Brusel chce v zájmu ekonomické bezpečnosti hlídat vývoz technologií

Nahrávám video

Do popředí zájmu se dostává ekonomická bezpečnost. Otázky jako jak zajistit, že Evropa nebude posílat vyspělé technologie mocenským rivalům jako je Čína, a co podniknout, aby na nich nebyla závislá v dodávkách surovin. Evropská komise chystá nástroje na kontrolu exportu a investic. Třeba Nizozemsko už hlídá vývoz strojů na výrobu nejmodernějších čipů.

Pouhým okem je lze sotva zahlédnout, jejich nedostatek je ale víc než viditelný: bez čipů se zastaví automobilky i další části průmyslu. Ještě větší moc má ten, kdo zná tajemství výroby čipů. Umí navrhnout a sestavit složité stroje, které je vyrábí v masovém množství. Třeba nizozemská firma ASML – nejcennější technologická značka v Evropě.

V laboratořích tu za přísných hygienických podmínek vznikají stroje za miliardy korun. Poptávka přichází z celého světa – ne vždy je ale vítaná. „Chceme zajistit, že naše nizozemské technologie neskončí v rukou firem nebo organizací, které je mohou využít proti nám,“ vysvětlila nizozemská ministryně zahraničního obchodu Liesje Schreinemacherová.

Obava se týká hlavně Pekingu, který by získal moderní čipy do zbraní a jiných systémů, a ty pak mohl využít proti Západu. Od září proto Nizozemsko po tlaku USA omezuje export vyspělých strojů do Číny.

Brusel zasahuje

O ekonomické bezpečnosti se kvůli pandemii a ruské agresi čím dál víc mluví i v Bruselu. Evropská komise chce přijít s návrhem, který umožní hlídat vývoz vyspělých technologií.

„Při hodnocení rizik použijeme geopolitický filtr,“ popsala eurokomisařka pro konkurenceschopnost Margrethe Vestagerová. „Nemůžeme brát závislost na rivalech stejně jako závislost na spojencích.“

Kontrolu exportu a investic ale vnímají členské státy jako citlivou národní věc. A není jasné, jak moc se o ni budou chtít dělit s unijním centrem. Právě na evropské úrovni by se totiž příště mohlo rozhodovat o tom, zda dovolit Číně kupovat infrastrukturu jako telekomunikace, přístavy a plynovody, nebo kontrolovat, kde končí právě takové stroje, jaké umí vyrobit v ASML.

Podle ekonoma a člena NERVu Petra Zahradníka začala EU řešit ekonomickou bezpečnost na poslední chvíli. „Mám pocit, že ten čas ještě není prošvihnut, ale Evropa musí něco dělat,“ řekl.

„Dneska už jsme v pokročilejší fázi, že ti, kteří před deseti lety kopírovali, už se spoléhají na vlastní know-how, poučili se, rozvíjejí ty systémy po svém. A díky tomu, že jsou velcí, mohou globální trh ovlivnit,“ vysvětlil.

Ve strategických komoditách je v současnosti evropská soběstačnost mezi deseti a dvaceti procenty, zbytek trhu ovládají USA a vyspělé asijské státy. Evropa tak proto podle Zahradníka musí přidat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 47 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.