Československé vojáky, kteří obléhali Dunkerque, připomíná v Normandii pamětní deska

Nahrávám video
Události: Českoslovenští vojáci mají v Arromanches pamětní desku
Zdroj: ČT24

Zástupci Plzně a českého velvyslanectví ve Francii odhalili v Arromanches v Normandii pamětní desku Československé samostatné obrněné brigádě. Ta byla během vylodění spojenců před 75 lety součástí britských vojsk a zasloužila se o obléhání města Dunkerque. Deska je umístěna v Muzeu vylodění v Arromanches.

„Odhalení bylo velmi emotivní. Když si představím, kolik zmařených lidských životů stálo opětovné nabytí naší svobody,“ řekla radní Lucie Kantorová (ANO), která byla v Normandii s dalšími dvěma radními.

„Desku město pořídilo z podnětu Tomáše Hájka-Higginse a jeho Kombinovaného oddílu, který spolupracuje na Slavnostech svobody v Plzni a reprezentuje právě samostatnou obrněnou brigádu,“ uvedl primátor Martin Baxa (ODS).

Podle něj tím město vyjadřuje velkou úctu československým vojákům, kteří se dobrovolně zapojili do boje proti nacismu. Naplnili tím odkaz masarykovského Československa a přispěli k ukončení nacistické hrůzovlády nad českými zeměmi, řekl.

Radní desku odhalili s českým velvyslancem Petrem Drulákem, zástupci prefektury Calvados a města Arromanches. Účastnila se také čestná stráž Armády ČR, čestná stráž členů Kombinovaného oddílu v dobových uniformách s knězem Janem Beránkem, zástupci Military Car Clubu z Plzně a Liberation Route Europe, jejímž je Plzeň členem.

Ve čtvrtek se zástupci Plzně účastnili pietního aktu na pláži Utah, která je jedním z pěti míst vylodění spojenců. „Položením květin jsem vyjádřil úctu hrdinům, kteří přes nezměrné riziko přišli osvobodit Evropu. Někteří z nich bohužel v Normandii padli, jiní pak došli až do Plzně,“ připomněl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).

  • Nad ránem 6. června 1944 se na plážích v Normandii začali vyloďovat američtí, britští, francouzští i další spojenečtí vojáci – celkem jich první den přistálo přes 150 tisíc. Invaze sice neprobíhala přesně podle plánů, koncem června ale už bylo ve Francii přes milion mužů. Němci kladli tuhý odpor, vzdušná i materiální převaha Spojenců však byla značná.
  • Hlavním bojištěm Dne D bylo pět normandských pláží (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword).
  • Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3000 mužů ze 43 tisíc, kteří se zde v Den D vylodili.
  • Během léta spojenečtí vojáci postupovali stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 32 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 5 hhodinami
Načítání...