Čína a USA soupeří o vliv v Indo-Pacifiku, ve hře je Tchaj-wan i tichomořské ostrovy

5 minut
Horizont ČT24: USA a Čína soupeří o vliv v Indo-Pacifiku
Zdroj: ČT24

Česko odstartovalo Pražský dialog k Indo-Pacifiku, který navštívila i náměstkyně amerického ministra zahraničí Camille Dawsonová. Ve stínu války na Ukrajině se tam odehrává mocenský souboj, o sféry vlivu soupeří především Spojené státy s Čínou.

Od začátku roku tchajwanské letectvo upozornilo na narušení vzdušného prostoru čínskými letadly téměř pětsetkrát, o polovinu víc něž loni za stejný časový úsek. Navíc se tak děje v době, kdy do médií unikly nahrávky čínských velitelů, kteří mluví o plánu na vojenskou invazi. Oblast tak zůstává v zorném poli Washingtonu.

Bílý dům už vydal varování, že pokud Peking zaútočí, americká armáda se nebude držet stranou. Čína naopak hrozí, že je ochotná bojovat až do konce, pokud by se ostrov vydal směrem k vyhlášení nezávislosti, s tou ale Washington nepočítá.

„Spojené státy daly jasně najevo, a budeme to opakovat při každé příležitosti, že se staví proti jakékoliv změně statu quo v oblasti Tchajwanského průlivu z obou stran,“ řekla k situaci náměstkyně amerického ministra zahraničí pro Indopacifik Camille Dawsonová. 

„Administrativa hodlá pokračovat v naší dlouhodobé politice, která spočívá v tom, že nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu. Nicméně to nezpochybňuje naši skálopevnou podporu Tchaj-wanu,“ dodala Dawsonová.

Tichomoří

Přetlačovaná se nevede jen o Tchaj-wan, ale i tichomořské ostrovy. Desítku z nich navštívil ke konci května čínský ministr zahraničí a začal s nimi uzavírat bilaterální dohody.

S Šalamounovými ostrovy dokonce podepsal bezpečnostní pakt. Podle expertů jde o první krok k tomu, aby Čína zřídila v oblasti vojenské základny. Tím začíná boj o spojence v oblasti. Ty se snaží podle strategie Bílého domu získat i Spojené státy. 

Spojené státy v posledních letech ostrovy zanedbávaly. Byly si jisté jejich loajalitou a na některých z nich dokonce začaly rušit zastupitelské úřady, čehož začala využívat Čína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 2 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 4 hhodinami
Načítání...