Joe Biden a Donald Trump s přehledem vyhráli úterní primárky svých stran v americkém státě Michigan. Původní odhady médií potvrdilo v noci na středu sečtení drtivé většiny hlasů. Současný demokratický prezident a jeho republikánský předchůdce se stejně jako před čtyřmi lety nejspíše v listopadu znovu utkají v prezidentských volbách, předpokládají analytici.
Další triumf hlavních rivalů. Biden a Trump s přehledem vyhráli primárky svých stran v Michiganu
„V tuto chvíli jsme už v situaci – paradoxně na konci února – kdy je jasné, že pokud se nestane něco jiného, něco velmi překvapivého, tak budeme svědky duelu Biden–Trump,“ informoval ze Spojených států zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
S tím, že by Biden měl mít jakýkoliv problém suverénně porazit svého jediného významnějšího zbývajícího soupeře, člena Sněmovny reprezentantů Deana Phillipse, se podle amerických médií nepočítalo. Pozorněji však sledovala počet lidí, kteří se pro něj nevysloví, a místo toho na jejich lístku bude uvedeno, že nejsou pevně rozhodnutí (v angličtině uncommitted).
Voliči v primárkách v Michiganu mohou na lístku uvést, že jsou „nerozhodnutí“ a vyjádřit tak pochybnost, že dotyčný kandidát má podporu stranické základny. Takto svůj lístek v úterý označilo asi 101 tisíc příznivců demokratů v Michiganu, ukazují čísla po sečtení 98,5 procenta hlasů.
V 11:15 středoevropského času bylo podle serveru Politico v Michiganu sečtených 98,6 procenta republikánských hlasů a 98,5 procenta demokratických, přičemž podpora Trumpa dosahovala 68 procent hlasů a podpora Nikki Haleyové 26,5 procenta. U demokratů měl Biden 81 procent hlasů, ale k tomu byl právě vysoký podíl 13,5 procenta „nerozhodnutých“.
Zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal o primárkách v Michiganu (zdroj: ČT24)
Podpora Bidena u menšin v Michiganu klesla
Michigan je totiž jedním z takzvaných swing states, tedy „kolísavých“ států, které nejsou dlouhodobě baštou jedné či druhé strany, které bývají v americkém volebním systému rozhodující. I ztráta několika tisíc hlasů, například kvůli nespokojenosti s Bidenovou údajně „přílišnou“ podporou Izraeli, tak může mít v listopadu zásadní dopad.
Část demokratických voličů v Michiganu – vedle výrazné muslimské menšiny také studenti – ale nesouhlasí s tím, jak Biden vede politiku směrem k Izraeli a jeho válce s Hamásem. Požadují, aby USA okamžitě přestaly vojensky podporovat Izrael a aby okamžitě zajistily příměří. Vadí jim hlavně vysoký počet palestinských obětí.
Není jasné, jaký podíl těchto demokratů se tak rozhodl kvůli Bidenově zahraniční politice vůči konfliktu na Blízkém východě, podotýkají analytici. Stejnému problému však v minulosti čelil i bývalý demokratický prezident Barack Obama. V roce 2012 odevzdalo „nerozhodnutých“ hlasů asi 21 tisíc voličů, připomíná Reuters. U Bidena procentuální poměr 13,8 odpovídá asi 98 500 voličům.
V republikánských primárkách nyní Trump znovu jasně porazil svou poslední významnou soupeřku, kterou je někdejší velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová. Obdobně jako v případě Bidena a poklesu jeho podpory mezi Američany arabského původu nicméně média sledují počty umírněných republikánů, pro něž je Haleyová vhodnější kandidátkou.
