Čína si připomněla sedmdesát let od chvíle, kdy Mao Ce-tung oznámil založení Čínské lidové republiky, a definitivně tak potvrdil vítězství komunistické strany v zemi. Centrum Pekingu zažilo masivní vojenskou přehlídku, jejíž součástí bylo představení nejmodernějších armádních technologií. Vláda Tchaj-wanu odsoudila čínskou „diktaturu“, zatímco v Hongkongu pokračují protesty.
Před zraky čínských politiků shromážděných na tribuně na náměstí Tchien-an-men prošlo patnáct tisíc vojáků, zatímco přihlížely tisíce diváků s čínskými vlajkami.
„Žádná síla nemůže otřást statusem naší skvělé rodné země a žádná síla nemůže zastavit pokrok čínského lidu a čínského národa,“ řekl prezident Si. Vojenskou přehlídku sledoval z jižní části náměstí, tedy ze stejného místa, odkud Mao Ce-Tung 1. října 1949 vyhlásil založení Čínské lidové republiky.
Nynější nejvyšší čínský představitel podle americké televize CNBC ve zhruba desetiminutovém projevu nejmenoval žádnou jinou zemi a tvrdil, že Čína bude usilovat o mírový rozvoj.
Armáda představila hypersonický kluzák i „netopýra“
Čínská armáda předvedla své nejmodernější technologie, napsala agentura AP. Ukázala mimo jiné mezikontinentální balistickou střelu Tung-feng 41 (Dong Feng 41), která je údajně schopna nést až deset jaderných hlavic a která by dokázala zasáhnout kterýkoli cíl v USA. Na přehlídce se objevilo hned 16 modernizovaných odpalovacích zařízení se střelami Tung-feng 41, napsala agentura AP.
Velkou pozornost vzbudil takzvaný hypersonický kluzák Tung-feng 17. Ten je údajně schopen dosáhnout rychlosti Mach 5 až Mach 10 (6173 až 12 360 kilometrů za hodinu) a lze ho jen stěží zachytit radary používanými pro lokalizaci běžných balistických střel či zasáhnout systémy protiraketové obrany. Kluzák může být opatřen konvenčními i jadernými hlavicemi.
Zahraniční média si všimla také například nového bezpilotního letounu Li-ťien (Ostrý meč) s technologií stealth, díky které jsou takové stroje obtížně zjistitelné radarem. Dron, který tvarem připomíná netopýra, může být využit ke špionážním účelům nebo k překvapivým útokům na dobře bráněné cíle.
Podle čínských státních médií 40 procent zbraní předvedených na přehlídce bylo na veřejnosti k vidění poprvé. Jednou z nich byla i mohutná dálkově řízená ponorka, napsal zpravodajský server BBC News.
Sto tisíc Číňanů doprovodilo sedmdesát alegorických vozů
Po vojenské přehlídce následoval průvod alegorických vozů, které znázorňovaly například technologický pokrok Číny nebo „demokracii a vládu práva“. Další z vozů pak nesl obří portrét prezidenta Si. Průvodem prošlo sto tisíc lidí.
V průvodu jel také vůz znázorňující ostrov Tchaj-wan, který se ocitá pod rostoucím ekonomickým a diplomatickým tlakem Pekingu. Tchajwanská nezávislá vláda v úterý odsoudila Čínu jako diktaturu, která představuje hrozbu pro mír a snaží se hledat ospravedlnění pro vojenskou expanzi.
Večer Peking rozsvítila mohutná světelná show, jejímž vrcholem byl ohňostroj. Oslavy se živě vysílaly v sedmdesáti kinech po celé zemi.
Zároveň pokračovaly protesty v Hongkongu, jehož obyvatelé se od začátku léta bouří proti místní vládě podporované Pekingem. Demonstrace byly bouřlivé a policie jednoho z demonstrantů postřelila.
