Biden vyhrál primárky v Jižní Karolíně. Věří, že to předurčilo výsledek celých voleb

Joe Biden jasně zvítězil v prvních oficiálních primárkách své Demokratické strany. V Jižní Karolíně jej podpořilo přes 96 procent hlasujících. Biden připomněl svůj úspěch před čtyřmi lety, který tehdy teprve nastartoval jeho úspěšné tažení do Bílého domu, a vyjádřil přesvědčení, že podobný úspěch bude po tom karolínském následovat i letos a že nakonec v listopadových volbách znovu porazí pravděpodobného republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Demokraté sice mohli o prezidentském kandidátovi své strany hlasovat již v lednu ve státě New Hampshire, ale tamní primárky neměly punc oficiality – neschválilo je celostátní vedení strany a z hlasování nevzešli žádní delegáti. V Jižní Karolíně již ano, a přestože má úřadující prezident ve své straně dva vyzývatele – kongresmana Deana Phillipse a spisovatelku a neúspěšnou kandidátku z minulých voleb Marianne Williamsonovou – po sečtení převážné většiny hlasů má jednoznačnou podporu 96,4 procenta hlasujících.

Biden věří, že výsledek primárek z Jižní Karolíny předurčil veškeré další volební dění. Připomněl, že před čtyřmi lety to bylo právě v tomto státě, kde poprvé v primárkách zvítězil, zatímco v předchozích třech hlasováních zaostával za svými vnitrostranickými rivaly. „V roce 2020 to byli voliči v Jižní Karolíně, kteří dokázali, že se odborníci mýlili, vdechli naší kampani nový život a nasměrovali nás na cestu k vítězství v prezidentských volbách,“ konstatoval americký prezident po letošním vítězství. Je přesvědčen, že totožný jako před čtyřmi lety bude i další vývoj, který povede až „k tomu, aby se Donald Trump stal opět poraženým“.

Že letos oficiálně začaly primární volby Demokratické strany v Jižní Karolíně, je výsledek Bidenovy intervence. Prezident prosadil změnu pořadí, ve kterém se hlasuje – v minulosti se začínalo stranickým shromážděním v Iowě.

Konzervativní Jižní Karolína je tradičně baštou republikánů, demokratický kandidát zde v prezidentském hlasování nezvítězil od roku 1976. Protože však více než polovinu demokratických voličů v Jižní Karolíně tvoří Afroameričané, šlo podle Reuters o důležitý test Bidenovy schopnosti získat jejich podporu. V prezidentských volbách obvykle Afroameričané volí mnohem spíše demokraty než republikány, a to v poměru devět ku jedné.

V republikánských primárkách v tomto jižanském státě, které se uskuteční 24. února, má téměř jistou výhru Trump. Právě on se pak podle všeho v listopadových volbách znovu utká s Bidenem. Aktuální průzkumy veřejného mínění exprezidentovi přisuzují mírný náskok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Venezuela osvobodila několik opozičníků. Jednoho prý vzápětí někdo unesl

Venezuelské úřady v posledních hodinách propustily z vězení několik známých opozičních představitelů, napsaly v noci na pondělí agentury AFP a EFE. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, toho však podle Machadové někdo unesl.
před 46 mminutami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Polsku zesilují zásahy proti distributorům drog

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.
před 1 hhodinou

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
04:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Hongkongu uložil aktivistovi Laiovi dvacet let vězení

Soud v Hongkongu odsoudil bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. V prosinci soud rozhodl, že se prodemokratický aktivista údajně dopustil „spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů“. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. Spojené státy či Velká Británie označily jeho případ za politický a vyzvaly k jeho okamžitému propuštění.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 2 hhodinami
Načítání...