Británie: Írán zadržel v Hormuzském průlivu dva tankery, z toho jeden plující pod britskou vlajkou

Nahrávám video
Írán zadržel v Hormuzském průlivu dva tankery, z toho jeden plující pod britskou vlajkou
Zdroj: ČT24

Írán v pátek zadržel v Hormuzském průlivu dva ropné tankery, jeden z nich plul pod britskou vlajkou a druhý pod vlajkou Libérie. Oznámil to britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, podle něhož jsou mezi posádkami tankerů lidé různých národností, Britové ale ne. Hunt tak potvrdil dřívější oznámení Íránu, který uvedl, že zadržel tanker plující pod britskou vlajkou, protože v průlivu porušil předpisy a ignoroval několik varování.  Zadržení druhého tankeru Teherán popírá, uvedla íránská agentura Tasním, podle dalších zdrojů byl propuštěn.

„Jsem velmi znepokojený zadržením dvou plavidel íránskými úřady v Hormuzském průlivu,“ řekl britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Dodal, že svolává jednání výboru pro krizové situace COBRA, který se poradí, jak zajistit propuštění zadržených plavidel. Jejich zadržení Hunt označil za „nepřijatelné“. „Je naprosto klíčové, aby byla v oblasti dodržována svoboda námořního pohybu a aby všechny lodě tam mohly volně proplouvat,“ dodal také britský ministr.

Íránská televize v pátek informovala, že íránské revoluční gardy zadržely tanker Stena Impero a donutily ho doplout do íránského přístavu. Podle revolučních gard plavidlo „nerespektovalo mezinárodní námořní právo“ a nereagovalo na výzvy íránských gard. Podle britských zdrojů pluje tanker s 23člennou posádkou pod britskou vlajkou a provozuje ho švédská společnost Stena Bulka. Namířeno měl do Saúdské Arábie. 

Později se objevila informace, že v Hormuzském průlivu prudce změnilo směr další plavidlo. Podle agentury Reuters jde o tanker Mesdar provozovaný britskou firmou a plující pod vlajkou Libérie. Jak britská společnost NorbulkShipping, tak polooficiální agentura Fars uvedly, že později Írán jeden ze dvou tankerů propustil, má jít právě o tuto loď. 

Na palubu Mesdaru, jenž se vydal směrem k Íránu, vstoupili ozbrojení muži, ale nyní už pokračuje v plavbě. Podle agentury Fars byl upozorněn, aby dodržoval pravidla týkající se životního prostředí.

Americký prezident po incidentu poznamenal, že Írán dělá jenom potíže. Zároveň ale vyjádřil naději, že z mrtvého bodu ve vztazích s Íránem se časem najde východisko.

Zadržení íránského tankeru na Gibraltaru se prodlužuje

Informace o zadržení britského tankeru přišlo v den, kdy gibraltarský nejvyšší soud prodloužil termín pro zadržení íránského ropného tankeru na Gibraltaru do 15. srpna. Íránské plavidlo s názvem Grace 1 tam bylo zadrženo 4. července s podezřením, že veze ropu do Sýrie, což úřady vyhodnotily jako porušení protisyrských sankcí Evropské unie.

Íránci zadržení svého tankeru Gibraltarem označují za pirátství. Tvrdí, že ropa nebyla určena pro Sýrii, ale pro jinou zemi „ve východním Středomoří“ a že Írán není členem EU, tedy není vázán sankcemi. Teherán už dříve pohrozil odvetným opatřením.

V neděli zadržely íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu tanker Riah provozovaný zřejmě firmou ze Spojených arabských emirátů. Podle Teheránu ho zadržely proto, že vezl milion litrů „pašovaného paliva“ od íránských pašeráků určeného zahraničním zákazníkům.

V Hormuzském průlivu v posledních týdnech roste napětí kvůli vztahům mezi USA a Íránem zostřeným kvůli íránskému jadernému programu a americkým protiíránským sankcím. Situaci zhoršilo nedávné vyslání amerických posil a bojových letadel do Perského zálivu, několik incidentů se zapálenými tankery, z nichž USA obvinily Írán, a sestřelení americké dronu Teheránem minulý měsíc. Írán tvrdí, že dron byl nad jeho územím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...