Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.
Indický premiér Naréndra Módí svolal na pátek jednání lídrů všech tamních politických stran. Obě jaderné velmoci se vzájemně obviňují z vyvolání střetu, který je zřejmě nejvážnější eskalací vztahů od měsíční války v roce 1962. „Indie si přeje mír. Pokud ji ale vyprovokují, je schopná odpovídající reakce,“ řekl.
„Čína a Indie spolu úzce komunikují vojenskou a diplomatickou cestou, aby vyřešily příslušné problémy. V současné době je situace v čínsko-indické pohraniční oblasti stabilní a pod kontrolou,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. „Podstata konfliktu je jasná. Došlo k němu na čínském území a Čína na něm nenese žádnou vinu,“ dodal.
Kvůli incidentu v některých oblastech Indie také vyšli lidé do ulic a požadují ekonomický bojkot Číny. „Odsuzujeme kroky Číny a vzdáváme hold našim vojákům včetně jednoho z plukovníků, kteří byli zabiti. Kromě toho rozbíjíme a pálíme čínské výrobky a telefony. Vyzýváme místní, aby tyto produkty nekupovali a ekonomicky tak zranili Čínu,“ řekl jeden z protestujících v indickém Gudžarátu.
Premiér si nicméně vysloužil ostrou kritiku médií i opozice za to, že veřejnost nechal na svou reakci čekat téměř 24 hodin.
Napětí před incidentem trvalo několik týdnů
Napětí na hranici Indie a Číny trvá už několik týdnů, do pondělka si ale nevyžádalo žádné mrtvé ani zraněné. Pondělní střet se odehrál v hornaté oblasti Ladákhu, uvedla indická armáda v prohlášení.
Podle agentury AP se jedná o první takovou konfrontaci na hranici mezi Čínou a Indií od roku 1975, která si mezi vojáky vyžádala oběti. Zmíněné asijské jaderné mocnosti spolu sdílejí 3500 kilometrů dlouhou hranici v oblasti Himálaje a vedou vleklý územní spor, který v roce 1962 přerostl v krátkou válku.
Indie s Čínou sdílí hranici v délce tří a půl tisíc kilometrů. Na ní jsou necelé dvě desítky sporných území. Místo pondělního konfliktu mezi ně ale nepatří. „Musíme se ptát, proč se najednou Čína rozhodla nárokovat mnohem větší území oproti nárokům Indie. Pokud je za tím nějaký plán nebo cíl, zklidnění se nedočkáme,“ uvedl Manodž Džoši z bezpečnostního think-tanku Observer Research Foundation.
Štipl: Problém je nevytyčená hranice
„Čína může odvracet pozornost od svých vnitřních problémů. Covid v současných měsících tvrdě zasahuje Indii, která na tento konflikt kvůli covidu nebyla vůbec připravena,“ vysvětlil indolog Zdeněk Štipl z Karlovy Univerzity. Eskalace konfliktu ho překvapila.
Čína obvinila Indii z toho, že za poslední střet nese plnou zodpovědnost, ale podle Štipla kvůli složitému kontextu nelze říct, kdo nese vinu. „Linie kontroly je velmi vágně vytyčená, Indie dokončuje stavbu silnice, která se k linii blíží. To Čína samozřejmě může považovat za ohrožení svých zájmů v oblasti,“ uvedl Štipl. Oba dva státy v té oblasti podle něj shromažďují několik tisíc vojáků.
Indie a Čína chtějí incident ve sporné oblasti řešit diplomaticky
O konfliktu telefonicky jednal indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar se svým čínským protějškem Wangem I. Shodli se, že „žádná ze stran nepřijme žádné kroky, které by situaci vyhrotily, a naopak zajistí mír a klid“, uvedli v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Wang I v telefonátu s indickým šéfem diplomacie žádal, aby Indie tvrdě potrestala ty, kdo jsou za smrtící střet zodpovědní. Varoval Dillí, aby nepodceňovalo čínské odhodlání hájit to, co Čína pokládá za své svrchované území. Džajšankar v prohlášení po rozhovoru s Wangem I uvedl, že vysvětlil indickou pozici, a dodal, že Dillí se cítí zavázáno k jednání o snížení napětí.
Zatímco Džajšankar zdůraznil řešení cestou diplomacie, indické sdělovací prostředky volí podstatně bojovnější tón. Indičtí komentátoři volají po ostré reakci na pohraniční střet s čínskými vojáky.
