Čas se krátí, dohoda daleko. Přístup Londýna rozladil evropského vyjednavače pobrexitové dohody

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.

Rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po vystoupení Británie z EU, mají určit podmínky, za nichž bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv, či jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce.

Ustoupit musí oni, tvrdí obě strany

Na dojednání dohody ale zbývá jen několik měsíců, neboť ji před koncem přechodného období do prosince musejí schválit parlamenty. Obě strany ale dosud ani o krok nepřiblížily své postoje v klíčové otázce „rovných pravidel hry“, na nichž trvá EU.

„Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl novinářům viditelně rozladěný Barnier, podle něhož byl týden videokonferencí pro Brusel velkým zklamáním. Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU.

Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody. „Hned jak EU uzná, že na tomto nemůžeme dohodu založit, mohou jednání pokročit,“ uvedl v prohlášení Frost.

Barnier stejně jako po minulém dubnovém kole prohlásil, že britští vyjednávači se odmítli bavit o zásadních požadavcích EU. Těmi jsou vedle sladění pravidel i pravomoci soudu EU v dohledu nad jejich dodržováním či právo rybářů z unijních zemí lovit v britských vodách.
EU podle něj stále nabízí Británii bezcelní přístup na jednotný trh, požaduje však „vyváženou dohodu o rybolovu a rovných pravidlech hry“.

Britové se kloní k prodloužení přechodného období. Pokud o to požádá EU

Kvůli pandemii covidu-19, která významně zpomalila jednání, skončilo v pátek teprve jejich třetí kolo. To je předposlední možností dosáhnout zásadního pokroku do poloviny roku, který je cílem pro EU. Na konci června totiž vyprší termín, do něhož může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, jež slouží k vyjednání dohody.

Barnier konstatoval, že dosažení dohody do konce roku příliš nevěří.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona přes sílící výzvy z Unie nechce o posunutí této lhůty ani slyšet. V jejím průběhu totiž musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle průzkumu, jehož výsledky zveřejnil server Politico, by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Tvrdý brexit je stále ve hře

Zatímco EU usiluje o komplexní dohodu zahrnující všechny oblasti od obchodu přes dopravu po bezpečnost, Británie usiluje především o pakt umožňující volnou výměnu zboží a služeb. Banka Goldman Sachs podle agentury Reuters odhaduje, že i po neúspěchu dalšího kola se letos může základní obchodní dohodu podařit podepsat.

Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...