodala letecký benzin za dvě miliardy korun

Dánský dodavatel pohonných hmot Dan-Bunkering musí zaplatit pokutu za porušení sankcí Evropské unie vůči Sýrii. Podle soudu společnost dodala v letech 2015 až 2017 prostřednictvím své dceřiné společnosti přibližně 172 tisíc tun paliva dvěma ruským společnostem. Palivo pak putovalo do Sýrie.

Soud v dánském Odense rozhodl, že firma porušila evropské právo a sankce vůči Sýrii. Vinnými byli shledáni jak samotná firma a její dceřiná společnost, které musí zaplatit pokuty, tak i vysoký manažer.

Firma po rozhodnutí soudu bude muset zaplatit pokutu ve výši 30 milionů dánských korun, což je zhruba dvojnásobek zisků z dodávek paliva do Sýrie. Dalších přes 15 milionů dánských korun z prodeje stát již zabavil. Manažera společnosti Kelda Rosenbaeka Demanta, který se osobně podílel na uzavření osmi obchodů, soud potrestal čtyřměsíční podmínkou.

Společnost Dan-Bunkering doručila do Sýrie přes prostředníka více než 170 tisíc tun leteckého paliva v hodnotě přes dvě miliardy korun ve 33 transakcích. „Ruský prostředník koupil v Dánsku palivo, pak ho naložil na lodě na Kypru, v Turecku, v Řecku. V průběhu plavby posádky lodí vypínaly automatický navigační systém, který ukazuje jejich polohu,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dodávky lodě doručily do syrského přístavu Baníjas.

9 minut
Soud kvůli obcházení sankcí proti Sýrii
Zdroj: ČT24

Právě díky využití prostředníků jeden z největších světových dodavatelů paliva prováděl dodávky relativně nenápadně. „Firma Dan-Bunkering se celou dobu procesu, který začal v říjnu, hájila tím, že nevěděla, že destinací bude Sýrie, poté, co palivo prodala Rusům. Na druhou stranu se v průběhu procesu objevily informace, že Dánové byli regulátorem upozorňování už v roce 2016, že konečné adresy nákladu jsou v Sýrii,“ přiblížil Borek.

Sankce vůči Sýrii byly přitom zavedeny v reakci na násilné represe režimu vůči obyvatelstvu během občanské války. Syrský konflikt měl velmi násilný charakter, a liší se tak od řady dalších zemí, kde došlo ke změnám během arabského jara. „Stále platí, že je to více než deset let trvající konflikt, který zejména do roku 2018 měl charakter války se vším všudy,“ připomněl Borek s tím, že během něj byly použity i chemické zbraně a docházelo k masivnímu vysidlování obyvatelstva.

Pro úspěch ofenzivy syrského režimu byl letecký benzin klíčový

Letecký benzin firma dodávala mezi lety 2015 a 2017. V roce 2015 byl přitom režim Bašára Asada v nevýhodné pozici. Bezpečně kontroloval jen západ země, na východě si udržoval pozice v nesouvislých pruzích území a nekontroloval ani celé hlavní město Damašek.

Poté ale začala vojenská intervence Ruska, která změnila postavení válčících stran. Sérii velkých pozemních ofenziv syrské armády podporovala právě nezanedbatelná ruská letecká podpora, a řadu území tak vyčistila od opozičních sil. „V roce 2018 vstoupil konflikt do fáze, kdy sice občanská válka de facto trvá, ale zároveň je režim a jeho ozbrojené síly hegemonem na bojišti,“ popsal Borek.

„Letecký benzin je naprosto kritický pro to, aby v takovýchto vypjatých válečných momentech jedna strana měla větší šanci převládnout,“ doplnil zpravodaj ČT.

Dvě ruské společnosti, které fungovaly jako prostředníci obchodu, palivo dodávaly ruskému námořnictvu, které jej dále distribuovalo vzdušným silám Ruské federace. „Společnost Dan-Bunkering si musela uvědomovat, že je neobyčejně pravděpodobné, že všech 33 dodávek bude využito ruskou armádou v Sýrii,“ stojí v soudním dokumentu.

Dodávky mohou stát i za tunami ropných látek na izraelských plážích

Případ dodávek paliva přes Středozemní moře do Sýrie může souviset také s nedávným znečištěním izraelského pobřeží. Ačkoliv prostředníci palivo většinou dodali do syrského přístavu, občas se náklad přečerpával na ruské lodě přímo na moři. „Šlo o velmi velký objem leteckého paliva, které tak bylo doručeno do Sýrie,“ uvedl dánský vyšetřovatel Anders Dyrvig Rechendorff.

V únoru moře na izraelské pláže začalo vynášet stovky tun ropných látek, které závažným způsobem narušily pobřežní ekosystém. Původcem byla patrně syrská loď, která se pohybovala 130 kilometrů od břehů.

Jde o oblast, kde se vede tichá válka. Letos na jaře Sýrie obvinila Izrael, že provádí u jejích břehů sabotáže tankerů. Tmavě modré vlny Středozemního moře tak jsou jednou z front syrského konfliktu.

3 minuty
Události: Dodávky paliva do Sýrie mohly stát i za znečištěním izraelského pobřeží
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Palestinci hlásí další mrtvé po izraelském útoku na čekající na humanitární pomoc

Izraelské síly ve čtvrtek v Pásmu Gazy podle palestinské civilní obrany zabily 18 lidí, z toho 15 čekajících na humanitární pomoc v centrální části pásma, píše AFP s odvoláním na palestinské zdroje. Ve frontách na jídlo za poslední dny zabil Izrael podle Palestinců již stovky lidí. Humanitární situace v Pásmu Gazy je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
12:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Írán zasáhl izraelskou nemocnici. Jeruzalém cílil na jaderná zařízení

Írán vyslal na Izrael salvu balistických raket, které zasáhly nejméně čtyři místa včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Zranění podle izraelské zdravotnické služby utrpěly desítky lidí. Jeruzalém podle íránské státní televize zasáhl reaktory v Aráku a Khondabu. Izraelská armáda uvedla, že cílila na reaktor v Aráku, jaderné zařízení v Natanzu a vojenské cíle. Vysocí představitelé USA se podle agentury Bloomberg připravují na možný americký úder proti Íránu v příštích dnech. Situace se ale stále vyvíjí a může se změnit, dodává.
05:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Íránský vůdce je „novodobý Hitler“, už nesmí existovat, řekl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP.
13:15Aktualizovánopřed 50 mminutami

Argentina odhalila organizace ruských špionů

Argentinská vláda odhalila dvě skupiny ruských špionů, kteří v zemi prováděli podezřelé aktivity v zájmu Moskvy a vytvářeli falešné informace. Podle agentury AFP to ve středu uvedl prezidentův mluvčí Manuel Adorni.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost SpaceX, která raketu vlastní, informovala o anomálii, která nastala při testu. Podle ní se zaměstnanci firmy při výbuchu nezranili a důvody k obavám nemají ani obyvatelé v okolí, informují média.
před 4 hhodinami

Putin vidí možné setkání s Trumpem jako „velmi přínosné“

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
před 6 hhodinami

Tchaj-wan vyvíjí nové drony pro případ čínské invaze

Tchaj-wan uzavřel partnerství s americko-německou firmou Auterion, která dodává bojový software pro ukrajinské drony. Ostrov se pro případ čínské invaze stále víc inspiruje vynalézavostí napadené evropské země. Do výzbroje zavádí hlavně bezpilotní systémy, které by dokázaly ničit mnohem větší a dražší protivníkovy zbraně.
před 9 hhodinami

Teherán chce vyjednávat, tvrdí Trump. Íránští diplomaté to popřeli

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...