Biden vyhrál primárky v Jižní Karolíně. Věří, že to předurčilo výsledek celých voleb

Joe Biden jasně zvítězil v prvních oficiálních primárkách své Demokratické strany. V Jižní Karolíně jej podpořilo přes 96 procent hlasujících. Biden připomněl svůj úspěch před čtyřmi lety, který tehdy teprve nastartoval jeho úspěšné tažení do Bílého domu, a vyjádřil přesvědčení, že podobný úspěch bude po tom karolínském následovat i letos a že nakonec v listopadových volbách znovu porazí pravděpodobného republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Demokraté sice mohli o prezidentském kandidátovi své strany hlasovat již v lednu ve státě New Hampshire, ale tamní primárky neměly punc oficiality – neschválilo je celostátní vedení strany a z hlasování nevzešli žádní delegáti. V Jižní Karolíně již ano, a přestože má úřadující prezident ve své straně dva vyzývatele – kongresmana Deana Phillipse a spisovatelku a neúspěšnou kandidátku z minulých voleb Marianne Williamsonovou – po sečtení převážné většiny hlasů má jednoznačnou podporu 96,4 procenta hlasujících.

Biden věří, že výsledek primárek z Jižní Karolíny předurčil veškeré další volební dění. Připomněl, že před čtyřmi lety to bylo právě v tomto státě, kde poprvé v primárkách zvítězil, zatímco v předchozích třech hlasováních zaostával za svými vnitrostranickými rivaly. „V roce 2020 to byli voliči v Jižní Karolíně, kteří dokázali, že se odborníci mýlili, vdechli naší kampani nový život a nasměrovali nás na cestu k vítězství v prezidentských volbách,“ konstatoval americký prezident po letošním vítězství. Je přesvědčen, že totožný jako před čtyřmi lety bude i další vývoj, který povede až „k tomu, aby se Donald Trump stal opět poraženým“.

Že letos oficiálně začaly primární volby Demokratické strany v Jižní Karolíně, je výsledek Bidenovy intervence. Prezident prosadil změnu pořadí, ve kterém se hlasuje – v minulosti se začínalo stranickým shromážděním v Iowě.

Konzervativní Jižní Karolína je tradičně baštou republikánů, demokratický kandidát zde v prezidentském hlasování nezvítězil od roku 1976. Protože však více než polovinu demokratických voličů v Jižní Karolíně tvoří Afroameričané, šlo podle Reuters o důležitý test Bidenovy schopnosti získat jejich podporu. V prezidentských volbách obvykle Afroameričané volí mnohem spíše demokraty než republikány, a to v poměru devět ku jedné.

V republikánských primárkách v tomto jižanském státě, které se uskuteční 24. února, má téměř jistou výhru Trump. Právě on se pak podle všeho v listopadových volbách znovu utká s Bidenem. Aktuální průzkumy veřejného mínění exprezidentovi přisuzují mírný náskok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...