Čí je Leonardo da Vinci? Oslavy výročí geniálního malíře znamenají další spor mezi Itálii a Francií

Nahrávám video
Události: Spor mezi Itálií a Francií o Leonarda da Vinci
Zdroj: ČT24

Leonardo Da Vinci se 500 let po smrti stal dalším zdrojem napětí mezi Francií a Itálií. Od nástupu italských nacionalistů k moci vedou obě země spor o budoucí podobu Evropské unie a hlavně o uprchlíky na společné hranici. Teď se rýsuje další problematická linka, a to kulturní. Italové chtějí přehodnotit podmínky, za kterých zapůjčí do francouzského Louvru slavná Leonardova díla.

Bitva o Leonarda se mezi Itálií a Francií rozhořela naplno a ohrožuje velkolepou výstavu v pařížském Louvru. Francouzi ji chystají na příští rok, kdy uplyne pět set let od smrti jednoho z nejslavnějších malířů všech dob.

„Leonardo byl Ital a ve Francii jen zemřel,“ uvedla senátorka za protiimigrační stranu Liga a zároveň náměstkyně italského ministra kultury Lucia Borgonzoniová, která prý nechápe, proč by se Italové při pořádání svých oslav měli podřizovat Francouzům.

Ti už přitom počítají s tím, že jim Itálie půjčí čtrnáct až šestnáct obrazů, k čemuž se loni zavázala předchozí italská vláda. Slíbila, že Louvru zapůjčí všechny jeho obrazy a ty nejdůležitější kresby, které vlastní italský stát. Louvre tak chce díly z Itálie doplnit na výstavě třeba slavnou Monu Lisu, kterou Leonardo přivezl do Francie, když ho tam pozval král František I. 

Jako protislužbu má Louvre Itálii poskytnout všechny své obrazy dalšího renesančního umělce Raffaela Santiho, od jehož smrti uplyne 500 let v roce 2020. 

„Musíme to znovu vše projednat,“ myslí si Borgonzoniová. „Co se týče nezávislosti muzeí, národní zájem se nemůže ocitnout na druhém místě. Francouzi nemohou mít všechno,“ pokračovala senátorka Ligy. Té nadto vadí, že harmonogram italských kulturních událostí spojených s výročím Leonardovy smrti se musí – podle oběžníku předchozí vlády – podřídit výstavě v Louvru.

„Většinu Raffaelových děl už beztak vlastní Itálie. Paříž navíc uvedla, že poskytne jen obrazy, které lze přepravovat, aniž upřesnila, o které jde,“ dodala Borgonzoniová. 

Da Vinciho stopy ve Francii

Leonardo da Vinci se narodil v Itálii v roce 1452 a zemřel v roce 1519 ve Francii, kde působil na dvoře krále Františka I. „František I. válku o Leonarda vyhrál a dokázal přivést na svůj dvůr především úžasného ducha s naprosto výjimečnou tvůrčí silou,“ říká odborník na Leonarda da Vinciho François Saint Bris.

Leonardo strávil ve Francii tři roky, během kterých stále intenzivně tvořil. Je pohřben v kapli v Amboise daleko od Louvru, ale ještě mnohem dál od rodného Toskánska. I proto ho Francouzi považují tak trochu za svého. Nejvíc stop zanechal Leonardo na zámku Clos Lucé v blízkosti řeky Loiry. Právě tam žil a návštěvníci v zahradě dodnes obdivují jeho pozoruhodné vynálezy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...