Cesta do USA se pro mnohé zavírá. Nejvyšší soud umožnil vládě zpřísnit azylový režim

Americký nejvyšší soud povolil vládě Donalda Trumpa ztížit žádosti o azyl. O ten už nebudou moct požádat uprchlíci, kteří po cestě do USA prošli jinou zemí, v níž ale o azyl nepožádali. To se týká všech, kteří přišli přes Mexiko a nejsou jeho občany. Nařízení soudců dočasně anuluje verdikt soudu nižší instance, který zablokoval vymáhání nové Trumpovy politiky.

Nejvyšší soud teď vyhověl žádosti Trumpovy administrativy a rozhodl, že pravidlo může být uplatňováno, zatímco bude spor ohledně jeho legálnosti pokračovat. Prezident Trump reagoval slovy o „velkém vítězství pro hranici“. Mluvčí Bílého domu Hogan Gidley uvedl, že nejvyšší soud zvrátil „chybný“ předchozí verdikt, což vládu potěšilo. Podle AP nicméně není jasné, jak rychle bude omezení práva na azyl zaváděno v praxi.

„Tohle je jen dočasný krok a my doufáme, že nakonec odejdeme jako vítězové,“ komentoval postup nejvyššího soudu právník Lee Gelernt z Americké unie občanských práv (ACLU), která společně s dalšími stranami vládní opatření napadla.

Na jejich stranu se přiklonily liberální soudkyně nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová a Sonia Sottomayorová, které nesouhlasily s většinovým názorem devítičlenného soudního senátu. Sottomayorová ve zdůvodnění svého postoje napsala, že sporný vládní dekret bourá dlouholetou praxi a dopadá na velmi zranitelnou skupinu lidí.

Opatření míří proti Guatemalcům nebo Hondurasanům

Vláda oznámila zpřísnění azylového režimu 15. července a podle agentury Reuters je klíčovým prvkem Trumpovy imigrační politiky. Ještě před koncem července ho zablokoval federální soud v San Franciscu, soud vyšší instance ale následně omezil platnost tohoto nařízení jen na státy Arizona a Kalifornie. U přistěhovalců přicházejících z Mexika do Texasu a Nového Mexika se už tedy nový režim mohl uplatňovat.

Podle médií je nová restrikce namířena především proti uprchlíkům z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, kteří se snaží proniknout do USA přes Mexiko. „Většina lidí překračujících jižní hranici (Spojených států) jsou Středoameričané, kteří utíkají před násilím a chudobou. Na základě nového pravidla budou z větší části nezpůsobilí, stejně jako žadatelé o azyl z Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kteří běžně k jižní hranici přichází,“ napsala AP.

Podle dosud platných regulí neměli právo na azyl pouze migranti přicházející do USA z takzvaných bezpečných zemí. Tento status má na severoamerickém kontinentu jen severní soused USA Kanada, na Mexiko se nevztahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...