Čína nabádá k diplomatickému řešení, nechce narušit vztahy se Západem ani s Ruskem

7 minut
Studio 24: Barbora Šámalová o čínské reakci na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Čína ve své reakci na dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu balancuje mezi Kremlem a Západem, aby si nezhoršila vazby na Rusko a také nevyhrotila vztahy se Západem. „Neschvaluje ruskou invazi na Ukrajinu a nabádá k diplomatickému řešení konfliktu. Nesouhlasí ale se sankcemi, které na Rusko uvalily některé země kvůli uznání dvou regionů na východě Ukrajiny,“ informovala ve vysílání ČT24 zpravodajka z Číny Barbora Šámalová.

Čína vyzývá obě strany ke zdrženlivosti. Ministr zahraničí Wang I prohlásil, že je třeba respektovat a hájit suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí. „Ukrajina není výjimkou,“ řekl na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Zároveň ale kritizuje postihy, které byly na Rusko uvaleny. „Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy,“ prohlásila podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. „Čína doufá, že všechny zúčastněné strany dokážou vyřešit své problémy prostřednictvím dialogu, zachovají klid a umírněnost,“ uvedla mluvčí Chua.

Peking podle Šámalové dlouhodobě kritizuje sankce a nezmění postoj. S Moskvou si potřebuje zachovat dobré vztahy, protože konfrontace ve vztazích s USA posunula čínské vztahy s Ruskem do nejbližšího bodu od počátku studené války před sedmdesáti lety a nebude chtít kvůli podpoře sankcí tyto vazby narušit. 

Někteří odborníci se domnívají, že může dojít k zneužití situace ze strany Číny, kdy je svět zaneprázdněn děním na Ukrajině a Čína by mohla podniknout útok na Tchaj-wan a pokusit se o jeho znovupřipojení. Čínský prezident Si Ťin-pching podle Šámalové bedlivě sleduje Putinovy kroky na Ukrajině už od roku 2014. Tchajwanská armáda je proto v pohotovosti pro případ, že by se vnější síly pokusily narušit území. USA dlouhodobě neříkají, zda by se zapojily do obrany Tchaj-wanu.

4 minuty
Horizont ČT24: Michael Romancov
Zdroj: ČT24

Politický geograf Michael Romancov, který byl hostem pořadu Horizont ČT24, si myslí, že se Čína během současné krize chová velice pragmaticky. „Dá se říci, že nikomu nic neslíbí, z čínského postoje pro Peking nevyplývají žádné závazky. Je v pozici aktéra, který si může dovolit – aspoň pro tento okamžik – vše jen pozorovat a vyčkávat a případně se připojit na jednu nebo druhou stranu, kdyby to bylo nutné,“ řekl.

Důležitý obchodní partner pro obě strany

Čína má signifikantní obchodní vazby jak s Ruskem, tak Ukrajinou. Patří mezi významné odběratele ruského plynu a ropy a její vazby s Ruskem se utužují úměrně s tím, jak se zhoršují vztahy se Západem. Vladimir Putin byl nedávno v Pekingu na zahájení olympiády a se Si Ťin-pchingem při této příležitosti uzavřel memoranda o spolupráci v mnoha oblastech, včetně budování jaderných elektráren. Peking zároveň podpořil Moskvu v jejím požadavku, aby se Severoatlantická aliance nerozšiřovala dále na východ. Rusko požaduje od USA a NATO bezpečnostní záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Aliance.

Největším obchodním partnerem je Čína i pro Ukrajinu. Peking s ní udržuje dobré vztahy, podporuje její nezávislost a územní integritu už od roku 1991 a nechce si tyto vztahy poškodit. Nejde však jen o obchodní vazby, Ukrajina je pro Čínu významným partnerem i ve vojenské oblasti, například při dodávání zbraní.

Jak již bylo řečeno, Peking sleduje primárně svoje vlastní obchodní zájmy. Podle mínění Šámalové mu ale jde o dobré vztahy spíše s Evropou než se Spojenými státy. Tam už jsou narušené a Čína nechce, aby její vztahy s Evropou nabraly stejný směr. Avšak i vztahy s USA jsou pro Čínu důležité, potřebuje přístup k americkým technologickým a finančním zdrojům, aby neohrozila svou ekonomickou bezpečnost a rozvoj. Pokud by se přiklonila k Rusku, mohla by se dostat do izolace od Západu. To by její rozvoj zbrzdilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 6 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 8 hhodinami
Načítání...