Čas se krátí, dohoda daleko. Přístup Londýna rozladil evropského vyjednavače pobrexitové dohody

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.

Rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po vystoupení Británie z EU, mají určit podmínky, za nichž bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv, či jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce.

Ustoupit musí oni, tvrdí obě strany

Na dojednání dohody ale zbývá jen několik měsíců, neboť ji před koncem přechodného období do prosince musejí schválit parlamenty. Obě strany ale dosud ani o krok nepřiblížily své postoje v klíčové otázce „rovných pravidel hry“, na nichž trvá EU.

„Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl novinářům viditelně rozladěný Barnier, podle něhož byl týden videokonferencí pro Brusel velkým zklamáním. Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU.

Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody. „Hned jak EU uzná, že na tomto nemůžeme dohodu založit, mohou jednání pokročit,“ uvedl v prohlášení Frost.

Barnier stejně jako po minulém dubnovém kole prohlásil, že britští vyjednávači se odmítli bavit o zásadních požadavcích EU. Těmi jsou vedle sladění pravidel i pravomoci soudu EU v dohledu nad jejich dodržováním či právo rybářů z unijních zemí lovit v britských vodách.
EU podle něj stále nabízí Británii bezcelní přístup na jednotný trh, požaduje však „vyváženou dohodu o rybolovu a rovných pravidlech hry“.

Britové se kloní k prodloužení přechodného období. Pokud o to požádá EU

Kvůli pandemii covidu-19, která významně zpomalila jednání, skončilo v pátek teprve jejich třetí kolo. To je předposlední možností dosáhnout zásadního pokroku do poloviny roku, který je cílem pro EU. Na konci června totiž vyprší termín, do něhož může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, jež slouží k vyjednání dohody.

Barnier konstatoval, že dosažení dohody do konce roku příliš nevěří.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona přes sílící výzvy z Unie nechce o posunutí této lhůty ani slyšet. V jejím průběhu totiž musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle průzkumu, jehož výsledky zveřejnil server Politico, by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Tvrdý brexit je stále ve hře

Zatímco EU usiluje o komplexní dohodu zahrnující všechny oblasti od obchodu přes dopravu po bezpečnost, Británie usiluje především o pakt umožňující volnou výměnu zboží a služeb. Banka Goldman Sachs podle agentury Reuters odhaduje, že i po neúspěchu dalšího kola se letos může základní obchodní dohodu podařit podepsat.

Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 33 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 3 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 5 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 8 hhodinami
Načítání...