Stávající bulharský prezident Rumen Radev podle očekávání přesvědčivě zvítězil v nedělním druhém kole voleb hlavy státu, vyplývá z konečných výsledků hlasování zveřejněných ústřední volební komisí. Radev podle ní získal 66,7 procenta odevzdaných hlasů, jeho rival Atanas Gerdžikov 31,8 procenta. Spojené státy den po volbách zkritizovaly Radevovy proruské pozice ohledně Krymu.
Dosavadní šéf státu byl jasným favoritem nedělního hlasování. Podpořila ho řada stran a voličům se líbilo jeho protikorupční poselství. Volební účast byla rekordně nízká, podle agentury AFP je 34,1 procenta nejméně od přechodu země k demokracii v roce 1989.
Univerzitní profesor Gerdžikov již uznal porážku. Svým stoupencům řekl, že bylo zřejmé, že Radev ve druhém kole zvítězí. „Celý státní aparát pracoval pro dosavadního prezidenta,“ prohlásil.
Bulhaři jsou nespokojení s uplácením ve vysoké politice. Tato atmosféra přivedla k vítězství v nedávných parlamentních volbách novou protikorupční stranu a ukončila deset let trvající vládu bývalého premiéra Bojka Borisova, který podporoval Radevova rivala.
„Skončil bezprecedentní politický měsíc se dvěma typy voleb, které jasně ukázaly touhu lidí po změně, touhu rozejít se s korupcí, krádežemi a s nezákonností a touhu odstranit mafii od moci,“ řekl novinářům po hlasování Radev. Vyzval k vytvoření vlády, k zahájení reformy soudnictví, boji s pandemií covidu-19 a k přijetí opatření na ochranu zranitelných osob před vysokými náklady na energie.
V prvním kole se o nejvyšší post v zemi ucházelo třiadvacet kandidátů. Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené. Hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident ale může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
Téměř celé první funkční období Radeva provázel spor s premiérem Borisovem, který ve funkci skončil letos v květnu. Radev vinil vládu z korupce a podporoval demonstranty, kteří loni čtyři měsíce protestovali v centru Sofie.
Radev se rozcházel s vládou i v pohledu na řešení pandemie covidu-19. Blokoval některé nástroje vlády kvůli údajným dopadům na ekonomiku. Nejchudší země EU je jednou z nejpostiženějších a nejméně očkovanou zemí Unie.
Radev je bývalým velitelem letectva
Pátý demokraticky zvolený prezident Bulharska je bývalý velitel letectva a zkušený pilot. Poprvé byl zvolen v listopadu 2016. Funkce se ujal v lednu 2017, kdy vystřídal prozápadního Rosena Plevnelieva. Ve volbách v roce 2016 kandidoval jako nezávislý s podporou Bulharské socialistické strany.
Radeva při prvním zvolení některá média označovala za proruského politika, což několikrát odmítl. Tvrdil, že ke členství v NATO a EU neexistuje alternativa. Poukazoval také, že velel letectvu členského státu NATO a studoval v USA, kde získal doktorát z vojenských věd.
Radevova proruská pozice se podle jeho oponentů projevila v roce 2019, kdy vetoval ratifikaci dohody s americkou společností Lockheed Martin o nákupu stíhaček F-16 Block 70 za více než osmadvacet miliard korun. Rozhodnutí zdůvodnil vysokou cenou, nedostatečným vybavením a zvýšením rozpočtového deficitu. Sám prosazoval nákup švédských letounů Gripen.
Spojené státy den po skončení hlasování vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad Radevovými předvolebními výroky o tom, že ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný v roce 2014 Ruskem, je „ruský“. Podle amerického velvyslanectví v Sofii zastává Evropská unie i NATO – tedy dva bloky, jejichž je Bulharsko součástí – jednotnou pozici, že Krym je navzdory anexi „ukrajinský“.
