Britští poslanci schválili návrh, kterým požadují na středeční odpoledne kontrolu nad agendou Dolní sněmovny, aby mohli předkládat vlastní plány pro vyústění brexitového procesu. Pokud vláda návrhu vyhoví, bude porušen déle než sto let uplatňovaný princip, podle kterého má kontrolu nad programem sněmovny exekutiva. Zástupce britské premiérky David Lidington již předtím slíbil, že vláda středeční „sondovací“ hlasování o brexitu umožní.
Britští poslanci chtějí převzít agendu v parlamentu, aby mohli předkládat vlastní plány k vyústění brexitu
Zpravodaj ČT Vostal: Další porážka vlády (zdroj: ČT24)
Návrh skupiny poslanců v čele s konzervativcem Oliverem Letwinem dolní komora britského parlamentu schválila poměrem 329 hlasů ku 302. Vláda premiérky Theresy Mayové s návrhem nesouhlasila, protože prý může podkopat samotný odchod Británie z Evropské unie.
Aby jej mohl podpořit, odstoupil ze své funkce Richard Harrington, který zastával nižší pozici na ministerstvu obchodu. Pro návrh podle tweetu labouristické poslankyně Mary Creaghové hlasoval i další člen vlády Alistair Burt.
Britští poslanci chtějí předkládat vlastní návrhy na podobu brexitu (zdroj: ČT24)
Dolní sněmovna hlasovala ještě o druhém návrhu, který by přisoudil poslancům právo odhlasovat další odklad brexitu, pokud by sedm dní před odchodem z Evropské unie stále nebyla ratifikována „rozvodová“ dohoda. Tento návrh ale těsně zamítla.
Mayová by prý odmítla setrvání v celní unii, i kdyby to schválili poslanci
Schválené Letwinovo opatření jde proti systému fungování dolní komory britského parlamentu uplatňovanému od začátku 20. století a chce dát řadovým poslancům ve středu odpoledne prostor předkládat vlastní brexitové plány. De facto zástupce ministerské předsedkyně David Lidington v rozpravě s poslanci slíbil, že vláda „sondovací“ hlasování poslanců umožní. Zatím však není jasné, zda by výsledek tohoto procesu kabinet přijal jako vládní politiku.
Mayová totiž slíbila, že tento proces umožní, staví se však k němu skepticky, a dokonce naznačila, že například setrvání Británie v celní unii či na jednotném unijním trhu by odmítla uskutečnit i po schválení těchto scénářů poslanci. „Nikdo nechce podporovat variantu, která by protiřečila programu, se kterým kandidoval,“ řekla. Podle Corbyna tak Británie stále čelí hrozbě „katastrofálního“ brexitu bez dohody.
O systému středečních hlasování by se podle Letwina ještě mohlo diskutovat, sám však považuje za optimální postup, aby se začalo jedním hlasováním, v němž by poslanci volili ze všech předložených variant. Poté by prý mohla následovat další hlasování. V posledních dnech novináři spekulují i o jakémsi vyřazovacím systému, kde by ze hry postupně vypadávaly návrhy s nejmenší podporou, dokud by nezůstal jediný vítězný návrh.
O dohodě s EU se v úterý hlasovat nebude
Mayová dříve během dne prohlásila, že stále nemá vyjednanou podporu pro brexitovou dohodu, a hlasování o dokumentu se tak v parlamentu neuskuteční ani v úterý. „Doufám, že se všichni shodneme, že nyní se musíme rozhodnout,“ řekla Mayová.
Jako jediné možné řešení vidí dohodu o podmínkách brexitu, kterou vyjednala s Bruselem. Dodala, že si je dobře vědoma toho, že tento dokument je kompromisem. Zároveň v parlamentní debatě zopakovala, že Evropská unie možnost změny návrhu dohody nepřipouští.
Nic však nenasvědčuje tomu, že by podmínky brexitu dojednané s Unií nyní měly větší šanci na úspěch než před dvěma týdny, kdy vláda hlasování prohrála o 149 hlasů. Proti je stále křídlo Konzervativní strany podporující co nejvýraznější odluku Británie od EU a také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která svými deseti hlasy umožňuje existenci menšinové vlády konzervativců.
Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn chce, aby řízení brexitu převzala sněmovna. „Vládní přístup k brexitu se nyní stal národní ostudou,“ prohlásil.
Předsedkyně vlády ale prohlásila, že zemi nevyvede z evropského bloku bez dohody proti vůli parlamentu. „Brexit bez dohody nebude, pokud jej parlament neodsouhlasí. Zrušení brexitu se nemůže stát. A pomalý brexit, který by prodloužil článek 50 (Lisabonské smlouvy) za 22. květen a přinutil Brity k účasti v evropských volbách… není brexitem, který by národ sjednotil,“ uvedla Mayová.
Premiérka tedy opět nevyjasnila, jaký by byl její „plán B“, pokud se nepodaří prosadit v Dolní sněmovně „rozvodovou“ dohodu s EU. Stále prý doufá, že dokument bude moci poslancům znovu předložit. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay v neděli uvedl, že pokud parlament odhlasuje podobu brexitu, která odporuje volebnímu programu Konzervativní strany, mohlo by to vést k předčasným volbám.
O odkladu se bude hlasovat ve středu
Mayová také oznámila, že vláda připravila legislativní návrh, který ruší v zákoně zakotvený termín brexitu 29. března. Toto opatření by měli poslanci schvalovat ve středu.
Premiérka uvedla, že i kdyby poslanci tento návrh neschválili, nic to podle ní nemění na skutečnosti, že nejbližším možným termínem odchodu Spojeného království z EU je nyní 12. duben, neboť na základě dohody s EU o odkladu je tato změna zakotvena v mezinárodním právu.
Ve čtvrtek by poslanci mohli případně potřetí hlasovat o rozvodové dohodě s EU, kterou už předtím dvakrát odmítli. Hlasovalo by se zřejmě za podmínek, že bude mít dokument zajištěnou podporu.
- Původně měla Velká Británie oficiálně opustit EU 29. března, Mayová ale získala minulý čtvrtek v Bruselu na summitu EU odklad brexitu přinejmenším do 12. dubna. Tento termín by se týkal brexitu bez dohody, který by nastal v případě, že premiérka nepřesvědčí poslance k podpoře hotové rozvodové dohody s EU.
- Pokud by ovšem tento týden britský parlament na třetí pokus už dojednaný text dohody o spořádaném vystoupení schválil, odešla by Británie z Unie s touto dohodou až 22. května. Už koncem minulého týdne byli ale šéfové států a vlád sedmadvacítky k takovému vývoji skeptičtí.
- OBCHOD
- Británie by se v obchodování vrátila k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), což může ve vztazích k zemím EU znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období. Vzájemný obchod zkomplikuje zavedení cel a netarifních překážek. Podle předpokladu Institutu po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO by EU mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. To by znamenalo zvýšení cen zboží v britských obchodech, do kterých budou obchodníci muset tato cla promítnout. V obchodech také může některé zboží chybět z důvodu zpoždění kamionové dopravy na hranicích. - - Některé druhy britského zboží může EU odmítnout, neboť jejich obchodování bude vyžadovat nová oprávnění a certifikáty.
- - Někteří výrobci se patrně budou snažit přesunout své firmy do zemí EU ve snaze vyhnout se komplikacím s převozem zboží přes hranice. Z Británie se podle deníku The Times už chystají odejít třeba letecký kolos Airbus či automobilka BMW.
- DOPRAVA
- Zpřísněné celní kontroly by přinesly výrazné zdržení dosud plynulého pohybu kamionové dopravy na hranicích s EU. Francie už kvůli tomu plánuje v Calais výstavbu dalších odstavných ploch pro kamiony. Zdržení kamionů by mohlo přinést narušení dodavatelských řetězců, případně až zastavení výroby při nedostatku dovážených dílů. - - Se ztrátou přístupu na společný evropský trh a zároveň skončením platnosti dohod se třetími zeměmi, jež Británie podepsala jako členský stát EU, hrozí Britům také kolaps letecké dopravy.
- FINANCE
- Londýnu hrozí, že by mohl přijít o pozici nejsilnějšího finančního centra – přesun svých centrál ze země oznámily například společnost Goldman Sachs nebo banky Barclays či Deutsche Bank. - - Podle agentury Bloomberg přišla pouhá hrozba tvrdého brexitu Británii od referenda v červnu 2016 na více než dvě procenta jejího hrubého domácího produktu.
- - Podle průzkumu, který v polovině října 2018 provedla mezi britskými firmami společnost IHS Markit, by Británie v případě realizace tvrdého brexitu mohla přijít zhruba o šest procent HDP.
- - Britská vláda nebude po tvrdém brexitu muset platit roční příspěvek ve výši 13 miliard liber do rozpočtu EU. Ale zároveň přijde o dotace – například tři miliardy liber pro britské farmáře.
- LIDÉ
- Británie si bude moci stanovit vlastní imigrační kontroly pro pohyb občanů ze zemí EU a totéž bude moci udělat Evropská unie pro Brity. Zpřísněné imigrační kontroly mohou vyvolat zpoždění a fronty při odbavování na hranicích. Nejistý bude osud Britů žijících v zemích EU a také občanů EU v Británii. V evropských zemích nyní žije a pracuje 1,3 milionu Britů, zatímco v Británii je to 3,7 milionu občanů ze zemí EU. - - Pro Brity pracující v zemích EU může tvrdý brexit znamenat, že jejich kvalifikace přestane platit, tudíž nebudou moci dále vykonávat svoji práci.
- ZÁKONY
- Existuje řada oblastí, kde dosud nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jež by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. To se týká například letecké dopravy. - - Právní vakuum hrozí nárůstem byrokracie a kontrol na hranicích a může do značné míry paralyzovat vztahy mezi Británií a kontinentem.
- IRSKÁ HRANICE
- Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem zůstane nedořešena. Obě země budou odděleny vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír. - BEZPEČNOST
- Odchod Británie z EU bez dohody by mohl podle expertů například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.