Biden vyhrál primárky v Jižní Karolíně. Věří, že to předurčilo výsledek celých voleb

Joe Biden jasně zvítězil v prvních oficiálních primárkách své Demokratické strany. V Jižní Karolíně jej podpořilo přes 96 procent hlasujících. Biden připomněl svůj úspěch před čtyřmi lety, který tehdy teprve nastartoval jeho úspěšné tažení do Bílého domu, a vyjádřil přesvědčení, že podobný úspěch bude po tom karolínském následovat i letos a že nakonec v listopadových volbách znovu porazí pravděpodobného republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Demokraté sice mohli o prezidentském kandidátovi své strany hlasovat již v lednu ve státě New Hampshire, ale tamní primárky neměly punc oficiality – neschválilo je celostátní vedení strany a z hlasování nevzešli žádní delegáti. V Jižní Karolíně již ano, a přestože má úřadující prezident ve své straně dva vyzývatele – kongresmana Deana Phillipse a spisovatelku a neúspěšnou kandidátku z minulých voleb Marianne Williamsonovou – po sečtení převážné většiny hlasů má jednoznačnou podporu 96,4 procenta hlasujících.

Biden věří, že výsledek primárek z Jižní Karolíny předurčil veškeré další volební dění. Připomněl, že před čtyřmi lety to bylo právě v tomto státě, kde poprvé v primárkách zvítězil, zatímco v předchozích třech hlasováních zaostával za svými vnitrostranickými rivaly. „V roce 2020 to byli voliči v Jižní Karolíně, kteří dokázali, že se odborníci mýlili, vdechli naší kampani nový život a nasměrovali nás na cestu k vítězství v prezidentských volbách,“ konstatoval americký prezident po letošním vítězství. Je přesvědčen, že totožný jako před čtyřmi lety bude i další vývoj, který povede až „k tomu, aby se Donald Trump stal opět poraženým“.

Že letos oficiálně začaly primární volby Demokratické strany v Jižní Karolíně, je výsledek Bidenovy intervence. Prezident prosadil změnu pořadí, ve kterém se hlasuje – v minulosti se začínalo stranickým shromážděním v Iowě.

Konzervativní Jižní Karolína je tradičně baštou republikánů, demokratický kandidát zde v prezidentském hlasování nezvítězil od roku 1976. Protože však více než polovinu demokratických voličů v Jižní Karolíně tvoří Afroameričané, šlo podle Reuters o důležitý test Bidenovy schopnosti získat jejich podporu. V prezidentských volbách obvykle Afroameričané volí mnohem spíše demokraty než republikány, a to v poměru devět ku jedné.

V republikánských primárkách v tomto jižanském státě, které se uskuteční 24. února, má téměř jistou výhru Trump. Právě on se pak podle všeho v listopadových volbách znovu utká s Bidenem. Aktuální průzkumy veřejného mínění exprezidentovi přisuzují mírný náskok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...