Evropská komise (EK) dala polské vládě měsíc na uvedení justiční reformy do souladu s unijním právem, jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést k odejmutí jejích hlasovacích práv. Varšava ultimátum ze strany EK odmítla. Dva ze tří kontroverzních zákonů se ale rozhodl vetovat už předtím polský prezident. Proti reformě demonstrovaly desetitisíce Poláků.
Polské úřady stále nereagovaly na obavy, jež vyjádřila v prvních dvou doporučeních. Varšava naopak podnikla další kroky, které ještě zhoršují obavy o nezávislost justice v zemi a výrazně zvyšují systémové ohrožení právního státu v Polsku, uvedla EK. K tomu by přispělo zejména propuštění soudců nejvyššího soudu, domnívá se Komise.
„Společně by zrušili jakoukoliv zbývající soudní nezávislost a postavili ho pod plnou politickou moc,“ konstatoval místopředseda EK Frans Timmermans. Podle něj jsou v Polsku dlouhodobě a závažně porušovány hodnoty, na kterých Evropská unie stojí. „Jsem přesvědčen, že nejnovější kroky vládnoucí strany jsou proti evropským hodnotám a normám a mohou poškodit naši pověst,“ myslí si i šéf Evropské rady Donald Tusk.
Pokud by došlo k prohloubení krize a vláda skutečně odvolala stávající soudce nejvyššího soudu, je EK připravena spustit proceduru podle článku 7 smlouvy o EU.
„Procedura má v zásadě tři kroky. V prvním kroku na vyzvání například Evropské komise musí čtyři pětiny členských států rozhodnout o tom, že v dané zemi existuje riziko závazného porušení základních unijních hodnot včetně právního státu. Ve druhém kroku je to jednohlasně (bez daného státu), kdy se musí odhlasovat, že skutečně dochází k porušování hodnot. Ve třetím kroku se potom kvalifikovanou většinou rozhoduje o tom, jestli budou uvaleny sankce včetně pozastavení hlasovacích práv v Radě,“ vysvětlil expert z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.
Odejmutí hlasovacích práv není příliš pravděpodobné, protože by rozhodnutí musely schválit všechny členské země. A třeba maďarský premiér Viktor Orbán už dal najevo, že by tento návrh vetoval.
Komisaři už rozhodli, že připraví řízení vůči Polsku i kvůli možnému porušení unijní legislativy.
Hlavní obava EK spočívá v diskriminaci pohlaví vzhledem k zavedení různých věkových limitů pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), což je v rozporu s unijním právem v oblasti rovnosti pohlaví v zaměstnání.
Dále je Komise znepokojena tím, že napříště má být na uvážení ministra spravedlnosti, zda prodlouží mandát soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a také má mít právo odvolávat a jmenovat předsedy soudů. To ohrožuje nezávislost polských soudů.
Polská vláda odmítá „bruselské vydírání“
Varšava opakovaně odmítá podřídit se Bruselu. Vládní mluvčí Rafal Bochenek v reakci na nejnovější postup EK prohlásil, že všechny zákony jsou v shodě s polskou ústavou a demokracií. „Nesmíříme se s žádným vydíráním od úředníků Evropské unie, zvláště s vydíráním, které se neopírá o fakta,“ prohlásil Bochenek.
Timmermansova kritika je podle něj nespravedlivá. „Všechny zákony připravené polským parlamentem se shodují s polskou ústavou a zásadami demokracie,“ řekl Bochenek. „Je nám líto, že Timmermans, který nezná návrhy zákonů a polské právní předpisy, vznáší kritiku, která Polsku křivdí,“ dodal.
„V Timmermansových slovech zní nepředstavitelný brežněvismus,“ reagoval polský europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Legutko, podle kterého se EK „staví do role pánaboha“, jakkoli reforma polské justice by měla být vnitřní záležitostí Polska. Legutko zjevně narážel na tzv. Brežněvovu doktrínu, umožňující někdejšímu sovětskému vedení zasahovat do záležitostí „spřátelených zemí“, například v podobě sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.
„Bude to velmi citlivé a je nepředvídatelné, co se bude dít, protože nikdo nezná, jakým způsobem navrhne prezident pozměnit zákony. Má dva měsíce na to, aby je vrátil parlamentu pozměněné, tak uvidíme,“ okomentoval dění europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
„Evropská komise situaci vyhrocuje. Země V4 se stávají v posledních měsících jakýmsi otloukánkem Evropské unie – jednou je to kvůli kvótám, jednou je to kvůli změně systému financování nevládních organizací v Maďarsku,“ kritizoval postup Bruselu europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Polský prezident Andrzej Duda již dříve oznámil, že se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudcovské radě, i když polská justice potřebuje nápravu. Změny je ale podle něj nutné dělat tak, aby nenastal rozkol ve společnosti a aby se lidé nebáli svého státu. Nové verze očekává do dvou měsíců.
Konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) by se mohla pokusit prezidentovo veto přehlasovat kvalifikovanou třípětinovou většinou, přičemž na dané schůzi musí být přítomna nadpoloviční většina zákonodárců.
Může to udělat s pomocí například Kukizovy strany a nezávislých zákonodárců, pokud je přesvědčí - případně se pokusit zaskočit opozici svoláním mimořádné schůze Sejmu na poslední chvíli - a využít nepřítomnosti části opozičních poslanců. Tuto variantu ale vláda odmítá.
Proti reformám demonstrovaly desetitisíce Poláků, řada z nich požadovala trojité veto. Prezident ale nakonec třetí kontroverzní legislativu podepsal - jedná se o zákon měnící fungování obecných soudů v zemi, jenž dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou.
Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.
Vláda tvrdí, že je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě. Šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.
Kontroverzních kroků není málo
Od doby, kdy se PiS v roce 2015 chopila moci, podnikla již řadu kroků, které opozice kritizuje jako nedemokratické. Vyměnila šéfy tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů lidmi s problematickou minulostí. Posílila svůj vliv na soudy včetně ústavního, sloučila funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a přivedla média pod přímou vládní kontrolu.
Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo. Opozice několik týdnů blokovala parlament kvůli způsobu, jakým PiS schvalovala rozpočet. Bylo uzákoněno rozšíření možnosti policejního dohledu nad obyvateli.
Účastníci protivládních demonstrací jsou vyšetřováni, ministr vnitra jim veřejně vyhrožuje desetiletými tresty. Za mříže chtějí poslanci PiS poslat také své kolegy z opozice.
