Když promluvila, nemlčely ani ostatní oběti. Hraný film sleduje odhalení kauzy Weinstein

Nahrávám video

Do českých kin se dostalo drama o kauze Harveyho Weinsteina. Snímek Když promluvila mapuje události, které vedly k pádu vlivného muže Hollywoodu. Rekonstruuje investigativní práci novinářek, jejichž článek pomohl obvinit producenta ze sexuálních útoků.

Film vychází ze stejnojmenné knihy (She said) novinářek, které poprvé na Weinsteinovo zneužívání moci ukázaly. „Četla jsem tu knihu bez dechu jako thriller,“ přiznala pro portál Kino.de režisérka snímku Maria Schraderová.

Je těžké být ta první

Reportérkám deníku New York Times Jodi Kantorové a Megan Twoheyové se podařilo přesvědčit oběti Harveyho Weinsteina, aby veřejně promluvily. Svědectví žen bylo pro odhalení vlivného producenta jako sexuálního predátora klíčové.

„Je neuvěřitelné a odvážné, že ty ženy promluvily nahlas, ať už byly nahrávány, nebo ne. To, že byly k novinářům otevřené, vyžadovalo velkou odvahu,“ oceňuje představitelka jedné z novinářek Carey Mulliganová.

Její filmová kolegyně Zoe Kazanová dodává: „Podle mě je dost těžké být ta první, která vykročí ven a promluví veřejně nahlas. Harvey Weinstein byl velmi vlivný muž a vytvořil kolem sebe mašinérii zastrašování, navíc ho podporoval hollywoodský systém.“

Co předcházelo poprasku

Když článek v říjnu 2017 v The New York Times vyšel, otřásl nejen Hollywoodem. Vedl ke spuštění hnutí MeToo, o sexuálním obtěžování se začalo hlasitě mluvit. „Film ukazuje, že lidí, kteří řekli o Weinsteinovi otevřeně pravdu a sdíleli o něm informace, bylo nakonec hodně málo, tak málo. Ale podívejte se, jaký to mělo dopad,“ upozorňuje spoluautorka zásadního článku Jodi Kantorová.

Novinářky dostaly za odhalení Weinsteinovy aféry Pulitzerovu cenu, spolu s reportéry časopisu The New Yorker, který s podobným obviněním a svědectvím dalších žen přišel o několik dní později.

„Odezva byla téměř okamžitá. Nejenže byl Weinstein během několika dní vyhozen ze své společnosti, ale Jodi a já jsme byly zahlceny telefonáty a e-maily od žen, které měly vlastní zkušenosti s obtěžováním a zneužíváním,“ vzpomíná novinářka Twoheyová.

Podle producentky Dede Gardnerové poprask, který zveřejněný příběh vyvolal, většina zná. Snímek chce ale odvyprávět i to, co mu předcházelo. „Nikdo netuší, jaké ohromné úsilí bylo potřeba k tomu, aby těch pár vět, které otřásly celým světem, vůbec vyšlo,“ uvedla.

Německá režisérka filmu Maria Schraderová na sebe upozornila seriálem Neortodoxní o chasidské Židovce, která z domluveného manželství uteče z New Yorku do liberálního Berlína.

Scénář napsala Rebecca Lenkiewiczová, i ona se prosadila v širším povědomí příběhem postaveném na ženské hrdince se silným osudem. Drama Ida o novicce, která rozkrývá rodinné tajemství a tím i vlastní překvapivou minulost, natočený podle jejího scénáře, získalo pro polskou kinematografii Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Weinstein ve vězení

Ze sexuálního nátlaku či znásilnění obvinila Harveyho Weinsteina zhruba stovka žen, většina z těchto případů je ale promlčená. Momentálně si odpykává třiadvacetiletý trest za sexuální napadení asistentky produkce Mimi Haleyiové a znásilnění herečky Jessiky Mannové. Weinstein vinu odmítal a podal proti verdiktu odvolání.

V New Yorku se s producentem nyní koná další soud, Weinstein čelí obžalobě ze sexuálního zneužití a napadení pěti žen. Hrozí mu až sto čtyřicet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...