Odvolací soud zrušil verdikt nad producentem Weinsteinem, nařídil nový proces

Newyorský nejvyšší soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu. Informuje o tom zpravodajský web televize CNN. Verdikt, který byl zrušen, mu v roce 2020 uložil trest 23 let vězení. Na svobodu se však nyní 72letý Weinstein podle CNN nedostane, jelikož byl loni v Los Angeles odsouzen také k šestnácti rokům vězení za znásilnění v druhém procesu týkajícím se sexuálního zneužívání žen.

O zrušení rozsudku rozhodl soud poměrem čtyř hlasů ku třem. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že soudce nechal prokurátory předložit svědectví žen, které tvrdily, že je Weinstein zneužil, přestože se tyto případy přímo netýkaly obvinění vůči němu, napsala agentura Reuters.

Odvolací soud rovněž upozornil, že soudce prohloubil chybu tím, že nechal Weinsteina vyslechnout způsobem, který ho vykreslil ve „vysoce poškozujícím“ světle. „Nápravou těchto závažných chyb bude nový proces,“ uzavřel odvolací soud.

Podle listu The New York Times (NYT) ale není zcela jisté, že na nový proces dojde. Nyní bude na šéfovi manhattanské prokuratury Alvinu Braggovi, zda bude chtít obvinění znovu vznést, píše deník. Státní zastupitelství uvedlo, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby se nový proces konal.

Weinsteinův právník Arthur Aidala označil zrušení prvního verdiktu za obrovské vítězství pro „všechny obžalované ve státě New York“, píše agentura AP. V rozhovoru s NYT zase tamní nejvyšší soud ocenil za ochranu „nejzákladnějších principů, které by měl obžalovaný v procesu mít“.

Obhájci žen obnovení procesu kritizují. „Soudy běžně připouští důkazy o dalších činech, které nejsou jádrem obvinění, když to pomáhá porotcům pochopit otázky kolem úmyslu, modu operandi nebo chování obžalovaného,“ reagoval právník Douglas Wigdor, který zastupoval osm údajných Weinsteinových obětí. „Porota dostala pokyny ohledně relevance těchto výpovědí a zvrácení verdiktu je tragédie,“ dodal.

Jako „hluboce nespravedlivý“ kritizovala verdikt také skupina Silence Breakers sdružující ženy, které obvinily Weinsteina z obtěžování či napadení. Podle právničky Debry Katzové, která několik takových žen zastupovala, ovšem její klientky velmi těší, že Weistein zůstane za mřížemi.

Proti rozhodnutí ostře vystoupila i členka odvolacího soudu Madeline Singasová, která byla s dalšími dvěma kolegy v této věci v menšině. Podle ní pokračuje „znepokojivý trend rušení odsuzujících verdiktů porot v případech týkajících se sexuálního násilí“.

Počátek MeToo

Aféra slavného producenta před lety nastartovala hnutí MeToo a s ním lavinu výpovědí o sexuálním násilí a zneužívání. Po Weinsteinovi se objevily desítky dalších případů, včetně slavných herců či dalších známých osobností, jejichž údajné oběti v médiích či na sociálních sítích popsaly utrpěná příkoří.

AP ke čtvrtečnímu zvratu v případu Weinsteina poznamenala, že jde o druhý zásadní zvrat kolem předních aktérů kauzy MeToo za poslední dva roky. V roce 2022 nejvyšší soud USA odmítl přijmout odvolání proti rozsudku, který zneplatnil odsouzení herce Billa Cosbyho za sexuální napadení.

Pád mocného muže Hollywoodu

Harvey Weinstein se narodil 19. března 1952 v Queensu v New Yorku v židovské rodině polského původu. Vystudoval mediální komunikaci na Státní newyorské univerzitě v Buffalu ve státě New York. V 70. letech pořádal obří koncerty největších hudebních hvězd a v roce 1979 spolu se svým bratrem Bobem založil filmové studio Miramax. To se později rozrostlo v jednu z hlavních amerických produkčních a distribučních společností. K úspěšným filmům Miramaxu patří Pulp Fiction, Anglický pacient či Trainspotting.

Bratři Weinsteinovi v roce 2005 opustili Miramax, který předtím ovládla společnost Walt Disney, a založili The Weinstein Company. Po vypuknutí skandálu kolem sexuálního obtěžování v říjnu 2017 ale musel Weinstein vedení firmy opustit, The Weinstein Company později skončila v konkurzu.

Po vlně obvinění ze sexuálních útoků se producent stáhl z veřejného života a žil na předměstí rodného New Yorku. Soud s Weinsteinem začal 6. ledna 2020. Ze sexuálních útoků jej od roku 2017 obvinilo více než devadesát žen včetně slavných hereček. Weinstein tvrdil, že je nevinen, porota jej nicméně uznala vinným ze sexuálního napadení a z lehčí formy znásilnění. Osvobodila ho však v těch bodech obžaloby, za něž mu hrozilo až doživotní vězení.

V březnu 2020 soud v New Yorku Weinsteinovi uložil trest 23 let vězení za sexuální napadení asistentky produkce Mimi Haleyiové z roku 2006 a znásilnění herečky Jessiky Mannové v roce 2013. Weinstein podal proti verdiktu odvolání. Newyorský odvolací soud nyní zrušil Weinsteinovo odsouzení za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu.

Další kauzu začal v roce 2022 řešit soud v Los Angeles. Weinstein byl obviněn, že při svých pobytech v Los Angeles v letech 2004 až 2013 sexuálně napadl pět žen. Mezi ženami, které jej obvinily ze sexuálních útoků, je například herečka a dokumentaristka Jennifer Siebelová Newsomová, která je manželkou kalifornského guvernéra Gavina Newsoma.

V prosinci 2022 soud shledal Weinsteina vinným ze znásilnění. Sexuálních deliktů se podle poroty dopustil v případě jedné ze čtyř žen, které u kalifornského soudu vypovídaly. V případě další ženy ho porotci zprostili obvinění a u zbývajících dvou nedospěli k závěru.

V případu obvinění, která vznesla jediná z žen vystupující pod svojí pravou identitou, režisérka Newsomová, se porotci nedokázali shodnout. Soudkyně v americkém Los Angeles loni v únoru v této kauze uložila Weinsteinovi trest 16 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v noci pálil na Izrael, ten pokračuje v útocích

Válka mezi úhlavními nepřáteli Izraelem a Íránem pokračuje i v sobotu. Írán hned časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k Izraeli, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována také v íránském hlavním městě Teheránu, informují agentury a místní média. Izrael v pátek zahájil svoji dosud největší leteckou ofenzivu proti svému dlouholetému nepříteli ve snaze zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně.
06:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při čtvrteční letecké nehodě v Indii zemřelo nejméně 274 osob

Při nehodě letadla společnosti Air India v indickém Ahmadábádu, která se stala ve čtvrtek, zahynulo nejméně 274 lidí. Uvedl to server indické zpravodajské televize NDTV s odvoláním na zdroje. Na palubě letadla bylo 242 osob, z nichž přežil pouze jeden cestující. Mrtví jsou ale i mezi lidmi na zemi, letoun totiž dopadl do zastavěné oblasti. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
před 37 mminutami

Čína tichou podporou hútíů zesílila zástupnou válku s USA

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.
před 50 mminutami

Kennedy jmenoval novou očkovací komisi. Je plná antivaxerů, zlobí se kritici

Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
před 1 hhodinou

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 8 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...