Dálnice na Slovensku bude možné stavět na cizí půdě. Parlament přehlasoval veto prezidenta

Slovenský parlament v noci hlasováním prolomil veto prezidenta Andreje Kisky a opětovně schválil zákon, na jehož základě bude možné v zemi stavět dálnice a rychlostní silnice i na nevyvlastněných pozemcích. Poslanci tak rozhodli poté, co hlava státu ve čtvrtek odpoledne vrátila předlohu sněmovně s odůvodněním, že představuje významný zásah do ústavou zaručeného práva vlastnit majetek.

Vláda premiéra Roberta Fica navrhla minulý týden zjednodušit pravidla při vydávaní stavebních povolení na vybrané silnice a umožnit vykonávání stavebních prací na cizí půdě.

Kabinet tak učinil po problémech s výkupem pozemků pro budování silnic u Bratislavy v rámci projektu veřejně-soukromého partnerství (PPP). Sněmovna pak na počátku tohoto týdne ve zrychleném režimu předlohu poprvé schválila.

Nově bude moci například správce slovenských dálnic, Národná diaľničná spoločnosť, získat stavební povolení již během vyvlastňovacího řízení a ještě předtím, než se stane vlastníkem půdy, na které budou silnice postaveny.

Úřady také budou moci povolit na cizích pozemcích některé stavební práce, a to v rozsahu, který ještě umožní případný návrat vyvlastňovaného pozemku do původního stavu.

Kiska: Zákon odporuje ústavě

Prezident Kiska namítal, že norma je v rozporu s ústavou a že by navrhovaným způsobem neměla napravovat manažerské chyby při přípravě zmiňovaného PPP projektu.

Smlouvu s konsorciem pod vedením španělské společnosti Cintra na výstavbu asi 60 kilometrů dálnice a rychlostní silnice v okolí Bratislavy prostřednictvím PPP uzavřelo Slovensko loni, byť úřady tehdy neměly a ani dosud nemají vykoupeny všechny pozemky.

obrázek
Zdroj: ČT24

Státu za to od konsorcia hrozí pokuta. Podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Arpáda Érseka zhruba desítka majitelů pozemků požaduje na základě vlastních znaleckých posudků za pozemky mnohem vyšší ceny, než vyplývá z posudků, které si nechal vypracovat stát.

Na rozpor schváleného zákona s ústavou upozorňovala i část opozice. Slovenský ústavní soud již v roce 2011 zrušil zákon z dílny první Ficovy vlády, který umožňoval na nevyvlastněných pozemcích stavět dálnice a rychlostní silnice bez omezení.

Podobný návrh, tedy možnost přiznat takzvanou předběžnou držbu k ještě nevyvlastněným pozemkům a umožnit na nich stavět dopravní stavby, odmítla v dubnu česká Poslanecká sněmovna. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tehdy před zavedením tohoto institutu varovala, hrozily by podle ní soudní spory o náhrady škody. Poslanci ovšem schválili rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má povolování staveb zrychlit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...