Cesta do USA se pro mnohé zavírá. Nejvyšší soud umožnil vládě zpřísnit azylový režim

Americký nejvyšší soud povolil vládě Donalda Trumpa ztížit žádosti o azyl. O ten už nebudou moct požádat uprchlíci, kteří po cestě do USA prošli jinou zemí, v níž ale o azyl nepožádali. To se týká všech, kteří přišli přes Mexiko a nejsou jeho občany. Nařízení soudců dočasně anuluje verdikt soudu nižší instance, který zablokoval vymáhání nové Trumpovy politiky.

Nejvyšší soud teď vyhověl žádosti Trumpovy administrativy a rozhodl, že pravidlo může být uplatňováno, zatímco bude spor ohledně jeho legálnosti pokračovat. Prezident Trump reagoval slovy o „velkém vítězství pro hranici“. Mluvčí Bílého domu Hogan Gidley uvedl, že nejvyšší soud zvrátil „chybný“ předchozí verdikt, což vládu potěšilo. Podle AP nicméně není jasné, jak rychle bude omezení práva na azyl zaváděno v praxi.

„Tohle je jen dočasný krok a my doufáme, že nakonec odejdeme jako vítězové,“ komentoval postup nejvyššího soudu právník Lee Gelernt z Americké unie občanských práv (ACLU), která společně s dalšími stranami vládní opatření napadla.

Na jejich stranu se přiklonily liberální soudkyně nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová a Sonia Sottomayorová, které nesouhlasily s většinovým názorem devítičlenného soudního senátu. Sottomayorová ve zdůvodnění svého postoje napsala, že sporný vládní dekret bourá dlouholetou praxi a dopadá na velmi zranitelnou skupinu lidí.

Opatření míří proti Guatemalcům nebo Hondurasanům

Vláda oznámila zpřísnění azylového režimu 15. července a podle agentury Reuters je klíčovým prvkem Trumpovy imigrační politiky. Ještě před koncem července ho zablokoval federální soud v San Franciscu, soud vyšší instance ale následně omezil platnost tohoto nařízení jen na státy Arizona a Kalifornie. U přistěhovalců přicházejících z Mexika do Texasu a Nového Mexika se už tedy nový režim mohl uplatňovat.

Podle médií je nová restrikce namířena především proti uprchlíkům z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, kteří se snaží proniknout do USA přes Mexiko. „Většina lidí překračujících jižní hranici (Spojených států) jsou Středoameričané, kteří utíkají před násilím a chudobou. Na základě nového pravidla budou z větší části nezpůsobilí, stejně jako žadatelé o azyl z Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kteří běžně k jižní hranici přichází,“ napsala AP.

Podle dosud platných regulí neměli právo na azyl pouze migranti přicházející do USA z takzvaných bezpečných zemí. Tento status má na severoamerickém kontinentu jen severní soused USA Kanada, na Mexiko se nevztahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 37 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...