Odvolací soud zrušil verdikt nad producentem Weinsteinem, nařídil nový proces

Newyorský nejvyšší soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu. Informuje o tom zpravodajský web televize CNN. Verdikt, který byl zrušen, mu v roce 2020 uložil trest 23 let vězení. Na svobodu se však nyní 72letý Weinstein podle CNN nedostane, jelikož byl loni v Los Angeles odsouzen také k šestnácti rokům vězení za znásilnění v druhém procesu týkajícím se sexuálního zneužívání žen.

O zrušení rozsudku rozhodl soud poměrem čtyř hlasů ku třem. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že soudce nechal prokurátory předložit svědectví žen, které tvrdily, že je Weinstein zneužil, přestože se tyto případy přímo netýkaly obvinění vůči němu, napsala agentura Reuters.

Odvolací soud rovněž upozornil, že soudce prohloubil chybu tím, že nechal Weinsteina vyslechnout způsobem, který ho vykreslil ve „vysoce poškozujícím“ světle. „Nápravou těchto závažných chyb bude nový proces,“ uzavřel odvolací soud.

Podle listu The New York Times (NYT) ale není zcela jisté, že na nový proces dojde. Nyní bude na šéfovi manhattanské prokuratury Alvinu Braggovi, zda bude chtít obvinění znovu vznést, píše deník. Státní zastupitelství uvedlo, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby se nový proces konal.

Weinsteinův právník Arthur Aidala označil zrušení prvního verdiktu za obrovské vítězství pro „všechny obžalované ve státě New York“, píše agentura AP. V rozhovoru s NYT zase tamní nejvyšší soud ocenil za ochranu „nejzákladnějších principů, které by měl obžalovaný v procesu mít“.

Obhájci žen obnovení procesu kritizují. „Soudy běžně připouští důkazy o dalších činech, které nejsou jádrem obvinění, když to pomáhá porotcům pochopit otázky kolem úmyslu, modu operandi nebo chování obžalovaného,“ reagoval právník Douglas Wigdor, který zastupoval osm údajných Weinsteinových obětí. „Porota dostala pokyny ohledně relevance těchto výpovědí a zvrácení verdiktu je tragédie,“ dodal.

Jako „hluboce nespravedlivý“ kritizovala verdikt také skupina Silence Breakers sdružující ženy, které obvinily Weinsteina z obtěžování či napadení. Podle právničky Debry Katzové, která několik takových žen zastupovala, ovšem její klientky velmi těší, že Weistein zůstane za mřížemi.

Proti rozhodnutí ostře vystoupila i členka odvolacího soudu Madeline Singasová, která byla s dalšími dvěma kolegy v této věci v menšině. Podle ní pokračuje „znepokojivý trend rušení odsuzujících verdiktů porot v případech týkajících se sexuálního násilí“.

Počátek MeToo

Aféra slavného producenta před lety nastartovala hnutí MeToo a s ním lavinu výpovědí o sexuálním násilí a zneužívání. Po Weinsteinovi se objevily desítky dalších případů, včetně slavných herců či dalších známých osobností, jejichž údajné oběti v médiích či na sociálních sítích popsaly utrpěná příkoří.

AP ke čtvrtečnímu zvratu v případu Weinsteina poznamenala, že jde o druhý zásadní zvrat kolem předních aktérů kauzy MeToo za poslední dva roky. V roce 2022 nejvyšší soud USA odmítl přijmout odvolání proti rozsudku, který zneplatnil odsouzení herce Billa Cosbyho za sexuální napadení.

Pád mocného muže Hollywoodu

Harvey Weinstein se narodil 19. března 1952 v Queensu v New Yorku v židovské rodině polského původu. Vystudoval mediální komunikaci na Státní newyorské univerzitě v Buffalu ve státě New York. V 70. letech pořádal obří koncerty největších hudebních hvězd a v roce 1979 spolu se svým bratrem Bobem založil filmové studio Miramax. To se později rozrostlo v jednu z hlavních amerických produkčních a distribučních společností. K úspěšným filmům Miramaxu patří Pulp Fiction, Anglický pacient či Trainspotting.

Bratři Weinsteinovi v roce 2005 opustili Miramax, který předtím ovládla společnost Walt Disney, a založili The Weinstein Company. Po vypuknutí skandálu kolem sexuálního obtěžování v říjnu 2017 ale musel Weinstein vedení firmy opustit, The Weinstein Company později skončila v konkurzu.

Po vlně obvinění ze sexuálních útoků se producent stáhl z veřejného života a žil na předměstí rodného New Yorku. Soud s Weinsteinem začal 6. ledna 2020. Ze sexuálních útoků jej od roku 2017 obvinilo více než devadesát žen včetně slavných hereček. Weinstein tvrdil, že je nevinen, porota jej nicméně uznala vinným ze sexuálního napadení a z lehčí formy znásilnění. Osvobodila ho však v těch bodech obžaloby, za něž mu hrozilo až doživotní vězení.

V březnu 2020 soud v New Yorku Weinsteinovi uložil trest 23 let vězení za sexuální napadení asistentky produkce Mimi Haleyiové z roku 2006 a znásilnění herečky Jessiky Mannové v roce 2013. Weinstein podal proti verdiktu odvolání. Newyorský odvolací soud nyní zrušil Weinsteinovo odsouzení za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu.

Další kauzu začal v roce 2022 řešit soud v Los Angeles. Weinstein byl obviněn, že při svých pobytech v Los Angeles v letech 2004 až 2013 sexuálně napadl pět žen. Mezi ženami, které jej obvinily ze sexuálních útoků, je například herečka a dokumentaristka Jennifer Siebelová Newsomová, která je manželkou kalifornského guvernéra Gavina Newsoma.

V prosinci 2022 soud shledal Weinsteina vinným ze znásilnění. Sexuálních deliktů se podle poroty dopustil v případě jedné ze čtyř žen, které u kalifornského soudu vypovídaly. V případě další ženy ho porotci zprostili obvinění a u zbývajících dvou nedospěli k závěru.

V případu obvinění, která vznesla jediná z žen vystupující pod svojí pravou identitou, režisérka Newsomová, se porotci nedokázali shodnout. Soudkyně v americkém Los Angeles loni v únoru v této kauze uložila Weinsteinovi trest 16 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil v úterý ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 1 mminutou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, přes 16. hodinou pak nad 58 dolarů. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou byl kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 9 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 30 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 1 hhodinou

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 2 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami
Načítání...