Londýn objevuje úžasný svět Leonarda da Vinciho. Místní Muzeum věd vystavuje vynálezy a stroje vyrobené podle náčrtů italského génia. Expozice dokazuje, že da Vinci dokonale naplnil označení renesanční člověk a v řadě ohledů výrazně předběhl svou dobu.
Britské Muzeum věd představuje například létající stroj podle Leonarda – trochu připomíná kraba, jen místo klepet se z kulatého středu rozbíhají dvě ramena, jejichž kostra se inspirovala křídly netopýra.
„Říkal, že s nejdokonalejšími vynálezy přišla příroda. Nic nepřebývá, ani nechybí,“ přibližuje Leonardovo myšlení profesor dějin umění Martin Kemp.
Renesančního umělce fascinovalo nejen překonávání vzduchu, ale i vody. Navrhl masku, ve které mohl člověk dýchat pod hladinou. Dokonce vymyslel i kožený potápěčský oblek. Vojáci ho měli využívat k nenápadným útokům na nepřátelská plavidla. Neoprén z patnáctého století měl dokonce i vak pro případ náhlé potřeby.
„Můžete v něm dýchat, máte přístup ke vzduchu, dokonce v něm můžete močit. Vymyslel ho tak, aby člověk v takových podmínkách nějakou dobu vydržel,“ dodává kurátor Muzea věd Jim Benett.
Podobně propracovaných děl předvádí výstava devětatřicet. Většinu z nich Leonardo jen načrtl, ale nikdy je nevyrobil. Podle jeho detailních nákresů je sestrojili až vědci a technici v Miláně v roce 1952 u příležitosti pětistého výročí da Vinciho narození.
„Ukazuje to, jak byl Leonardo neuvěřitelně myšlenkově plodný a výjimečně vynalézavý. Ať už se věnoval účastníkům poslední večeře nebo létajícímu stroji, měl úžasnou představivost,“ dodává Kemp.
Sestavit da Vinciho vynálezy nepředstavovalo lehký úkol ani dnes. Trvalo celý den, než tým z evropských muzeí dal dohromady otočný jeřáb na základě návrhů z roku 1470.
Kromě stavebních konstrukcí se vyhlášený malíř s oblibou věnoval také velkým zbraním, které měly způsobit ohromné škody. Velké dělo na otočné plošině nebo obří samostříl ale nakonec ve své době žádnou díru do světa neudělaly.
