Česko podle Austina poslalo Ukrajině bojové vrtulníky. Dříve zaslané raketomety už jsou v boji

České raketomety RM-70 byly nasazeny do bojů proti ruským invazním silám, objevily se první záběry jejich střelby. Zprávy o jejich předání Ukrajině se objevily přibližně před měsícem, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Kyjev k dispozici. Podle bezpečnostního analytika Richarda Stojara mohou být tyto zbraňové systémy velmi užitečné. Americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí večer řekl, že Česko ukrajinské armádě věnovalo také bojové helikoptéry.

Austin to uvedl na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině. Česko podle něj rovněž poskytlo Kyjevu tanky a raketové systémy - o této pomoci už se mluvilo dříve. České ministerstvo obrany nicméně v minulosti nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu blíže specifikovat.

Austin jmenovitě poděkoval dvěma zemím, a to Dánsku za technologii pro obranu pobřeží a České republice za „její značnou podporu, včetně nedávného darování útočných helikoptér, tanků a raketových systémů“.

RM-70 je salvový raketomet schopný zasáhnout velkou plochu, který je velice účinný „jak proti živé síle, tak proti lehčím cílům“, proti těžké obrněné technice ale efektivní není, říká Stojar. Jde o zbraně starší konstrukce, které byly již z aktivní služby v české armádě vyřazeny, i tak jde ale podle něj o velmi efektivní bojový prostředek.

„Jak ukázal ukrajinsko-ruský konflikt - i jiné konflikty z nedávné doby - tak bojové prostředky tohoto typu stále mají své místo v armádách a stále jsou poměrně efektivně nasazovány,“ vysvětluje Stojar.

3 minuty
Studio ČT24 - České raketomety na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinský server Defense Express porovnal RM-70 s ruským protějškem BM-21. Oba využívají rakety stejné ráže 122 milimetrů, liší se však podvozky: český jezdí na tatrovce v uspořádání pohonu 8x8, ruský na šasi kamionu Uralu.

Podvozek Tatry umožňuje k raketometu umístit systém automatického nabíjení, a to celým palebným průměrem, tedy dalšími 40 raketami. Jejich nabití do raketometu trvá za pomoci hydraulického systému jen pár minut, zatímco ruční nabíjení BM-21 klidně zabere i hodinu. Výrazné zkrácení času nabíjení je mimořádně důležité v boji zaměřeném na umlčování nepřátelské palby, napsal ukrajinský server. 

Raketomety RM-70 vznikly ještě v bývalém Československu, původně na šasi T-813 Kolos, v modernějších verzích využívá podvozek T-815. Raketomety se vyráběly v Dubnici nad Váhom. Na Slovensku později vznikla i modifikace, která využívá americké rakety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 33 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...