Dánská firma porušila sankce proti Sýrii. Režimu dodala letecký benzin za dvě miliardy korun

Dánský dodavatel pohonných hmot Dan-Bunkering musí zaplatit pokutu za porušení sankcí Evropské unie vůči Sýrii. Podle soudu společnost dodala v letech 2015 až 2017 prostřednictvím své dceřiné společnosti přibližně 172 tisíc tun paliva dvěma ruským společnostem. Palivo pak putovalo do Sýrie.

Soud v dánském Odense rozhodl, že firma porušila evropské právo a sankce vůči Sýrii. Vinnými byli shledáni jak samotná firma a její dceřiná společnost, které musí zaplatit pokuty, tak i vysoký manažer.

Firma po rozhodnutí soudu bude muset zaplatit pokutu ve výši 30 milionů dánských korun, což je zhruba dvojnásobek zisků z dodávek paliva do Sýrie. Dalších přes 15 milionů dánských korun z prodeje stát již zabavil. Manažera společnosti Kelda Rosenbaeka Demanta, který se osobně podílel na uzavření osmi obchodů, soud potrestal čtyřměsíční podmínkou.

Společnost Dan-Bunkering doručila do Sýrie přes prostředníka více než 170 tisíc tun leteckého paliva v hodnotě přes dvě miliardy korun ve 33 transakcích. „Ruský prostředník koupil v Dánsku palivo, pak ho naložil na lodě na Kypru, v Turecku, v Řecku. V průběhu plavby posádky lodí vypínaly automatický navigační systém, který ukazuje jejich polohu,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dodávky lodě doručily do syrského přístavu Baníjas.

Nahrávám video

Právě díky využití prostředníků jeden z největších světových dodavatelů paliva prováděl dodávky relativně nenápadně. „Firma Dan-Bunkering se celou dobu procesu, který začal v říjnu, hájila tím, že nevěděla, že destinací bude Sýrie, poté, co palivo prodala Rusům. Na druhou stranu se v průběhu procesu objevily informace, že Dánové byli regulátorem upozorňování už v roce 2016, že konečné adresy nákladu jsou v Sýrii,“ přiblížil Borek.

Sankce vůči Sýrii byly přitom zavedeny v reakci na násilné represe režimu vůči obyvatelstvu během občanské války. Syrský konflikt měl velmi násilný charakter, a liší se tak od řady dalších zemí, kde došlo ke změnám během arabského jara. „Stále platí, že je to více než deset let trvající konflikt, který zejména do roku 2018 měl charakter války se vším všudy,“ připomněl Borek s tím, že během něj byly použity i chemické zbraně a docházelo k masivnímu vysidlování obyvatelstva.

Pro úspěch ofenzivy syrského režimu byl letecký benzin klíčový

Letecký benzin firma dodávala mezi lety 2015 a 2017. V roce 2015 byl přitom režim Bašára Asada v nevýhodné pozici. Bezpečně kontroloval jen západ země, na východě si udržoval pozice v nesouvislých pruzích území a nekontroloval ani celé hlavní město Damašek.

Poté ale začala vojenská intervence Ruska, která změnila postavení válčících stran. Sérii velkých pozemních ofenziv syrské armády podporovala právě nezanedbatelná ruská letecká podpora, a řadu území tak vyčistila od opozičních sil. „V roce 2018 vstoupil konflikt do fáze, kdy sice občanská válka de facto trvá, ale zároveň je režim a jeho ozbrojené síly hegemonem na bojišti,“ popsal Borek.

„Letecký benzin je naprosto kritický pro to, aby v takovýchto vypjatých válečných momentech jedna strana měla větší šanci převládnout,“ doplnil zpravodaj ČT.

Dvě ruské společnosti, které fungovaly jako prostředníci obchodu, palivo dodávaly ruskému námořnictvu, které jej dále distribuovalo vzdušným silám Ruské federace. „Společnost Dan-Bunkering si musela uvědomovat, že je neobyčejně pravděpodobné, že všech 33 dodávek bude využito ruskou armádou v Sýrii,“ stojí v soudním dokumentu.

Dodávky mohou stát i za tunami ropných látek na izraelských plážích

Případ dodávek paliva přes Středozemní moře do Sýrie může souviset také s nedávným znečištěním izraelského pobřeží. Ačkoliv prostředníci palivo většinou dodali do syrského přístavu, občas se náklad přečerpával na ruské lodě přímo na moři. „Šlo o velmi velký objem leteckého paliva, které tak bylo doručeno do Sýrie,“ uvedl dánský vyšetřovatel Anders Dyrvig Rechendorff.

V únoru moře na izraelské pláže začalo vynášet stovky tun ropných látek, které závažným způsobem narušily pobřežní ekosystém. Původcem byla patrně syrská loď, která se pohybovala 130 kilometrů od břehů.

Jde o oblast, kde se vede tichá válka. Letos na jaře Sýrie obvinila Izrael, že provádí u jejích břehů sabotáže tankerů. Tmavě modré vlny Středozemního moře tak jsou jednou z front syrského konfliktu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 5 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 9 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 9 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.