V Polsku se objevila další škola, která chce skoncovat s naříkáním, jež zůstává podle některých psychiatrů jedním z povahových rysů národa. Zákaz stěžování zavedla jako první varšavská základní škola, následovala jiná škola ve městě Tychy ve Slezsku, píše web polské zpravodajské televize TVN 24. Podle expertů může naříkání vést ke stresu i zdravotním problémům.
„Žáci mnoha polských škol si stěžují na přehnané množství zkoušek, písemek a domácích úkolů. V základní škole číslo 143 ve Varšavě s tím chtějí skoncovat. Zavedli zákaz naříkání,“ vylíčila stanice. „Škola chce naučit optimismu, a to jak žáky, tak učitele a rodiče. Zákaz naříkání platí od školního prahu,“ dodala.
„Měli bychom si hledět toho, co je dobré a pozitivní, a ne naříkat,“ vysvětlila učitelka Aneta Purchalová. Ředitelka školy Krystyna Jakubowská zase upozorňuje na „metaforický dopad“ symbolického zákazu. „Vždy vysvitne otázka, zda stojí za to naříkat, nebo si hledět něčeho pozitivního,“ zdůraznila.
Dlouholetá tradice
O naříkání Poláků už byly sepsány stohy knih, psychiatr Marek Juraszek dokonce pokládá naříkání za jeden z povahových rysů národa. „Poláci o sobě po staletí rádi píšou, že jsou špinaví, nepořádní a že nerespektují pravidla. Všichni to známe. Je to ustálené polské vnímání vlastní společnosti,“ poznamenal sociolog Adam Leszczyński.
Kdo naříká, ničí si sebedůvěru a škodí i těm, kteří jeho nářky poslouchají. Psychiatři mluví o „nákaze naříkáním“, která vede ke stresu, a dokonce ke zdravotním potížím.
Ale bědující osoba je ve společnosti přijímána lépe než spokojený člověk, upozornil Juraszek. „Když někdo říká: je mi skvěle, koupil jsem si auto, jedu na výlet, je dotyčný v Polsku vnímaný špatně, dokonce ho nesnášejí,“ poznamenal.
Tresty nebudou
Školy proto chtějí učit optimismu. „Zákaz naříkání by měl platit po celém světě,“ řekla televizi ředitelka slezské školy, která zákaz zavádí po varšavském vzoru. Ředitelky škol ujišťují, že nehodlají zavádět tresty.
Profesor sociologie Leszczyński je nicméně přesvědčen, že současné naříkání se nedá srovnat s tím, co znělo ještě před třiceti lety, a to také v důsledku zvýšení životní úrovně v zemi. „Hodně záleží na sociální skupině. Ve střední vrstvě se už nesluší až tak moc naříkat, ale to je spíše moje intuice,“ připustil.
