Británie schválila vakcínu od firmy AstraZeneca. Velká část Anglie se potýká s rychlým šířením nákazy

Nahrávám video
Události: Británie začne očkovat vakcínou od firmy AstraZeneca
Zdroj: ČT24

Velká Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Kvůli rychlému šíření nové varianty koronaviru se současně velká část Anglie posune do nejpřísnějšího stupně protiepidemického systému. Podle čtvrtého stupně, který už platí v Londýně a v jihovýchodní Anglii, se bude od půlnoci řídit život také v rozsáhlých oblastech ve středu, na severu a jihozápadě země včetně Manchesteru a Birminghamu.

Rozhodnutí britské vlády zřejmě významně ovlivní oslavy spojené s příchodem nového roku. Nejpřísnější pravidla se budou nově týkat asi tří čtvrtin obyvatel Anglie. Čtvrtý stupeň znamená zákaz setkávání lidí z různých domácností, zavření obchodů vyjma těch nezbytných a uzavření restaurací a barů, které mohou prodávat pouze jídlo a pití s sebou. Lidem je v tomto stupni doporučeno, aby zůstávali doma.

Nemocnice v nejhůře zasažených částech Londýna a jižní Anglie jsou přetížené a některé z nich již nemohou kvůli zaplněné kapacitě přijímat další pacienty. Hospitalizováno je aktuálně více osob než v dubnu, kdy virus během jarní vlny vrcholil.

V úterý Británie oznámila přes 53 tisíc nových případů nákazy koronavirem, což je od začátku pandemie vůbec nejvíc. Ve středu zdravotnické úřady informovaly o více než 50 tisících nových infekcích a 981 úmrtích pacientů s covidem-19. Poslední údaj je podle agentury Reuters nejvyšší od 24. dubna.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock uvedl, že schválení vakcíny, kterou vyvinula Oxfordská univerzita se společností AstraZeneca, je sice dobrá zpráva, prudký nárůst případů koronaviru a hospitalizací však svědčí o potřebě jednat. „Musíme jednat, abychom virus potlačili, zejména v situaci, kdy jde kvůli nové variantě o čas,“ podotkl Hancock.

Objednávka na sto milionů dávek

Britská vláda už objednala sto milionů dávek od společnosti AstraZeneca, což podle stanice BBC umožní očkování padesáti milionů lidí. Distribuce vakcín by měla začít ve středu nebo ve čtvrtek, pro očkování se začne používat v pondělí čtvrtého ledna. Podle Matta Hancocka bude v Británii dostatek vakcíny pro očkování celé populace vyjma dětí.

V Británii, která má téměř 67 milionů obyvatel, zdravotníci očkují proti covidu-19 už od začátku prosince látkou od firem Pfizer a BioNTech, která se nyní distribuuje i v zemích Evropské unie. Tuto vakcínu už dostalo ve Spojeném království přes 600 tisíc lidí.

Nahrávám video
Británie schválila vakcínu AstraZenecy
Zdroj: ČT24

Snadnější skladování

Preparát od společnosti AstraZeneca má stejně jako látka od společnosti Moderna, kterou se už očkuje ve Spojených státech, příznivější podmínky pro skladování. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia jako vakcína od firem Pfizer a BioNTech.

Díky snadnějšímu skladování a distribuci by vakcínu od společnosti AstraZeneca mohl využívat větší počet zemí než přípravky konkurence, zejména v hůře dostupných oblastech. V její prospěch hraje i nižší cena.

Látka by měla být účinná i na novou mutaci

Podle šéfa společnosti AstraZeneca Pascala Soriota se vakcína „ukázala jako účinná, dobře snášená, její podání je snadné a AstraZeneca ji bude dodávat bez zisku,“ citovala jej agentura AP. Soriot a britský ministr zdravotnictví nyní potvrdili, že vakcína by měla být účinná také na novou mutaci koronaviru.

AstraZeneca uvedla, že bude jednu dávku prodávat za 2,5 dolaru (asi 53 korun). Do konce příštího roku plánuje vyrobit až tři miliardy dávek. Na výrobě se už dohodla s několika partnery v zahraničí, indický Serum Institute of India má pro firmu vyrobit miliardu dávek, které se nejspíš využijí v chudších zemích, píše AP. Smlouvy na výrobu má AstraZeneca také s výrobci v Brazílii, Jihoafrické republice a v Číně.

Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Části z 24 tisíc testovaných byla kvůli technické chybě ve výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo ale o příliš malý vzorek, zhruba desetinu testovaných, než aby z něj šlo činit závěry.

Evropa dostane další data k vakcíně až v prvním čtvrtletí příštího roku

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny AstraZeneca. Poslední sadu dat dostala od výrobce 21. prosince. Společnost uvedla, že průběžně poskytuje agentuře všechny informace získané z klinických testů. EMA očekává další v prvním čtvrtletí příštího roku.

Použití vakcíny od společnosti AstraZeneca nebude ve Spojených státech schváleno dříve než začátkem dubna. Americké úřady chtějí čekat na údaje z dalších klinických testů, výrobce také má lépe prokázat účinnost vakcíny u starších osob.

Politici ve Francii si stěžují na pomalé očkování

Ve Francii mezitím zaznívá ze všech stran politického spektra kritika pomalého očkování proti covidu-19. Zatímco v některých evropských zemích již vakcínu dostaly desítky tisíc pacientů, ve Francii ji podle různých údajů zatím dostalo jen 100 až 200 lidí. 

„Buď si myslíme, že vakcína má být distribuována, nebo si myslíme, že nemá.“ Ale ve chvíli, kdy byla schválena, „bychom možná mohli trochu zrychlit, a tím zachránit životy“ a „vrátit se k normálnímu životu,“ uvedl například Jean-Christophe Lagarde ze Svazu demokratů a nezávislých (UDI). 

Země má v tuto chvíli k dispozici přibližně tisíc dávek vakcíny, očkování začalo v neděli. Národní strategie počítá s tím, že jako první látku dostanou pacienti domovů pro seniory. Zatím ji má k dispozici 23 zařízení ve čtyřech městech.

Podle průzkumu Ipsos nejsou Francouzi očkování příliš nakloněni, vakcínu by si nechalo aplikovat jen 40 procent z nich. Nechuť k očkování tak patří ve Francii mezi nejsilnější na světě, upozorňuje agentura AFP.

Francouzský šéf očkování, imunolog Alain Fischer ve středu uvedl, že očkování bude postupně zrychlovat. Do února by podle něj mělo vakcínu dostat přibližně milion Francouzů v domovech seniorů. Pomalý postup vysvětlil obezřetností, vysokými nároky na skladování a přepravu přípravku, problémy se souhlasem s očkováním u nejstarších pacientů a celkovou vůlí jít přesně podle připraveného plánu, uvádí stanice France info, které Fischer poskytl rozhovor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 12 mminutami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ruský vojenský letoun narušil vzdušný prostor Estonska

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
před 41 mminutami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 3 hhodinami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 5 hhodinami
Načítání...